Vídeň: dálkové chlazení i pro domácnosti
Stoupající teploty zvyšují poptávku po klimatizaci. Už v roce 2007 začal vídeňský energetický podnik zásobovat chladem velké budovy jako nemocnice a kancelářské komplexy. Nyní Wien Energie zavádí dálkové chlazení i do bytových domů. V dalších pěti letech podnik investuje do technologie 65 milionů eur.
Dálkové zásobování chladem bylo ve Vídni doposud výsadou pro velké odběratele, jako jsou nemocnice, univerzitní budovy nebo velké kancelářské domy. Na přelomu června a července tohoto roku připojil městský energetický podnik do sítě první obytný komplex s 80 byty. „Připojením bytového domu Althan Park jsme udělali první krok do nové oblasti. Další domy budou následovat, a to především v městských rozvojových územích,“ vysvětluje ředitel Wien Energie Michael Strebl.
Chlazení potřebuje vlastní soustavu
Zavedení dálkového chlazení ale není banální záležitost. Dálkové zásobování chladem totiž není nijak propojeno s dálkovým vytápěním, neboť využívá samostatnou rozvodnou infrastrukturu, a to jak v centrální rozvodné síti, tak přímo v jednotlivých budovách. Pokud budova nemá vlastní chladicí systém už z doby výstavby, bývá dovybavení zpravidla velmi náročné, a ve Vídni jej proto budou plánovat zřejmě jen u rozsáhlých rekonstrukcí. V blízké budoucnosti také nelze očekávat připojení samostatných bytových jednotek, a to z hospodářských a technických důvodů.
K pohonu chladicích jednotek, které dodávají ochlazenou vodu určenou k chlazení budov, slouží odpadní
teplo (absorpční chladicí jednotky) nebo elektrická energie (kompresorové chladicí jednotky). Ohřátá voda
se poté vrací do chladicí centrály, kde znovu dochází k jejímu ochlazení.
Ke zpětnému chlazení chladicích jednotek slouží říční voda nebo chladicí věže.
Foto 2 • Systém dálkového chlazení ve Vídni © Wien Energie/APA, překlad © Topin Media s.r.o.
Odpadní teplo jako zdroj energie
Má-li budova vhodný vlastní chladicí systém, je připojení k rozvodné síti v principu možné. A to byl případ bytového domu Althan Park, kde projektanti už před stavbou počítali s napojením na chladicí rozvody vedoucí z chladicí centrály u spalovny Spittelau. Chlad ve Spittelau vzniká tak, že odpadní teplo ze spalovny pohání absorpční chladicí jednotky a ty dodávají vodu ochlazenou na pět až šest stupňů do chladící sítě.
Rostoucí poptávka
Aktuálně je ve Vídni v provozu 16 chladicích centrál. Dvanáctikilometrová rozvodná síť dodává chlad o celkovém výkonu kolem 130 megawattů. Celková klimatizovaná plocha nyní přesahuje 2,5 milionu m2. Wien Energie počítá s rostoucí poptávkou – zejména v bytové oblasti – a v dalších pěti letech do rozvoje dálkového zásobování chladem investuje kolem 65 milionů eur. „Vídeň patří k těm evropským hlavním městům, která budou silně zasažena změnou klimatu. Horkých dnů přibývá a ekologicky udržitelné chlazení je proto velmi aktuální výzvou,“ vysvětluje ředitel městského energetického podniku.
Z tiskové zprávy Zahraniční kanceláře města Vídně