Trendy ve stavebnictví
V srpnu 2015 vypsali veřejní investoři zakázky za celkem 1,5 miliardy korun.
Ve srovnání s minulými lety (sledováno měsíčně od roku 2013) je tato částka rekordní. Takto vysokých investic nedosáhla projektová příprava státu v posledních sledovaných letech (2013, 2014) ani jednou, nepřekročila dokonce ani hranici jedné miliardy. V srpnu letošního roku vypsal dvě velké zakázky za celkem 1,25 miliardy korun Dopravní podnik hlavního města Prahy. Další velké soutěže v hodnotách desítek milionů korun připravilo ŘSD a SŽDC.
Oproti zakázkám ve stavebnictví jsou však výběrová řízení na projektovou přípravu soutěžena výrazně pod vypisovanou cenou.
Vzhledem k vysokým objemům červnových a srpnových zakázek výrazně stoupl v prvních osmi měsících letošního roku, oproti loňsku, počet i objem výběrových řízení na projektovou činnost. Celkový počet 209 soutěží představuje nárůst o 62 %.
Státními investory byla ukončena část soutěží v očekávané (vypsané) hodnotě 396 milionů korun. Projektové firmy však vysoutěžily částku podstatně nižší, a to pouze 312 milionů korun. „Tyto výsledky mimo jiné potvrzují, že při výběru zpracovatele projektu stále zůstává jediným kritériem nejnižší cena. Přitom je v zájmu nás všech, aby výběrová řízení generovala kvalitní a zkušené projektové týmy, které pro veřejný sektor odvedou odpovídající profesionální projekční práci, jež je standardem ve středoevropském prostoru,“ konstatuje Pavel Rada z České komory architektů.
V září letošního roku vypsali veřejní investoři třicet zakázek na projektové práce v celkové hodnotě 250 milionů korun. V porovnání s ostatními měsíci letošního roku jde o podprůměrný vývoj.
Státní instituce v lednu až září 2015 oznamovaly měsíčně výběrová řízení v průměru za 450 milionů korun. „V prvních třech čtvrtletích letošního roku vypsali veřejní zadavatelé 239 výběrových řízení na projektové práce v celkové hodnotě 4,1 miliardy korun, což je nárůst objemu o 65,5 % oproti stejnému období roku 2014.
Z výše uvedených výběrových řízení byla jen desetina v celkové hodnotě 430 milionů korun zadána konkrétním firmám (28 % počtu). Další soutěže, s výjimkou 2 % již zrušených, čekají na zadání.
„V soukromém sektoru je tlak na ceny mnohem větší. Ale tím, že je na straně investora připraven kvalifikovaný odborník, lze navrhovat úpravy a změny daného projektu, díky nimž se cena sníží. To v případě veřejných zakázek není vždy možné,“ uvádí Mario Červenka, ředitel developerské společností O.M.C. Invest.
Souhrn
„Sektor pokračuje v růstu a táhnou jej zejména stavby v inženýrském stavitelství financované z veřejných investic. Objem veřejných zakázek v minulém roce vzrostl o výrazných 19,6 % a v roce 2015 dojde dokonce k jeho dalšímu navýšení. Obavy naopak budí prudce klesající objem zahajovaných výběrových řízení na stavební zakázky (–33,2 %), tj. hypotetický zásobník práce pro firmy na příští rok. Výstavba v pozemním stavitelství, které je financováno především privátními investory, se z pohledu prvních tří čtvrtletí zvyšuje podstatně pozvolněji. V září vykázala dokonce pokles.“
Bezpečnost práce nejvíce ovlivní zaměstnanci
Více než polovina (53 %) ředitelů stavebních společností uvádí, že největší možnost ovlivnit bezpečnost práce na stavbách mají jednotliví zaměstnanci. Devět z deseti firem by už více nezpřísňovalo legislativu týkající se BOZP, neboť je podle nich dostatečná. Nadpoloviční (57 %) většina firem kontroluje dodržování bezpečnostních opatření na stavbách nejen u svých zaměstnanců, ale také u svých subdodavatelů.
Třetina ředitelů (36 %) se domnívá, že vývoj bezpečnosti práce nejvíce ovlivňuje sama společnost, její nařízení a vedoucí pracovníci. Pouze 11 % stavebních společností si myslí, že největší vliv na bezpečnost práce na stavbách má sám investor.
„Jsou to především lidé, kteří na stavbách pracují. Firmy našeho typu mají velmi precizně propracované plány bezpečnosti a je na samotných zaměstnancích, aby je dodržovali. Vliv na bezpečnost samozřejmě mají také lidé, kteří se pohybují v okolí staveb.
