Dr. Lázňovský a výročí založení Ústavu techniky prostředí
Oficiálním termínem založení Ústavu techniky prostředí, který působí na ČVUT v Praze v rámci Fakulty strojní, je rok 1951. Ještě před tím však bylo potřeba mnoha práce, aby se založení ústavu mohlo uskutečnit. Dr. Ing. Miroslav Lázňovský měl na tom určitě velkou zásluhu. Dovolte mi, podělit se s Vámi o historii, jak mně ji vyprávěl letos zesnulý Dr. Lázňovský a připomenout tak i jeho práci. Není již možné ověřit sdělené skutečnosti, a tak zbývá jen buď jim věřit, a nebo na ně zapomenout.
Miroslav Lázňovský začal studovat strojařinu v roce 1939. Hned z počátku se chtěl věnovat oboru vytápění. 17. listopadu Němci vysoké školy uzavřely. A tak 19. listopadu 1939 nastoupil jako pomocný dělník v dolech ve Svatoňovicích u Turnova. Zde se začaly uplatňovat jeho organizační schopnosti. Po krátké době zavedl nový systém sledování těžby a s nomogramy a grafickými výstupy měl velký úspěch. Po roce se mu podařilo dostat do Zlína k Baťovi. I to jistě byla cenná zkušenost. Pak nastoupil do firmy J. K. Rudolf. Do povědomí šéfa firmy se zapsal zprostředkováním informace o stavbě areálu nové Škodovky na Sletišti v Hradci Králové. Po krátké době byl pověřený vedením provozu firmy Rudolf na odloučeném pracovišti v Hradci Králové. Jeho smysl pro pořádek až pedantnost, zalíbení v kartotékách, se projevily v dokonalé organizaci skladu i naprosto dokonalé evidenci postupu stavby. Tím získal sympatie pana Rudolfa a možnost dalšího postupu. Tato stavba se stala jednou z prvních vznikajících Instalačních závodů.
Výuku vytápění na vysoké škole, ČVUT v Praze, zajišťoval soukromý docent Kalous. Připravoval průvodce o vytápění a Lázňovský mu nabídl, že do průvodce nakreslí obrázky. Doc. Kalous zemřel v roce 1946 a dopracování průvodce převzal Ing. Pulkrábek. Vše začalo tím, že Lázňovský začal úřadovat u stolu doc. Kalouse na Výtoni. Na rektorátu pak ohlásil vznik Ústavu vytápění a větrání a současně se stal jeho jediným zaměstnancem. Současně byl i vedoucím výzkumu v ústavu a výzkumu firmy Rudolf. Podařilo se mu docílit toho, že 7 zaměstnanců fy Rudolf pod jeho vedením pracovalo na Výtoni. Sekretářku ústavu dělala Miluše Truhlářová. Přednášky zajišťoval Ing. Pulkrábek, který měl v té době funkci náměstka generálního ředitele energetiky pro plynovody a dálkové vytápění. Na ústavu neseděl, jen docházel na přednášky a Lázňovský byl jeho zaměstnavatelem. Pulkrábek v roce 1948 skončil ve funkci náměstka a převzal funkci vedoucího ústavu.
Lázňovský dostudoval v roce 1948, díky svým aktivitám o rok později, než jeho spolužáci. Hned začal pracovat na doktorátu. Téma byly konvektory, vyrobené podle amerických vzorů, dovezených firmou Rudolf. Ve spolupráci s posluchači se měřilo v laboratořích na Karlově náměstí. Byla to komplexní práce s prověřením výkonu pro všechny druhy teplonosných látek (teplá voda, horká voda, nízkotlaká a vysokotlaká pára). Výsledky měření, které trvalo dva roky, byly prezentovány spoustou tabulek a nomogramů.
Ve spolupráci s ústavem pokračoval i po obhájení doktorského titulu. Zorganizoval např. na trase do Košic měření vytápění v železničních vagonech a mnoho dalších akcí. Dlouhá léta byl Dr. Ing. Miroslav Lázňovský předsedou u státních zkoušek a obhajob diplomových prací. Měl i velký podíl na činnosti vědeckotechnické společnosti, která byla vždy v úzkém spojení s Ústavem techniky prostředí.
Dokázal zorganizovat překlad zahraničních projektových podkladů a odborné literatury oboru vytápění. K rozvoji oboru přispěly i jeho aktivity při organizování zájezdů na zahraniční odborné výstavy a veletrhy. Dnes se to může mladým lidem zdát divné, ale tehdy bylo nemyslitelné koupit si vstupenku a odjet na výstavu, např. na přední světový veletrh ISH do Frankfurtu nad Mohanem. Dr. Lázňovský dokázal zajistit povolení pro celý autobus odborníků, kteří měli možnost vidět na vlastní oči pokrok techniky, navázat kontakty, a tak udržovat uznávanou odbornost českých techniků.
Obrovským úspěchem Dr. Lázňovského bylo i založení tradice odborných výstav vytápění, větrání a klimatizace Pragotherm. Silou své osobnosti dokázal zajistit kvalitní účast tuzemských i zahraničních vystavovatelů. V době, kdy byl nedostatek odborné literatury, šlo o jedinečnou příležitost jak se seznámit s moderní technikou.
Je to jen drobný výčet jeho aktivit. Samostatnou kapitolu by mohlo tvořit měření a vyhodnocování hydraulických vlastností otopných soustav. Vždy se snažil najít obecné vztahy využitelné v praxi. Myslím, že zásluhy Dr. Lázňovského bylo vhodné u příležitosti oslav výročí Ústavu techniky prostředí připomenout.