Číslo: 3/2022
Úvodník
Vážení čtenáři,
zatímco Evropa horečně vymýšlí cestu, jak se co nejrychleji zbavit své závislosti na ruském plynu, nejistota a obava z ukončení dodávek této komodity tlačí burzovní ceny nahoru. Pokud se před rokem pohybovala cena kolem 18 €/MWh, k 1. květnu letošního roku to bylo již 100 €/MWh.
Do problémů se tak, krom alternativních dodavatelů energií, dostávají i někteří výrobci tepla. Obzvláště to platí pro ty, kteří zůstali na burze a s fixováním ceny vyčkávali až na začátek jara. Jenže válečný konflikt jakékoliv naděje na predikovaný pokles cen plynu zhatil a v případě některých dodavatelů doslova obrátil naruby doposud zavedené pravidlo, že pro teplárnu je nejlepší prodat co největší množství tepla.
Například v jedné obci na česko-polském pomezí v půlce března přistoupili k nočnímu útlumu zhruba u poloviny domácností a na dveřích domů se objevily cedulky s prosbou dodavatele tepla „o maximální možné úspory – šetřit teplou vodou, vypínat topení před odchodem z bytu, nevytápět nebytové prostory“ …Šestihodinové odpojení od tepla a teplé vody však kýženou úsporu nepřineslo, vedení teplárenské společnosti ji odhaduje na 5 % z celkové spotřeby plynu.
Také z pohledu odborníků se jedná o poměrně zoufalý krok a klasické úřednické řešení „od stolu“, kde je naděje na snížení nákladů přinejmenším velmi sporná. V roce 2017 v našem časopise vyšel dvoudílný článek kolegy Bajgara, kde na příkladu panelového domu s 62 byty podrobně vysvětluje jednotlivé kroky vedoucí ke skutečným provozním úsporám tepla. Celý zrealizovaný soubor opatření včetně eliminace přetápění a zrušení nočního útlumu vedl k 23% úspoře tepla, roční rozdíl v platbách činil v sazbách PTAS z roku 2015 522 tis. Kč, celková investice dosáhla částky 572 tis. Kč s dobou návratnosti 1,1 roku.
Alena Malátová