Jedině chytře vedené potrubí zajistí tu nejlepší kvalitu pitné vody

Při výběru dodavatele vodovodní instalace hraje největší roli obvykle cena – a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Přitom pitná voda je tak vzácnou surovinou, že si jistě zaslouží mnohem větší pozornost. A právě domovní vodovodní rozvody, ať už z hlediska materiálu nebo kvality a způsobu provedení, mají na její kvalitu nezanedbatelný vliv.

Aby voda dorazila od svého zdroje až do našeho vodovodního kohoutku, musí urazit dlouhou cestu. Na její úpravu i na sledování její kvality po celou dobu, kterou stráví ve veřejných rozvodech, jsou vynakládány nemalé zdroje – ostatně podle údajů Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví, vycházejících z celostátního monitoringu z roku 2022, je na vodovody veřejných sítí v ČR připojeno 96 % obyvatel a kvalita vody se nadále stále zlepšuje. Ve chvíli, kdy mine domovní vodoměr, je ale už její jakost jen a jen v našich rukách.

„Jde-li o auta, cihly, okna, ale i fotbalové míče nebo toaletní papír, všichni dobře rozumíme rozdílům, které mezi nimi panují, a jsme ochotni si za kvalitu připlatit. Proč tedy z hlediska instalací pitné vody panuje mezi lidmi neustále určité informační vakuum? Vždyť voda je tou nejcennější potravinou vůbec,“ zdůrazňuje Jörg Eberhardt, vedoucí prodeje a marketingu ve společnosti REHAU.

Jaká rizika číhají v domovní vodovodní instalaci

Nedostatky ve vodovodní instalaci mohou způsobovat různé potíže – od ztráty komfortu vlivem kolísání tlaku, přes lehké zabarvení nebo změnu příchutě, až po vážné poruchy funkce, výpadky provozu, škody způsobené havarijními stavy, ale i zdravotní rizika. Špatná kvalita vody může způsobit průjem, zvracení, pontiackou horečku nebo bakteriální zápal plic. Nejzávažnější je pak infekce Legionellou typu A, na kterou v ČR zemře každý rok několik desítek lidí. Pro lepší pochopení situace si vysvětlíme několik hlavních rizik, která mohou právě tyto problémy způsobit.

Riziko stagnace

Stojatá voda podporuje tvorbu biofilmu a množení zárodků infekčních chorob. Ke stagnaci vody dochází ve všech úsecích s nízkým nebo nulovým průtokem, tedy v takzvaných mrtvých úsecích potrubí. Ty jsou způsobeny nejčastěji nevhodným vedením potrubí, chybně provedenými spoji, ale i nevhodnou dimenzí sítě nebo sezonními výpadky provozu. Stagnaci může zabránit optimální návrh rozvodů, spoje, které nejsou zdrojem tlakových ztrát, hlučných rázů a místem pro tvorbu usazenin, ale i instalace průtočných a kruhových rozvodů pro eliminaci kažení vody v málo používaných částech rozvodů. Pomůže i automatický proplach, který se vypořádá s nepravidelným používáním.

Riziko špatné teploty

Každé ohřátí studené vody nebo naopak ochlazení teplé vody na teploty, které jsou příznivé pro růst bakterií, je nepřípustné. „Horká voda musí zůstat horká a studená voda musí zůstat studená“ zní jedna z nejdůležitějších podmínek pro zajištění bezvadné kvality pitné vody. Hlavními důvody pro nevhodné teploty vody jsou chybějící nebo nedostatečná izolace a vadná, případně úplně chybějící cirkulační technika. Je třeba ale také dbát na konstrukčně podmíněné tepelné mosty nebo na trvale vysoké okolní teploty, například když se potrubí vedou ve společné šachtě. Eliminace všech těchto rizik vytvoří ty nejlepší předpoklady pro hygienický provoz.

