Třílitrové pravidlo a legionely
Platné znění německého nařízení, jehož cílem je zajistit mj. kvalitní dodávku studené pitné vody
a vody ohřáté, se odkazuje na Pracovní list W 551, který vydal Německý svaz pro plyn a vodu
(DVGW), a to jako na všeobecně uznané technické pravidlo.
Toto pravidlo je obecně známé jako tzv. třílitrové pravidlo. Jeho cílem je mj. zajistit, aby pitná voda
studená i ohřátá měly na odběrném místě odpovídající kvalitu. Stav ve vnitřních vodovodech
je bohužel někdy takový, že ačkoliv studená pitná voda na vstupu do objektu má požadovanou kvalitu,
tak na jednotlivých výtocích již tomu tak není a týká se to i pitné vody ohřáté.
Třílitrové pravidlo je v podstatě součástí i české legislativy, kde je složeně definováno přes průtok a čas, za který se má do odběrného místa dostat teplá voda o stanovené teplotě. Význam tohoto pravidla, s postupující harmonizací ČSN s evropskými normami, dále poroste.
V německém nařízení se mimo jiné stanoví, že podnikatel nebo majitel má oznamovací a kontrolní povinnost, pokud se v jeho instalacích pitné vody vyskytují velká zařízení. To znamená, že pro rozhodnutí o důležité zodpovědnosti je zásadní posouzení, zda je dané zařízení velké nebo malé.
Bez ohledu na existenci velkého zařízení je každý provozovatel odpovědný za to, že instalacemi pitné vody nejsou šířeny zdraví škodlivé patogenní látky.
Malá zařízení
Podle pracovního listu DVGW W 551 jsou malá zařízení definována jako zásobníkové ohřívače vody a centralizované průtokové ohřívače vody v:
- rodinných domech pro jednu nebo dvě rodiny nezávisle na objemu zásobníků a včetně potrubí;
- zařízeních s ohřívači vody s objemem menším nebo rovným 400 litrů, nebo objemem menším nebo rovným 3 litrům v každém potrubí mezi výstupem z ohřívače a odběrným místem. Na eventuální cirkulační okruhy se nebere zřetel.
Definice cirkulačního potrubí zní:
- DIN 1988 Teil 1 (Dezember 1988): Cirkulační okruh je potrubí, které vede ohřátou pitnou vodu zpět k ohřívači bez jakéhokoliv odběrného místa,
- DIN EN 806-1 (Dez. 2001): Cirkulační okruh je potrubí v rozvodu ohřáté vody, kterým teče voda k ohřívači vody nebo k zásobníku teplé vody.
Často se pojmy cirkulační potrubí a cirkulační systém nepřípustně zaměňují. V cirkulačním systému se jako PWH (Potabel Water Hot, pitná voda ohřátá) označují potrubí vedoucí od ohřívače vody k posuzovanému odběrnému místu. Na obrázku 1 jsou ukázány jednotlivé části cirkulačního systému, obrázek nezahrnuje celou instalaci pitné vody.
Velká zařízení
Velká zařízení jsou zásobníkové ohřívače teplé vody nebo průtokové ohřívače teplé vody, umístěná například v:
- obytných budovách,
- hotelích,
- zařízeních s ohřevem vody s objemem > 400 l a/nebo > 3 litry v každém potrubí mezi výstupem z ohřívače vody a odběrným místem,
- domovech pro seniory,
- nemocnicích,
- lázních,
- sportovních a průmyslových objektech a zařízeních,
- kempincích,
- plaveckých areálech…
K rozlišení malých a velkých zařízení se používají dvě kritéria:
-
1. kritérium:
Zásobní objem ohřáté pitné vody je menší nebo roven 400 litrům. Pokud je větší, jedná se o velké zařízení. -
2. kritérium:
Objem vody mezi ohřívačem vody a odběrným místem je menší nebo roven 3 litrům. Je-li větší, jedná se o velké zařízení. Přitom se musí prověřit všechna potrubí ke všem odběrným místům. Nemá-li žádné z nich objem větší než 3 litry, pak se jedná o malé zařízení. Objem cirkulačního potrubí se do posuzovaného objemu podle kritéria 2. nezahrnuje.
K ulehčení práce se často posuzuje jen odběrné místo nejvzdálenější od ohřívače vody. Přitom se má za to, že když je objem potrubí od ohřívače vody k odběrnému místu menší nebo roven 3 litrům, pak objemy potrubí ke všem bližším odběrným místům, při stejné světlosti potrubí, budou menší a pak se jedná o malé zařízení. Příklady jsou na obrázcích 2 a 3.
Obrázek 2 zobrazuje malé zařízení. Objem zásobníku teplé vody je menší než 400 litrů. Červeně jsou označena potrubí toku teplé vody k odběrným místům a objemy všech cest ke konkrétním nejsou větší než 3 litry. Cirkulace (potrubí pro návrat teplé vody do ohřívače) je značena fialově a do rozboru objemů se nezahrnuje.
Na obrázku 3 je příklad jiného malého zařízení (£ 400 l). Ačkoliv je splněna podmínka objemu zásobníku, jde o velké zařízení, protože objem potrubí mezi zásobníkem a minimálně jedním odběrným místem je větší než 3 litry. Cirkulace (potrubí pro návrat teplé vody do ohřívače) je značena fialově a do rozboru objemů se nezahrnuje.
