V případě nouze bude možné v budovách vytápět na nižší teploty, uvažuje MPO

legislativa

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje novou vyhlášku stanovující zvláštní pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody. Nová pravidla by vstoupila v platnost v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství.

V současné právní úpravě je nejnižší možná teplota v pobytových místnostech stanovena projektem budovy, který vychází z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle „orientační teploty“.

Vyhláška navrhovaná MPO stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Tato hranice se dále navyšuje pro jednotlivé místnosti podle toho, kolik mají venkovních stěn. V místnostech s jednou venkovní stěnou tak bude tato hranice vyšší o 1 °C, v prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 °C a v prostorách se 3 stěnami o 2 °C.

Redakce Topin vybrala z obsáhlé tabulky zveřejněné na stánkách MPO pro představu tři typy budov – viz tab. 1.

Tab. 1 • Teplota vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech nebo prostorech

* Od těchto teplot je možné se odchýlit o 1 °C směrem nahoru, vyhláška také počítá s navýšením těchto teplot v pobytových místnostech podle počtu venkovních stěn až o 2 °C. Uvedené hodnoty vychází z plánovaných úprav hygienických norem Ministerstva zdravotnictví, se kterým byly také konzultovány.

Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z 80 % obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje. MPO ji při stanovování jednotlivých teplot konzultovalo se zástupci Ministerstva zdravotnictví a částečně vychází také z mezinárodní praxe.

Cílem je zajistit legislativní podmínky, které umožní reagovat na případný výpadek zemního plynu z Ruské federace, a dosáhnout tak potřebných úspor. Vyhláška musí projít konzultacemi v rámci mezirezortního připomínkového řízení a následně ji posoudí Legislativní rada vlády. Velkým otazníkem zatím zůstává, jak si MPO představuje převedení této vyhlášky do praxe a jak má ošetřenou její vymahatelnost.

Mluvčí MPO Vojtěch Srnka zdůraznil, že návrh vyhlášky nepočítá s žádnými novými kontrolami a dodržování vyhlášky spadá dle platné legislativy do gesce Státní energetické inspekce.
Nejen statutárním orgánům SVJ a BD se patrně značně přitížilo, když v rozhovoru pro Radiožurnál pravil: „Případné kontroly by se na podnět ze strany domácností či ze strany pracovníků na příliš nízkou nebo příliš vysokou teplotu zaměřovaly na ty, kteří mají na starosti nastavení otopných soustav v jednotlivých budovách, tedy na vlastníky budov či společenství vlastníků jednotek.“ Za porušování pravidel přitom hrozí pokuta ve výši až 200 000 korun.

Podle Občanského sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) nemohou být pronajímatelé zodpovědní za dodržování nařízení o teplotě v jednotlivých prostorách bytů. Není jasné, jak by měli teplotu ověřovat, navíc nájemci mají právo na nerušené užívání bytu.

„Jakákoliv ‚odpovědnost‘ pronajímatele za dodržování nařízené teploty v různých obytných prostorách bytů je zcela mimo realitu. Měl by snad pronajímatel každodenně obíhat jednotlivé byty s teploměrem v ruce, nebo jak je to vlastně myšleno?,“ uvedl v rozhovoru pro ČTK předseda OSMD Milan Krček. Na problematické možnosti kontroly teploty v bytech poukázaly také Svaz českých a moravských bytových družstev a Sdružení nájemníku ČR.

Ředitel metodického odboru SCMBD Martin Hanák připomněl, že ve většině místností bytových domů nejsou měřáky, které by umožnily teplotu kontrolovat, protože domy odebírají teplo centrálně. K dispozici jsou pouze termostatické ventily na radiátorech, kterými je ovšem možno korigovat teplotu pouze pocitově. „Vlastní zdroj tepla lze nějak regulovat, ale v okamžiku, kdy bytové domy odebírají teplo centrálně, nemůže SVJ zařídit, aby majitelé bytů požadavky naplňovali,“ doplnil Hanák.

Ani teplárny nemají nástroje k tomu, jak distančně regulovat teplotu v bytech a budovách. „Regulace vytápění a nastavení teploty v bytě je na zodpovědnosti konečných odběratelů, dodavatel tepla do něj zasahovat nemůže,“ upozornil Pavel Kaufmann, mluvčí Teplárenského sdružení České republiky.

