Jak nenaletět energetickým šmejdům

Cena za dodané teplo z jakéhokoliv zdroje je cenou komplexní, to znamená, že obsahuje veškeré skutečné náklady na výrobu 1 GJ tepla. Pokud cena tepla zahrnuje pouze část skutečných provozních nákladů, a to zpravidla jen ty za odebrané palivo a maximálně na elektrickou energii nutnou na provoz vlastního zařízení, chybí ještě v ceně další položky, které v reálném provozu budou na výrobu tepla vynaloženy. Jsou to zejména náklady na údržbu a provoz zařízení, a dále nepřímé náklady, kde je nutno mimo jiné počítat s pravidelnými ročními náklady na zákonem stanovené revize a kontroly, odpisy, ze kterých se tvoří finanční prostředky na nákup nového zařízení po jeho dožití, servisní služby apod.
Proto by všichni, kteří uvažují o změně způsobu vytápění, měli vždy prověřit všechny náklady, které budou muset za provoz nového tepelného zdroje skutečně ročně vynaložit. Investice do nového tepelného zdroje je, na rozdíl od „senzačního nového nádobí“, dlouhodobá a chybné rozhodnutí tak může zbytečně finančně zatěžovat.

Recenzent: Zdeněk Číhal

Úvod

Energetický regulační úřad je označuje jako „energetické šmejdy“. Své obchodní praktiky převzali od dřívějších nechvalně známých prodejců hrnců. Nyní obcházejí domácnosti a lidem nabízejí přechod k levnějšímu dodavateli elektřiny nebo plynu. Ti, co smlouvu podepíší, ovšem zaplatí mnohem více a ve chvíli, kdy se pokusí od smlouvy odstoupit, hrozí horentní poplatky či pokuty. Na Českou obchodní inspekci (ČOI) se v této souvislosti za loňský rok obrátilo s podáním stížnosti více než deset tisíc spotřebitelů.

Z Moravskoslezského kraje je dokonce znám případ nekalého jednání, kdy domácnosti seniorů obcházel člověk, který se představoval jako zástupce ČOI, nabízel kontrolu stávajícího stavu a samozřejmě hlavně pomoc s výběrem nového poskytovatele energií. Následně dával podepsat dokumenty již pod jinou hlavičkou.

V době pandemie koronaviru je pak zcela za hranu jednání, kdy tzv. energetičtí šmejdi zneužili nedostatku ochranných prostředků na trhu a nabízeli seniorům roušky proti podpisu. Ve skutečnosti šlo ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele.

Energetický regulační úřad také zaznamenal první školení, na kterých se zprostředkovatelé učí nové triky, se kterými mají spotřebitele oslovit po telefonu. Typicky jde o nabídku levných energií, jejichž ceny údajně klesají kvůli koronaviru.

Problematika energetických šmejdů se však zdaleka netýká jen energetických aukcí, nevýhodných změn dodavatele a podvedených seniorů. Podobně pochybné obchodní praktiky stále častěji míří i na společenství vlastníků (SV) či bytových družstev (BD), kdy určitá společnost nabízí údajně výhodný alternativní zdroj tepla, nebo hned kombinaci několika takových zdrojů. Když jsem před rokem psal pro Topin první text o nekalých obchodních praktikách, netušil jsem, že se jednou stanu přímým účastníkem jedné takto podivné akce.

Jak to tedy chodí?

Po tom, co se zástupci oné společnosti se souhlasem statutárního orgánu nominují na shromáždění vlastníků, osloví přítomné množstvím sugestivních otázek: Chcete platit méně za teplo a za teplou vodu? Souhlasili byste s nižší cenou za gigajoule tepla? Nebo snad zamýšlíte platit stále více u stávajícího dodavatele tepla? Ne? Máme pro vás skvělou zprávu. Naše plynové kondenzační kotelny, tepelná čerpadla, solární zařízení, a nejlépe jejich kombinace, Vám umožní snížit náklady na bydlení. Jste proti takovému postupu? Nejste? Tak se na to podívejme. Po tom, co nám statutární orgán (výbor/předseda) poskytl informaci o roční spotřebě tepla i částku, kterou za teplo platíte, máme veškeré podklady k tomu, abychom vám mohli sdělit, kolik s námi ušetříte. Je ale třeba se rozhodovat opravdu rychle, abychom mohli takto výhodnou cenu garantovat.