Pětina firem (21 %) sleduje vývoj bezpečnosti a pracovních úrazů na týdenní bázi. Čtvrtina firem (24 %) na měsíční a polovina společností (51 %) zpracovává přehledy ročně.
„Když je na staveništi bezpečnost práce na vysoké úrovni, znamená to i pořádek a disciplínu. To jsou znaky dobře řízené a plánované stavby, kde je vše pod kontrolou. Když je vše pod kontrolou, harmonogram a finance jsou transparentní a předvídatelné, což znamená konkurenční výhodu, a tím i ziskovost,“ vysvětluje Roman Wieczorek, statutární ředitel, Skanska, a. s.
Necelá polovina (43 %) ředitelů uvádí, že bezpečnostní opatření snižují ziskovost zakázek. Přibližně desetina (13 %) firem ale naopak, zejména z dlouhodobého hlediska, je vnímá spíše jako zdroj zvýšení ziskovosti jednotlivých projektů. Hana Bobrovská, personální ředitelka TATRA TRUCKS uvádí: „Nespatřuji významné nedostatky v legislativě BOZP, ale hlavně v lidech, kteří často nerespektují pravidla bezpečné práce, riziko podceňují a jednají lehkovážně. Řešení vidíme především ve vzdělávání zaměstnanců, motivaci k bezpečné práci a hlavně v trvalém vyžadování dodržovat pravidla BOZP od všech zaměstnanců.“
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců
Tři čtvrtiny (76 %) stavebních společností se obávají, že budou v budoucnu limitovány nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Už v roce 2016 ředitelé necelé poloviny firem (42 %) chystají nábor nových zaměstnanců. Čtyři z deseti (39 %) firem se potýkají s nedostatkem absolventů. Hlavní příčinou je nezájem mladých lidí o technické profese.
„Již nyní stojí významná část českého stavebnictví na zahraničních dělnících a jejich podíl roste i u výrobců stavebních materiálů. Poptávka po pracovnících, více i méně kvalifikovaných pracovnících, roste ve všech sektorech ekonomiky a dostatek pracovní síly, nejen ve stavebnictví, bude jeden ze základních předpokladů pokračování hospodářského růstu,“ říká Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice.
Firmy, které budou v příštím roce hledat nové zaměstnance, budou mít zájem především o dělnické profese (96 %), dále více než čtvrtina z nich (27 %) potřebuje tým rozšířit o THP pracovníky a jen každá desátá společnost chystá také rozšíření středního a vyššího managementu. „V současné době řešíme především nezájem mladých lidí o dělnické profese. Naši kvalifikovaní řemeslníci stárnou a rádi bychom je doplnili právě mladými, kteří by se od nich mohli učit. Nedostatek mladých lidí je z našeho pohledu dán zejména dlouhodobě špatnou mediální pověstí stavebnictví, přitom se jedná o tradiční řemeslo, jehož výsledky ovlivňují životní prostředí na další generace,“ doplňuje Tomáš Koranda, člen představenstva společnosti Hochtief.
Čtyři z deseti (39 %) ředitelů stavebních společností se v současné chvíli potýkají s nedostatkem absolventů. Nejhorší je situace ve velkých stavebních firmách, kde si na situaci stěžuje každý druhý ředitel (52 %). „Problém s dostatečným počtem kvalifikovaných zaměstnanců je v posledních 5 až 10 letech permanentní nejen v naší společnosti, ale mám za to, že i v celém odvětví stavebnictví. Bohužel je velký rozdíl mezi vyučeným a pouze zaškoleným pracovníkem. Chybí nám tak potřební kvalifikovaní pracovníci jako na příklad vyučení zedníci, potrubáři, dlaždiči, pokrývači, instalatéři, truhláři a další,“ popisuje František Eštván, ekonomický ředitel společnosti PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.
Podle výsledků výzkumu je největším problémem nezájem mladých lidí o technické profese (7,7 bodu z 10 možných). Hned na druhém místě skončila odpověď, že je to způsobeno nekoncepčním přístupem státu ke vzdělávání (7,5 bodu). Odpovědi ředitelů velkých firem vybočovaly z průměru. Podle zástupců velkých společností je největším problémem špatná image stavebnictví ve společnosti. „Nižší atraktivita stavebních profesí může být dána výkyvy trhu, který do značné míry podléhá sezónním změnám. Dalším důvodem je třeba i to, že státem a obcemi tolik proklamovaná větší podpora stavební výroby se do běžného života firem zatím nijak zásadněji nepromítá. To vše celkový zájem o obor z řad mladých lidí bezpochyby omezuje,“ vysvětlil jedny z důvodů Karel Branda, ředitel společnosti Trigema Building.
Z podkladů analytické společností CEEC Research a jejích partnerů upravil JH