Níže uvádíme některé ze zásadních postřehů prvních pěti připomínkových míst, které se objevily v rámci připomínkového řízení ještě před uzávěrkou tohoto čísla:

Českomoravská konfederace odborových svazů

• V řadě oblastí dojde ke zhoršení pracovních podmínek v kontextu oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy např. u „sedavých zaměstnání“ (v kancelářích) nebo v sociálních, nemocničních zařízeních, ve školách a dalších oblastech, bude potřebné zajistit v místnostech, ale i na chodbách vyšší průměrnou (reálnou teplotu), tak aby bylo možné zajistit výkon činnosti a zároveň nedocházelo například ke zvýšení nemocnosti nebo ohrožení zdraví obyva-
  tel a zaměstnanců. Lze důvodně předpokládat, že tyto kroky povedou ke zvýšení nákladů na energie (vytápění přímotopy nebo jinou formou).

Unie zaměstnavatelských svazů České republiky

• Naprostá většina zařízení sociálních služeb aktuálně nedisponuje dostatečnými technickými možnostmi k zajištění regulace horní hranice teploty prostor ve smyslu vyhlášky. Zařízení jsou povětšinou vybavena termostatickými hlavicemi, kde lze teplotu orientačně nastavit. Avšak není v silách personálu, aby několikrát denně zajišťoval kontrolu všech hlavic, se kterými libovolně otáčí i lucidní klienti, kteří si regulují teplotu podle své potřeby tepelného komfortu, a prováděli měření teploměry, jimiž standardně nejsou vybaveny všechny místnosti. Zařízení typu IRC pro individuální regulaci teplot, který zabezpečuje komplexní regulaci, to znamená, že reguluje teplo v objektu od zdroje (respektive přívodu tepla) až po jednotlivé místnosti, má k dispozici minimální počet zařízení.
  Požadujeme upravit požadované postupy tak, aby respektovaly skutečné technické možnosti zařízení sociálních služeb a jejich personálu.
• Stáří s sebou nese geriatrické syndromy, jedním z nich je porucha termoregulace. Zařízení sociálních služeb se starají převáženě o osoby s průměrným věkem 86 let s vysokým stupněm závislosti na péči druhé osoby. Hypotermie narůstá s věkem a s výskytem syndromu křehkosti (frailty). Není přípustné, aby senioři trávili 100 % svého času v prostorách s 20 °C a méně (bod 4.4. přílohy). Je život ohrožující koupat křehké seniory v místnosti vytopené pouze na 20 °C, kdy dochází k rychlému prochladnutí.
  
  Stávající vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, nastavuje teplotu v koupelnách na 24 °C a zároveň umožňuje vytápět v obytných místnostech, pokojích na více než 20 °C, pakliže si to přejí dvě třetiny spotřebitelů tepla. Zařízení sociálních služeb vytápí pokoje v otopném období tak, aby byl zajištěn tepelný komfort starých lidí, který v každém případě přesahuje 20 °C v pokojích a společných prostorách a 24 °C v koupelnách, neboť to vyhláška umožňuje, zároveň však prostřednictvím finanční regulace zřizovatelů, energetických auditů a technických možností šetří energií. S návrhem vyhlášky a zařazením pobytových sociálních služeb do regulace teplot nesouhlasíme, a požadujeme, aby byl pro zařízení pobytových sociálních služeb zachován stávající stav.

Svaz měst a obcí České republiky

• SMO ČR nemůže souhlasit s rozhodnutím MPO omezit připomínková místa na několik vybraných ministerstev a poradní orgán vlády (Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství‚mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility; pozn. redakce)
  Omezení připomínkových míst a vedení legislativního procesu v jeho zrychlené podobě mají být využívány velmi obezřetně, v případě nadužívání podlamují princip právní jistoty a ohrožují legitimitu vydaného právního aktu. V případě připomínkované vyhlášky k tomuto postupu důvod nevidíme. Díky rozhodnutí  omezit připomínková místa dochází k situaci, kdy majoritní zřizovatelé školských zařízení (tedy kraje a municipality) a v případě měst i významní provozovatelé teplárenské soustavy, nedostávají prostor oficiálně vystupovat v legislativním procesu.
• Z textu není jasné, jakým způsobem bude probíhat kontrola dodržování stanovených opatření. Dle zdrojového zákona, k jehož provedení je vyhláška připravována, je základním státním orgánem v regulované oblasti Státní energetická inspekce. Předpokládáme, že počet služebních a pracovních míst v této organizaci je dimenzován pro její standardní činnost, do které nepatří kontrola teploty ve školkách, školách, nemocnicích, domovech důchodců a ubytovnách (provedení kontroly v bytových domech je z našeho pohledu už naprosto nerealizovatelné). V doprovodných materiálech nám tedy chybí důkladná analýza personálních a finančních nákladů při zavedení uvažovaných opatření.
• V doprovodných materiálech absentuje analýza míry ušetřených prostředků při zavedení navrhovaného opatření. Nenašli jsme ani vyhodnocení dopadů na rozpočty územních samospráv.

Redakce Topin, ČTK, Radiožurnál, z tiskové zprávy MPO