Ti, kteří na shromáždění společenství vlastníků v tomto případě návrh předkládali, nebyli zástupci projektanta ani společnosti, která by se dodávkou a montáží plynových kotelen zabývala. Šlo o zástupce akviziční firmy, která se věnuje získávání zákazníků osobním vyhledáváním a jednáním.

Co se nabízí a za kolik

Podívejme se spolu na konkrétní nabídku, abychom oddělili zrno od plev, reálnou skutečnost od klamavého jednání. Jak praví jedno úsloví, až zbydou samé plevy.

Pro bytový dům v Praze je za 3  i­liony korun českých nabízena plynová kondenzační kotelna namísto stávajícího zařízení dodavatele tepla z centralizovaného zásobování teplem (CZT). Zástupcům akviziční společnosti přitom chybí základní vstupní informace jako je výkon otopné soustavy, výkon okruhu pro přípravu teplé vody a minimální potřebný příkon zdroje tepla. Takové údaje nenajdete ve smlouvě o dodávce tepla, nezná ho statutární orgán SV/BD, natož pak společnost, která za takovou nabídkou stojí. Za sjednanou cenu můžete nabýt kotelnu jak s polovičním, tak i s dvojnásobným výkonem. Obojí bude špatně.

Společnost „XY“ slibuje nižší spotřebu tepla o cca 15 %, nižší provozní náklady o 60 % i nižší cenu tepla o 54 %. Něco Vám tady nehraje? Pak si asi, stejně jako já, nedovedete představit, že by současný dodavatel při snížení odběru tepla o 15 % snížil roční platbu o 60 %.

Podívejme se na položku slibovaných celkových ročních nákladů 378 tis. Kč·a^–1 z tab. 1. Jak se k ní došlo? Stačí si na internetu zjistit cenu plynu [1] (1,062 tis. Kč·MWh^–1) a tu vynásobit předpokládanou spotřebou tepla 356 MWh·a^–1. V tom případě ale neplatí, že se skutečně jedná o „Celkové roční náklady“, protože jde pouze o jednu ze tří položek, která celkové náklady tvoří.

V této souvislosti bych vzpomenul trestní zákoník, který v § 209 (odst. 1) říká: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ [2]

Z vyfabulovaných celkových ročních nákladů se postupně odvíjí jak cena, tak i roční úspora tepla. O nich pak na shromáždění společenství předkladatel nabídky erudovaně přednáší a zkušeně tlačí přítomné k urychlenému rozhodnutí a odhlasování jeho nabídky. To vše za podpory statutárního orgánu SV, který tuto nabídku nadšeně prosazuje – v lepším případě z pouhé neznalosti či ekonomické negramotnosti. Dále ať si každý udělá názor sám.

Statutární orgán SV má přitom povinnost vykonávat svou činnost s péčí řádného hospodáře, viz § 159 odst. 1 občanského zákoníku (OZ) [3] „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodil z toho pro sebe dů­sledky.“ Loajalitou se zde rozumí ­povinnost upřednostňovat zájmy právnické osoby před zájmy vlastními či osob blízkých. Osoba/by, zvolené ostatními členy společenství k vedení SV, jsou tak ze zákona osobně zodpovědné za škodu jimi způsobenou v závislosti na výkonu jejich funkce. [4]

Obsah plateb za teplo

Roční platba za teplo obsahuje tři položky. Cenu za vstupní energie (zde plyn za 378 tis. Kč·a^–1), odpisy, tj. roční náklady na zřízení nového zdroje tepla po skončení jeho životnosti a ostatní provozní náklady zahrnující v sobě servis, údržbu, revize, kontroly, opravy, pojištění, výrobní režii a správní režii.

Vstupní energie

Cenu vstupní energie, tj. plynu u plynové kotelny nebo elektrické energie u tepelného čerpadla navrhovatel nabídky v mnoha případech ztotožňuje s provozními náklady. Tím, že ve své kalkulaci vědomě vynechá odpisy a ostatní náklady, mu logicky vyjde nízká cena tepla i nízké náklady na teplo. Zamlčením těchto skutečností, které by někdo možná rovnou označil za podvod, dokáže přesvědčit vlastníky bytů o výhodnosti nabízeného řešení, ale zejména schválení cenové nabídky na shromáždění společenství vlastníků či družstevníků. A tím je zaděláno na zvýšení ceny bydlení nejméně na jednu generaci.

