Vytápět či větrat? Vytápět a větrat!

Cílem článku je připomenout, jak v topné sezoně správně vytápět a větrat, abychom při snaze o maximální efektivnost v hospodaření s energiemi předešli riziku vzniku a tvorbě plísní. Pokud by toto riziko bylo opomíjeno, mohlo by to vést k vážným zdravotním problémům obyvatel zejména nezateplených rodinných domů a bytů.

Recenzent: Vít Koverdynský

Jak vyzrát na riziko vzniku vlhkých míst u starších rodinných domků a bytů? Jak se připravit na nadcházející zimu? Článek přináší pár postřehů především pro ty, kteří obývají zatím nezateplené a nemodernizované domy a byty.

V období, kdy zima pomalu končí, ale nástup jara a definitivní konec topné sezony na sebe ještě nechávají čekat, obvykle sílí nervozita, jakže dopadne vyúčtování za teplo, teplou vody, plyn, či elektřinu. To platí dvojnásob v době, kdy ceny energií raketově rostou a v médiích či přímo osvětové kampani MPO se objevují zaručené rady, jak vysokou úsporu nákladů přinese snížení teploty v bytě o jeden stupeň. Snahy ušetřit a snížit teplotu v bytě však přináší svá rizika v podobě vzniku plísní a s tím souvisejícím ohrožením zdraví takových uživatelů.

Podstatou rizika vzniku plísní je vlhkost. Vlhkost je zjednodušeně obsah vodních par ve vzduchu. Rozhraní, od kdy vzduch již není schopen pojmout vlhkost je rosný bod. Pokud vzdušná vlhkost v prostředí „narazí“ na plochu s teplotou rosného bodu a nižší, začne se na tomto povrchu srážet. Rosný bod je kromě teploty prostředí závislý na relativní vlhkosti. Čím vyšší bude relativní vlhkost, tím je rozdíl mezi teplotou prostředí a rosným bodem nižší.

Všichni víme, jak se chová lahev chlazeného nápoje po vyjmutí z ledničky. Než ji stihneme otevřít, vysráží se na povrchu lahve vzdušná vlhkost, protože teplota lahve je pod teplotou rosného bodu. Dalším příkladem z praxe je zrcadlo v koupelně. Po chvíli sprchování se zrcadlo orosí. V prostředí se zvedne relativní vlhkost a povrch zrcadla je pod teplotou rosného bodu.

V současnosti máme k dispozici dostupnou možnost měření teploty a relativní vlhkosti.

Ideálně, pokud máme přehled o zdrojích vlhkosti a máme v reálu údaje o relativní vlhkosti. To formuje jasnou představu, kde začít s řešením. Rozmístěním teploměrů s vlhkoměrem po bytě a jejich sledováním během běžných činností (vaření, praní, žehlení atd.) vidíme, jak tyto činnosti ovlivňují změnu relativní vlhkosti.

Mnozí si řeknou, proč tak složitý úvod, někteří mohou namítnout, to je přeci známá věc. Známá ale stále velmi opomíjená.

Optimální vlhkost

Optimální doporučená vlhkost v bytě pro zimní období je 45 až 60 %, letní pak od 40 do 55 %. Mělo by se jednat o rozmezí 40 až 60 %. Je-li vlhkosti větší než 60 %, je potřeba ji snížit.

Jako problematické vnímáme koupelny, kuchyně a technické místnosti. Koupání, sprchování, praní a sušení prádla, žehlení, pobyt osob v místnosti, květiny, terária. To vše samo o sobě zvyšuje relativní vlhkost. Pokud se k tomu navíc přidá nevhodné umístění otopných těles, vnitřních parapetů, odsazení oken a orientace místnosti, kdy stěna je zezadu nevytápěná, je zaděláno na skutečný problém. Pokud navíc umístíme skříně těsně k chladné stěně nebo postavíme nábytek těsně do rohu, snížíme proudění vzduchu a tím klesne i povrchová teplota.

