Konference Teplárenského sdružení ČR
Koncem dubna proběhla v pražském hotelu STEP konference Teplárenského sdružení ČR souběžně s valnou hromadou sdružení. Při této příležitosti proběhla i tisková konference. Z poskytnutých informací jsou vybrány podstatné části.
Projekt roku
V první den konference, 24. dubna při slavnostním zahájení XVIII. Teplárenských dnů, byly vyhlášeny nejlepší projekty. Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2011 získaly Teplárny Brno s projektem Přestavba parních rozvodů na horkovodní v Brně za úspory primární energie, Dalkia Česká republika s projektem Energetické využití koksárenského plynu v Ostravě za výrazné snížení emisí skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek a TENZA, a.s. Brno společně s městem Horní Planá s projektem Rekonstrukce kotelny v Horní Plané za využití místních obnovitelných zdrojů energie pro zásobování teplem.
Emisní povolenky a změny cen tepla
Od roku 2013 začnou teplárny nakupovat v aukcích část povolenek na emise skleníkových plynů, které doposud dostávaly pro výrobu tepla bezplatně. Cena vzniká na burze. Povinnost nakupovat povolenky se vztahuje na spalovací zařízení s výkonem od 20 MW. Nikoli tedy na domácnosti nebo malé spotřebitele paliv, pro které vláda počítá od roku 2014 s uhlíkovou daní.
Dopadem nákupu povolenek do ceny tepla budou významně více postiženy teplárny využívající uhlí, které mají na jednotku vyrobeného tepla větší emise oxidu uhličitého. Povolenek však dostanou bezplatně přiděleno stejné množství, jako teplárny spalující zemní plyn.
„Předpokládáme, že uhelné teplárny dostanou na příští rok pouze kolem 50 procent potřebného množství povolenek, zatímco u tepláren spalujících zemní plyn to bude přibližně 75 procent“, řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek a dodal: „Při současné ceně povolenky by si v příštím roce domácnosti využívající teplo z uhlí připlatily skoro 1000 Kč, domácnosti využívající teplo z plynu pak přibližně 150 korun.“
Další prostředky budou muset teplárny vynaložit na povolenky na výrobu elektřiny. Podle údajů Ministerstva životního prostředí bude v roce 2013 podíl povolenek přidělených bezplatně výměnou za investice činit 52,5 procenta.
„Při přerozdělení výnosů z povolenek by měla vláda myslet v první řadě na ty občany, kteří na tyto výnosy přispěli, tedy na občany využívající dálkové vytápění“, uvedl ředitel Hájek a dodal: „Z hlediska stimulace ekonomiky i spravedlnosti mezi občany by bylo rozumné, aby byla část výnosů použita na potřebné rekonstrukce a modernizace tepelných sítí, které by se příznivě promítly v ceně tepla.“
Statistika
Od roku 2001 vzrostl počet domácností, které jsou zásobovány teplem z tepláren, o téměř 75 000. Podílí se na tom nejen přepojování stávajících bytových domů, ale i napojování nových. Celkem bylo v letech 2001 až 2010 dokončeno 330 000 bytů, z toho v bytových domech jich bylo 125 000. Ty mají v podstatě dvojí volbu – vytápění zemním plynem nebo teplárnou. Data vycházejí z předběžných výsledků Sčítání lidu, bytů a domů v roce 2011, zveřejněných ČSÚ. Trendy ve vytápění jsou jasné, domácnosti opouštějí vytápění uhlím! K největšímu nárůstu došlo u vytápění dřevem (o 126 000 bytů), následují teplárny (+74 200), individuální vytápění plynem si zvolilo dalších 70 000 bytů a elektřinou jich topí nově 25 000 (ty se rozhodly především pro tepelná čerpadla). Počet domácností vytápěných uhlím se snížil o 40 %.
V oblasti způsobů vytápění ČSÚ zaznamenal tři trendy:
- Počet lidí, kteří topí plynem, se kvůli cenám plynu zvyšuje jen velmi pomalu. V roce 2011 používalo plyn k vytápění 1,47 milionu domácností, před deseti lety to bylo 1,40 milionu, nárůst 5 %.
- Velmi výrazně přibylo bytů, v nichž se topí dřevem, převedeno na čísla jde o 294 000. V roce 2001 to bylo jen 167 000, což představuje nárůst o 76 %.
- Uhlím vytápí za posledních 10 let o 40 % domácností méně (pokles z 575 tisíc na 346 tisíc).
V oblasti zásobování teplem se na nárůstu počtu domácností podílejí tři faktory:
- Nejvíce bytových domů se staví ve velkých městech s rozvinutými soustavami zásobování teplem. V posledním desetiletí se jen v krajských městech postavilo přes 100 000 nových bytových jednotek, z nichž významná část byla připojena na místní teplárenské soustavy.
- Teplárny zahušťují stávající soustavy a přepojují na ně okrsky dožívajících blokových plynových kotelen.
- Třetím faktorem navýšení jsou nové obecní biokotelny, na které bylo za posledních deset let připojeno odhadem více než 15 000 domácností.
Od posledního sčítání v roce 2001 sice stoupl počet trvale obydlených bytů jen o 66 500 na 3 894 200 bytů, ale nově jich bylo dokončeno 330 000, v nichž si obyvatelé volili nový způsob vytápění.
Statistika způsobů vytápění domácností v ČR
(Zdroj: SLBD a TSČR)
Spotřeba tepla v roce 2011
Poslední tři zimy byly v porovnání s dlouhodobým teplotním normálem za 50 let průměrné a z hlediska spotřeby tepla poměrně vyrovnané, přestože se jejich charakter a průběh zcela lišil. Z pohledu střednědobého teplotního průměru posledních dvou desetiletí jsme prošli obdobím mírně chladnějším, což se odrazilo i ve zvýšené spotřebě tepla o 5 až 8 %.
„Pro vyúčtování nákladů za odebrané teplo v roce 2011 jsou rozhodující klimatické podmínky za kalendářní rok 2011, nikoli otopné období od září 2011 do května 2012. Za rok 2011 byla spotřeba tepla asi o desetinu nižší než v roce 2010, který byl nejchladnější od roku 1996,“ připomenul ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Začátek a konec otopného období stanovuje v České republice vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb., podle které otopné období začíná 1. září a končí 31. května. Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu (součet teplot v 7, 14 a dvakrát ve 21 hodin děleno 4) poklesne pod 13 °C ve dvou po sobě jdoucích dnech a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C následující den. Naopak, vytápění se omezí nebo přeruší, vystoupí-li teplota nad 13 °C ve dvou po sobě jdoucích dnech a nelze očekávat pokles následující den. V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.
vybral JH