Cena elektrické energie na pohon čerpadel v kotlích, pohony regulačních nebo solenoidových ventilů včetně spotřeby elektrických rozvaděčů, systému měření a regulace, nebo na trvalý chod internetu s pevnou IP adresou a náklad na počítač pro vzdálený dohled a přenos měřených hodnot do dispečinku, nemusí být do vstupní energie započítán. Elektrický okruh s jističem může být měřen samostatným elektroměrem jen pro spotřebu zdroje tepla a být hrazen z celkové spotřeby domu.

Odpisy

Odpis je účetní kategorie k vyjádření postupného snižování hodnoty investice. Pomocí odpisů se vytváří postupně fond, který postačuje k zajištění prosté reprodukce po skončení doby životnosti zařízení. Účelem odpisů je, aby v době dožití technologického zařízení zdroje tepla, byly na účtu vlastníka objektu dostatečné finanční prostředky pro ekologickou likvidaci stávajícího zařízení a zakoupení zařízení nového.

Odpisy jsou účetní a daňové. Daňové odpisy se SV a BD netýkají, pokud nevytvářejí zisk, například z reklam, pronájmu společných pro­stor nebo umístění antén pro šíření signálu. Jsou ale účetními jednotkami, které si dobu životnosti zařízení mohou stanovit v účetním plánu sami, například u plynové kotelny na obvyklých 15 let. Při výpočtu účetních odpisů je potřeba uvažovat s inflací, protože stejné, nebo obdobné, zařízení se po skončení životnosti za původní prostředky (zde 3 mil. Kč) již nepořídí.

Výpočet obsahuje počáteční investici z nabídky předkladatele vč. DPH, předpokládanou dobu životnosti zařízení a předpokládaný průměrný roční index inflace. Vypočte se podle rovnice 1:

Kde je

• IN_n – předpokládaná investice na obnovu kotelny v roce n (odpis)
• IN₀ – počáteční investice do nového zdroje (3 mil. Kč)
• i – roční index inflace [%·a^–1] (3,5 %)
• n – předpokládaná doba životnosti (15 let)

Dosazením bude:

Znamená to, že na novou kotelnu stejného výkonu nebude po 15 letech stačit původní cena 3 mil. Kč, ale více jak 5 mil. Kč! Termín „více jak“ může představovat položku na demontáž a ekologickou likvidaci původního technologického zařízení.

Roční odpis zařízení pak bude
1000·5,03 / 15 = 335 tis. Kč·a^–1.

Jde o druhou nejvyšší položku provozních výdajů, hned po nákladech za energii (plyn nebo elektrickou energii). Ta významným způsobem navyšuje cenu tepla a je jí potřeba přičíst k ceně plynu.

Ostatní provozní náklady

Pokud předkladatelem nabídky nejsou definovány provozní náklady, můžeme je odhadnout jako procentní podíl z ročního odpisu investice. Zde například 0,3 · 335 = 101 tis. Kč·a^–1.

Skutečné provozní náklady alternativního zdroje tepla

Součtem červeně označených částek dojdeme k číslu 814 tis. Kč·a^–1, které představuje reálné celkové roční provozní náklady namísto klamných 378 tis. Kč·a^–1.

Roční úspora tepla v penězích

Z předchozího odstavce vidíme, že při vstupní investici do kotelny 3 mil. Kč může skutečně vzniknout úspora 139 tis. Kč·a^–1. Je to málo nebo hodně? Na to nám odpoví doba návratnosti.

Prostá doba návratnosti investice

Doba návratnosti je podíl investice k roční úspoře nákladů. Prostá doba návratnosti investice by neměla být delší jak 3 až 5 let. Jde o jisté zjednodušení, kdy se vyhneme složitému výpočtu efektivnosti, které, pokud se podstoupí, dává převážně obdobné výsledky jako prostá doba návratnosti v rozmezí 3 až 5 let. Vydělíme-li 3 mil. Kč roční úsporou 0,139 mil. Kč, dostaneme dobu návratnosti téměř 22 let!