Konstrukční chybou, která se často objevuje, je umístění oken. V ložnici jsou příliš vysoko, odsazené, s přesahujícím parapetem, kdy mnohdy je vytápění ložnic jen podlahové. Není-li podlahové vytápění ložnice položeno dostatečně hustě, je v zimních měsících na ploše okna ráno vysrážená vlhkost. A to i v případech velmi kvalitních oken. Stejný problém je i u střešních oken. Uskočený parapet dokáže potrápit srážením kondenzátu u oken s radiá tory pod okny, zaručený problém působí tato okna, pokud jsou umístěna v koupelnách.

U francouzských oken je důležité použít buď podlahové konvektory, nebo podlahové vytápění s hustěji položenou okrajovou zónou, kde je vyšší teplota před oknem.

Někdy přetrvává zvyk z dob minulých, že ložnice je chladná místnost, kde se přitopí až večer nebo se jen otevřou dveře, aby se ložnice ohřála teplem z ostatních místností. Tím dojde k transferu vlhkosti, a pokud už jsou lokálně plochy v místnosti na rozhraní teploty rosného bodu, možné plísně tím jen „povzbudíme“.

Pro posouzení míry rizika má nejvyšší dopad:

• Nadměrné přerušování vytápění. Čím je delší otopná přestávka a hlubší pokles teploty vnitřního vzduchu, tím lepší izolační vlastnosti by měla mít konstrukce. Pokud toto neplatí, riskujeme vlhká místa na stěně.
• Nedostatečné proudění vnitřního vzduchu, kombinované se slabší tepelnou izolací, snižuje povrchovou teplotu v místnosti.
• Nadměrné ochlazování konstrukcí, které přiléhají k prostorům s intenzivní výměnou vnějšího vzduchu.
• Nadměrná vlhkost v místnosti.
• Tepelné mosty.

A konečně i v důsledku práce z domova, fenoménu posledních dvou let, mohlo dojít ke změně v užívání, kdy většina obyvatel pobývá větší část dne doma. Také to může mít vliv na zvýšení vlhkosti. Například větší zátěž na užívání kuchyně a koupelny.

Jak se zbavit problémů s vlhkostí

• Správně provedené zateplení bez tepelných mostů.
• Vyměňte stará okna za nová. Projevuje-li se vada okolo nově instalovaných oken, je nutná stavební oprava. Mezi zdivem a oknem je pravděpodobně mezera nebo okno není řádně po obvodě zazděné.
• Koupelny, technické místnosti a kuchyně musejí být nuceně větrané ventilátorem či digestoří.
• Na toaletách používejte ventilátor. Studená voda při vyšších odběrech má zaručeně teplotu pod teplotou rosného bodu. Nádržka a rozvod se orosí, vysrážený kondenzát kape a stéká na podlahu. Relativní vlhkost se vysrážením na studeném povrchu sníží a s tím i teplota rosného bodu. Vznik plísně je pak jen otázkou času neb málokdy je toaleta vytápěná dostatečně. Pokud zjistíte, že se nádržka a rozvody rosí, musíte intenzivně větrat.
• Několikrát denně intenzivně větrat 5 až 10 minut. Větrání mikroventilací je nedostatečné, hlavně v zimě.
•  Jako možné řešení pak slouží instalace odvlhčovače vzduchu.

Závěr

Není-li možné provést zateplení objektu, výměnu oken, nainstalovat systémy řízeného větrání, musí uživatel sám několikrát denně správně větrat a k tomu samozřejmě i přiměřeně vytápět. Jinak nezabrání riziku vzniku míst s povrchovou teplotou pod teplotou rosného bodu se všemi následnými riziky popsanými v článku.

---

To heat or to ventilate? To heat and to ventilate!

The aim of the article is to remind readers how to properly heat and ventilate during the heating season, so that they can avoid the risk of mold growth during the effort to maximize efficiency in energy management. If this risk was neglected, it could lead to serious health problems for residents, especially in uninsulated family houses and flats.

Keywords: heating, ventilation, mold, energy management.