Číslo: 2/2022
Úvodník
Vážení čtenáři,
svůj dubnový úvodník píši přesně dvacátý den od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Po přijetí dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku nyní celá Evropa horečně hledá způsob, jak v krátkodobém horizontu co nejvíce snížit závislost na jeho fosilních palivech. Značně ambiciózní plán Evropské komise, kterak obtížného cíle dosáhnout, spočívá v analýze Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která v deseti bodech předkládá možná opatření, jejichž přijetím by se mohla během jednoho roku snížit závislost na ruském plynu údajně až o dvě třetiny. Za realizaci těchto plánů mají být z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států.
Návrh v první řádě logicky zmiňuje stopku pro nové smlouvy na dodávky plynu z Ruské federace, dále využití
alternativních zdrojů, urychlení zavedení nových větrných a solárních projektů, maximalizaci výroby ze
stávajících disponibilních nízkoemisních zdrojů ( jaderná energie a bioenergie), zavedení krátkodobých
opatření na ochranu koncových spotřebitelů elektřiny před růstem cen, urychlení výměny plynových kotlů
za tepelná čerpadla, rychlejší posun v energetické účinnosti budov a průmyslu, zvýšení úsilí o diverzifikaci
a dekarbonizaci zdrojů flexibility energetického systému nebo zavedení minimální povinnosti skladování
plynu. V této souvislosti Komise předloží legislativní návrh, který bude požadovat naplnění podzemních
zásobníků plynu v celé EU do 1. října každého roku alespoň do 90 % své kapacity.
Pokud jde o Českou republiku, podle tiskové zprávy SP ČR, byly na začátku měsíce března podzemní zásobníky
plynu plné z 28 % a v nich uskladněno 10 TWh plynu, což odpovídá zhruba spotřebě za celý měsíc. V Česku
bylo v roce 2020 nejvíce tepla vyrobeno z hnědého uhlí (40 %), následoval zemní plyn (20 %) a biomasa
(14 %). Struktura dodávek tepla podle paliv vypadala podobně jako struktura výroby tepla – 44 % z hnědého
uhlí, 27 % ze zemního plynu a 11 % z černého uhlí.
Návrh Komise zároveň apeluje na koncové spotřebitele, aby dočasně snížili své nároky na vytápění alespoň o 1 °C. Generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák se ve svém komentáři pro Hospodářské noviny vyjádřil, že např. jen v objektech vlastněných státem by důsledné energetické úspory daly českému státnímu rozpočtu ročně přes 20 miliard korun v „předválečných“ cenách energií.
Dokáže EU dosáhnout svých nových ambiciózních cílů při zachování energetické bezpečnosti? Snížení závislosti
na ruském plynu nebude jednoduché a bude vyžadovat koordinované a trvalé politické úsilí napříč mnoha
sektory a silný mezinárodní dialog o energetických trzích.
Zvolání „Green Deal je mrtev“ vyznělo do ztracena, ve světle konfliktu Evropy a Ruska se však ukazuje,
že lze reálně očekávat pomalejší odklon od uhlí a například v Německu také pravděpodobně dočasnou rehabilitaci
jádra.
Alena Malátová