Po vložení vstupních údajů, které můžeme měnit, se v tab. 3 objeví vypočtené údaje včetně doby návratnosti vložené investice. Tabulka neplatí jen pro plynovou kotelnu, může platit i pro jiný, alternativní zdroj energie jako je tepelné čerpadlo nebo solární zařízení. Jen je potřeba nejprve zjistit dobu návratnosti základního zařízení (zde plynová kotelna) a teprve následně zkoumat, zda přidané technologické zařízení tuto dobu zvyšuje, nebo v ojedinělých případech snižuje pod maximální dobu návratnosti 3–5 let.

Závěr

Nechat se bez potřebných odborných znalostí oslovit někým, kdo nabízí neobvykle výhodný přechod na nový energetický zdroj tepla a bez účasti nezávislého odborníka projednávat schválení takovéto nabídky s podezřelým tlakem na rychlost uzavření objednávky na shromáždění společenství vlastníků, je dle mého názoru cesta do pekel.

Pokud má SV/BD skutečný zájem o změnu dodavatele tepla, pak by měla začít u projektanta v oboru tepelná technika nebo energetika. Jen on si může zjistit stávající výkon otopné plochy, ať už z původního projektu vytápění nebo ze zaměření vlastního či ze zaměření předcházejícímu projektu na nastavení ventilových spodků termostatických ventilů.

Minimální potřebný výkon otopné plochy se získá přepočtem z projektované a skutečné vstupní teploty vody do otopné soustavy. Tato nižší teplota se dá získat z nastavené teplotní křivky stávajícího zdroje tepla. Přepočtený výkon je vždy nižší, než podle projektu nebo než je uveden ve smlouvě o dodávce tepla. Snížit výkon otopné soustavy se dá teoreticky řešit snížením průtoku (nedoporučuje se), nebo snížením střední teploty otopné vody.

Pokud jsou zachována původní otopná tělesa, není důvod průtok měnit. Zachová se tak nastavení všech prvků hydraulického vyregulovaní otopné soustavy, jako jsou vyvažovací ventily na patách stoupaček a nastavení ventilových spodů termostatických ventilů [5]. Manipulace s průtokem, jeho snížení podle sníženého výkonu soustavy, například po zateplení domu, původní hydraulické vyvážení [6] soustavy degraduje. Bylo by potřeba vyměnit vyvažovací ventily na patách stoupaček za menší dimenze a provést nové vyvážení otopné soustavy. Větší problém se dotýká nastavení ventilových spodků TRV. Jejich extrémní škrcení, podmíněné snahou o snížení průtoku do méně výkonných otopných těles, vede k nestabilitě otopné soustavy a praktické nemožnosti otopnou soustavu hydraulicky vyvážit.

Stejně jako s otopnou soustavou si projektant poradí i s potřebou tepla pro přípravu teplé vody podle počtu zásobených bytů a počtu odběrných zařízení teplé vody v bytech. Projektant by si měl být vědom i destruktivního vlivu spalinového výměníku kotle z hliníku na otopnou soustavu, na všechny materiály jako je ocel, měď, mosaz, nikl apod. [7]. Vhodné je vybírat typy kotlů, u kterých jsou spalinové výměníky z nerezové oceli nebo z mědi. Jsou také spalinové výměníky s kombinací hliníku a mědi, kdy otopná voda do styku s hliníkem nepřichází. I ty se dají s výhodou v plynových kotelnách použít.

Realizační projektová dokumentace není jen schéma zapojení kotelny, i když je možná nejdůležitější součástí projektu. I když je obsah dokumentace v předpisech definován, je vhodné ověřit, že bude obsahovat i nezbytné základní výpočty komínu a kouřovodu, větrání kotelny, výpočet pojistných ventilů a tlakových expanzních nádob, včetně výpočtu tlaku jak na vodní, tak i na plynové straně expanze.

Až poté, co bude mít statutární orgán SV/BD vypracovaný projekt kotelny, je účelné oslovit několik firem a zahájit výběrové řízení.