Zanesení zárodků infekčních chorob zvenku

Riziko zárodků infekčních chorob v instalaci pitné vody nevzniká ale až za běžného provozu, kritická může být už nesprávná manipulace s dílčími komponenty, nedbalost při výrobě, transportu, uskladnění nebo i při montáži. Pozor je třeba dát i na kvalitu odborné tlakové zkoušky, fungující proplach nebo správnost napojení třeba na požární nebo zahradní rozvody.

Riziko kontaminace zdravotně závadnými látkami

Elementární je použít pro rozvody vody, spojovací a těsnící prostředky vhodný materiál. Dnes už je naprosto nepřípustné používat například dříve běžné materiály s kritickým uvolňováním těžkých kovů, jako byla stará olověná potrubí nebo pozinkovaná vedení horké vody. Vhodnost použitých materiálů je třeba posuzovat i v kontextu lokálního složení vody. Kontaminaci také někdy způsobí nevhodné propojení s otopnou soustavou, při kterém může dojít ke znečištění oleji, mrazuvzdornými prostředky, korozními produkty, těžkými kovy ale i chemikáliemi.

Právní rizika

Materiální škody, ale i případná zranění osob, se při havárii vodovodní sítě nejčastěji řeší plněním předem sjednaného pojištění. Zvláště pokud dojde k velkým materiálním škodám, opakujícím se škodným událostem nebo třeba i zvláště závažným zraněním, třeba i s následkem úmrtí, přijde na řadu podrobné znalecké šetření a posudky. Z těchto důvodů je třeba mít k dispozici dobrou a obsáhlou projektovou dokumentaci, záznam o uvedení do provozu, ale i protokoly a doklady o proplachování, údržbě a péči o vodovodní instalaci.

Podstatné faktory pro právní důsledky

• Použití neschválených materiálů, produktů nebo systémů.
• Chyby při plánování a provádění zařízení.
• Chyby při obsluze a nastavení.
• Používání v rozporu s určením.
• Špatná údržba.
• Ignorování prokazatelných upozornění na potřebu jednat.
• Chybějící nebo nejasná písemná delegace odpovědností (např. na provozovatele).

Voda musí téct

Z toho, co jsme si teď vysvětlili, je zřejmé, že vedle vhodného materiálu jsou rozhodujícími faktory pro zlepšení hygieny vodovodních rozvodů pečlivé dimenzování, promyšlené vedení rozvodů a zabránění stagnace vody. Nejproblematičtější jsou zřídka využívané úseky, kde jsou pro množení bakterií ideální podmínky – a může pak dojít ke kontaminaci zbývající části vedení. Nejrozšířenějším způsobem bývá instalace T-kusu, která ale funguje jen v případě, že jsou všechna odběrná místa pravidelně využívána. U dalšího typu instalace jsou odběrná místa za sebou prosmyčkována, což riziko stagnace výrazně sníží, nicméně zapojením odběrných míst za sebou značně vzrůstá tlaková ztráta a je pak nutné navrhovat větší rozměry potrubí. Při zapojení odběrných míst za sebou se otevřením jedné armatury vymění voda ve všech úsecích, které jsou jí předřazeny – na konci by proto měla být vždy ta nejvyužívanější armatura. Poslední možností je instalace v kruhu, kde ke každému odběrnému místu teče voda ze dvou stran. Tento způsob zapojení minimalizuje ztráty tlaku, protože se při každém čerpání uvede do pohybu celý obsah vedení. U tohoto způsobu je stagnace téměř úplně vyloučena. Pro objekty, které jsou na hygienu pitné vody obzvlášť citlivé, jako třeba nemocnice, je nejvhodnější instalace v kruhu s dynamickými rozdělovači proudění.

Kvalitní materiál rozvodů, vhodný způsob jejich spojování a především chytře navržené vedení všech součástí instalace je jednoznačně jedinou možnou metodou, jak zajistit dlouholetou bezporuchovou funkčnost, bezstarostný provoz, ale zejména tu nejlepší možnou jakost vody – té nejdůležitější potraviny.

www.rehau.cz