Projekt a výstavba
Třílitrové pravidlo se využívá při projektování nových zařízení pro pitnou vodu studenou i ohřátou. Je-li objem potrubí mezi ohřívačem vody a nejméně jedním odběrným místem větší než 3 l, pak se má instalovat cirkulační systém nebo „jiný způsob“ dohřívání teplé vody (např. samoregulační elektrický topný kabel). V praxi nejsou „jiné způsoby“ obvyklé. Cirkulační systém se navrhuje tak, aby rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače vody a vtokem vracející se teplé vody do ohřívače nebyl větší než 5 K. Používá se nucená cirkulace podporovaná čerpadlem, samotížné cirkulační systémy nejsou z hygienických ohledů vhodné.
Vodorovné etážové rozvody nebo jednotlivá cirkulační potrubí, pokud je jejich objem menší nebo roven 3 litrům, mohou být řešena bez cirkulace. To ovšem neznamená, že celý rozvod může být bez cirkulace, pokud nesplňuje 2. kritérium (£ 3 litry).
K prevenci před ohrožením bakteriemi legionelami je nutné, aby mezi místem se zaručenou teplotou (ohřívač vody nebo cirkulační systém) a nejvzdálenějším odběrným místem od tohoto místa nebyl větší objem vody jak 3 litry.
Provoz instalací pitné vody
Zařízení studené pitné vody a ohřáté vody jsou projektována a stavěna pro určité podmínky. A proto skutečný provoz musí těmto podmínkám odpovídat. Předepsaný provoz je definován jako provoz zařízení s pravidelnou kontrolou z hlediska jejich funkce a rovněž znamená údržbu pro zajištění bezpečného provozu podle podmínek určených projektem a výstavbou. To znamená, že nerozhoduje jen splnění kritérií kladených na projekt a výstavbu, ale i kritérií provozních. Pokud potrubí není v dostatečné míře protékano čerstvou vodou, nezaručuje ani třílitrové pravidlo prevenci před legionelami.
Zjištění objemů vody v potrubních úsecích
Příslušné údaje mají být obsaženy v projektové dokumentaci. Přestože zhotovení takové dokumentace (i v českých podmínkách) nařizují předpisy, nejsou tyto podklady většinou k dispozici nebo nejsou aktuálně platné. Pro sanaci nebo rekonstrukci zařízení jsou však nutné, jinak nelze hodnověrně posoudit splnění kritérií. Každý majitel objektu by je ve vlastním zájmu měl mít, neboť budou rozhodovat o míře jeho odpovědnosti za eventuální nahlášenou škodu, vzniklou uživatelům objektu, nebo dokonce i poškození zdraví při nedodržení předpisů.
Legionely a mnoho smrtelných případů
Na pronajímatele bytů a společenství vlastníků v Německu čeká tento rok nový úkol – podle zákona jsou povinni téměř ve všech vícebytových domech jednou ročně provádět kontrolu na legionely. Vzorky vody smí odebírat pouze vyškolení odborníci a analýzu smí provést pouze certifikované laboratoře.
Důvod vedoucí k tomuto přísnému opatření je velmi závažný. Dle odhadů Spolkové agentury životního prostředí onemocní v Německu každý rok 20 000 až 32 000 lidí zápalem plic způsobeným právě legionelami. 15 % případů končí smrtí. U jedinců s oslabenou imunitou je procento úmrtnosti až 80 %. Zdrojem nebezpečně vysokého výskytu bakterií legionel jsou zejména zařízení na pitnou vodu studenou a ohřátou. Nebezpečné pro lidský organizmus je například vdechnutí těchto bakterií pod tekoucí sprchou. Takové riziko nákazy by mělo být novým předpisem sníženo.
Jedním ze způsobů jak bojovat proti legionelám je zkrátit cestu od zdroje teplé vody k odběrnému místu, jelikož nejčastější výskyt legionel je zaznamenán ve stojící vodě v potrubí při teplotě okolo 40 °C. Na tomto základě byly vyvinuty technické inovace. Společnost Wittigsthal například nabízí řešení, jež zamezuje množení legionel. Jedná se o decentralizované stanice na ohřev pitné vody, které kromě hygienických výhod nabízejí také energetické a instalační výhody. Poptávka po těchto stanicích již existuje, přestože EU iniciativy byly realizovány v Německu teprve koncem roku 2011. Poněvadž předpisem jsou postiženy teplovodní instalace s více než 400 litry užitného objemu v ohřívači a teplovodní potrubí s více než třemi litry pitné vody mezi ohřívačem pitné vody a posledním odběrným místem.
„Pokrýváme celou šířku pásma od decentralizovaného řešení v novostavbách až po sanační poradenství“, uvádí Jochen Browa ze společnosti Eisenwerk Wittigsthal. Nabízíme také poradenství pro prevenci a doprovodnou sanaci. Tržní potenciál je velký, neboť novela zákona postihla vícebytové domy s centrálním zásobováním teplou vodou.
Velká zařízení musí být tedy podle platného nařízení jednou ročně testována, ale tento rytmus se podle Jochena Browy může ještě změnit. Momentálně je tedy podle Jochena Browy jisté: „Nařízení vstoupilo v platnost k 1. listopadu minulého roku a do 31. října 2012 musí existovat příslušné výsledky testů.“ Ačkoli jsou zavedeny čekací doby na výsledky testů, zásadní změny se prostřednictvím těchto čekacích dob, či jiné možné změny v testování, neočekávají.
Problém ochrany proti legionelám se samozřejmě nezastaví na hranicích jednotlivých států. Všechny země Evropské unie budou muset transformovat tyto směrnice do své legislativy. Také český trh stojí před výzvou k přípravě provozovatelů, projektantů a instalatérů.
článek redakčně upraven s využitím Das DVGW – Arbeitsblatt W 551 und die 3-Liter Regel, Dr. Karin Gerhardy DVGW Deutscher Verein des Gas– und Wasserfachs e. V.