Literatura

[1] Ceník plynu (online). Ušetřeno.cz s.r.o. Dostupné z <https://www.usetreno.cz/energie-plyn/cena-plynu/>.
[2] Zákon ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 9. února 2009, částka 11, s. 354. Dostupné z <https://www.mvcr.cz/ soubor/sb011-09-pdf.aspx.
[3] Zákon ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 22. března 2012, částka 33, s. 1026. Dostupné z <https://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2012/sb 0033-2012.pdf.
[4] MIŠKÁŘ, K.: Statutární orgán SVJ: nechtěná funkce s neúměrnou zodpovědností? (online). EPRAVO.CZ, a.s. 19. 7. 2018. ISSN 1213-189X. Dostupné  <https://www.epravo.cz/top/clanky/ statutarni-organ-svj-nechtena-funkce-s-neumernou-zodpovednosti- 107869.html>.
[5] BAJGAR, M.: Jak volit tlakovou diferenci při výpočtu přednastavení termostatických ventilů. Topenářství instalace, 2016, roč. 50, č. 4, s. 24–29. ISSN 1244–0906. Dostupné z <http:// www.topin.cz/clanky/jak-volit-tlakovou- diferenci-pri-vypoctu-prednastaveni- termostatickych-ventilu-detail-1705>.
[6] BAJGAR, M.: Co jste možná nevěděli o seřizování otopných soustav. Topenářství instalace, 2019, roč. 53, č. 2, s. 38–41. ISSN 1244–0906. Dostupné z <http://www.topin.cz/clanky/co-jste- mozna-nevedeli-o-serizovani-otopnych- soustav-detail-6328>.
[7] BAJGAR, M.: Fyzikálně-bioenergetická úprava vody. Topenářství instalace, 2019, roč. 50, č. 3, s. 50–53. ISSN 1244–0906. Dostupné z <http://www. topin.cz/clanky/fyzikalne-bioenergeticka-uprava-vody-detail-6647>.
[8] DOUBRAVA, J.: Čerpadlo – na přívod nebo na zpátečku? Topenářství instalace, 1996, roč.: 30, č. 1, s. 56–58. ISSN 1244–0906.
[9] VAVŘIČKA, R., VRÁNA, J.: Předpisy pro instalaci pojistného ventilu. Topenářství instalace, 2019, roč. 53, č. 1, s. 32–39. ISSN 1244–0906. Dostupné  <http://www.topin.cz/clanky/predpisy-pro-instalaci-pojistneho-ventilu- detail-5947>.
[10] VAVŘIČKA, R., a kolektiv: Příprava teplé vody. Sešit projektanta č. 3. STP – OS 02 – Vytápění. Praha 2017, 182 s. ISBN 978-80-02-02713-3.
[11] ČSN 06 0830. Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení. 2014-8 (změna Z1: 2014-11). ÚNMZ. Praha.
[12] ČSN EN 806-1. Vnitřní vodovod pro rozvody vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně. 2002-7. ČNI. Praha.
[13] ČSN EN 806-2. Vnitřní vodovod pro rozvody vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování. 2005-10. ČNI. Praha.
[14] ČSN EN 1490. Armatury budov – Kombinované teplotní a tlakové pojistné armatury – Zkoušky a požadavky. 2016-2. ÚNMZ. Praha
[15] ČSN 75 5409. Vnitřní vodovody. 2013-2. ÚNMZ. Praha.
[16] ČSN EN 1717. Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem. 2002-4. ČNI. Praha.
[17] Vyhláška ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. In Sbírka zákonů České republiky. 31. července 2007, částka 62, s. 2398. Dostupné z <https://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/archiv/sb062-07.pdf>.

---

How not to fall for an energy scam

The price for heat supplied from any source is a complex price, ie it includes all the real costs of producing 1 GJ of heat.

Therefore, if the heat price includes only a part of the actual operating costs, usually only those for the fuel taken and maybe electricity needed to operate the equipment itself, the price also lacks these other items that will be spent on heat production in real operation. These are mainly equipment maintenance and operation costs and also indirect costs, where it is necessary to count on, among other things, regular annual costs for statutory revisions and inspections, depreciation, from which funds are formed for the purchase of new equipment at the end of its lifetime, service, etc.

Therefore, everyone who is considering changing their heating method should always check all the costs they will actually have to incur annually to operate a new heat source. Unlike "sensational new cookware", investing in a new heat source is long-term and can make an unnecessary financial burden.

Keywords: boiler room, alternative heat source, heat demand for heating and hot water preparation, boiler room output, heat payments, operating costs, gas price, boiler room project, payback period