Stropní vytápění překvapí svými výhodami

Podlahové vytápění zná asi každý a za dobu své existence už dokázalo vyvrátit všechny mýty, které jeho nástup provázely. Méně známou variantou velkoplošného systému je stropní vytápění. Jaké jsou přednosti a v jakých případech je vhodnější? Je jeho montáž složitá a nákladná? Na tyto a další otázky chce dát odpověď náš článek.

Zejména nástup elektrických topných fólií, které velmi zjednodušují konstrukční řešení stropního vytápění, učinil z tohoto systému naprosto rovnocennou alternativu k podlahovému vytápění. Přesto je počet instalací podlahového vytápění mnohonásobně vyšší než instalací stropního vytápění. Důvodem je skutečnost, že v našich geografických podmínkách má tento sy­stém malou tradici, pro většinu populace je svým způsobem nepřirozený a budí nedůvěru.

Princip fungování stropního vytápění

Většina lidí se podivuje, jak může stropní vytápění vůbec fungovat, když teplo přece stoupá nahoru. Ve skutečnosti teplo nestoupá nahoru, ale šíří se (vede) do chladnějšího prostředí (materiálu), a to do všech stran. Nahoru stoupá pouze teplý vzduch, protože je lehčí. Při stropním vytápění se pod stropem vytvoří vrstva teplého vzduchu, silná cca 20 cm. Tato lehčí vrstva neklesá a ke stropu se proto nedostává chladnější vzduch zespodu. Strop není ochlazován, jeho teplota roste a začne se zvyšovat sálavá složka. Jde o stejný jev, jaký můžeme pozorovat např. u kachlových kamen nebo horkých radiátorů – na vzdálenost jednoho až dvou metrů cítíme, jak ze zdroje sálá teplo. Čím vyšší je povrchová teplota, tím větší a pocitově znatelnější je i sálání. Toto sálání (tepelné nebo také infračervené záření) neohřívá vzduch, ale pevné předměty, na které dopadá. Nejintenzivnější je sálání v kolmém směru k rovině zdroje – v případě stropního vytápění je tedy sálání směrováno nejvíce na podlahu, nábytek a částečně i stěny. Od těchto ploch se ohřívá vzduch v místnosti. S výjimkou výše zmíněné vrstvy 20 cm pod stropem je tak i při stropním vytápění teplota vzduchu v celé výšce místnosti stejná. Aby byly vlastnosti podlahového a stropního vytápění ověřeny exaktním měřením, provedly se v Univerzitním Centru Energeticky Efektivních Budov (UCEEB) při ČVUT v Praze srovnávací testy. Tyto testy potvrdily, že oba systémy jsou si v praxi velmi blízké. U stropního, stejně jako u podlahového vytápění, je rozložení teplot zcela rovnoměrné, rozdíl mezi teplotou v úrovni kotníků a hlavy stojící osoby je pouze 0,7 °C.

Je lepší podlahové nebo stropní vytápění?

Provedená měření prokazují, že oba systémy jsou rovnocenné. Z praktického hlediska je u podlahového vytápění pozitivní o něco vyšší teplota podlahy, která tak může navozovat pocit vyššího komfortu. Obráceně nevýhodou jsou určitá omezení při volbě podlahové krytiny a nutnost předem rozhodnout o rozmístění nábytku a zařízení, aby se vyhřívaná podlaha zbytečně nezakrývala.

U stropního vytápění má uživatel z pohledu rozmístění nábytku prakticky úplnou volnost, nezanedbatelnou výhodou je také rychlejší odezva na požadavky regulace. Současné novostavby jsou velmi citlivé na tepelné zisky, ať už z oslunění nebo vedlejších zdrojů a pokud otopná soustava nereaguje dostatečně rychle, dochází k přetápění místností. A v tomto směru vykazuje stropní vytápění prokazatelně vyšší flexibilitu než podlahové. Nevýhodou stropního vytápění je naopak nutnost kombinovat jej se sádrokartonovými podhledy, které nemusí být automaticky součástí stavby.

Zatímco podlahové vytápění je dnes bráno jako standard, stropní vytápění je neprávem opomíjeno a zcela jistě si zaslouží vyšší pozornost, než jaká mu je prozatím věnována. Například u dřevostaveb, které používají SDK podhledy, přitom může jít o nejvýhodnější řešení, které zaručí plný uživatelský komfort a poskytne obyvatelům domu svobodu, jak co se týče rozmístění nábytku, tak při volbě typu podlahy.

Montážní pravidla nejsou žádnou komplikací

Topné fólie jsou určeny pro aplikace suchých stavebních procesů, nelepí se, avšak musí být fixovány proti posunutí/sesunutí za netopné okraje. Nesmí být instalovány při nižší teplotě než 3 °C a nesmí být dlouhodobě vystaveny teplotě vyšší než 80 °C. Nesmí být také instalovány na nerovné povrchy. Topná fólie musí být v těsném kontaktu s ostatními částmi stavební konstrukce a musí být úplně zakryta stropem.

Do skladby sádrokartonové konstrukce nedoporučuje výrobce instalovat topné fólie (například ECOFILM C od společnosti Fenix) s příkonem vyšším než 200 W·m^–2. V místnostech, jejichž světlá výška je menší než 2,40 m, pak není vhodné instalovat topné fólie s příkonem vyšším než 150 W·m^–2.

Stropní topná fólie neplní funkci parozábrany a musí být uložena v těsném kontaktu mezi tepelnou izolací a sádrokartonovou/sádrovláknitou deskou. Plocha stropu (tzv. dilatační celek) nesmí být delší než 8 m a větší než 50 m². Pokud plocha stropu překračuje předepsané rozměry, je nutné provést dilatační spáru.

Po zatmelení a dokončení všech mokrých procesů na sádrokartonových deskách je potřeba dodržet technologické postupy zrání a schnutí těchto materiálů. Následné uvedení topné fólie do provozu musí být provedeno s postupným teplotním náběhem teploty v místnosti.

Instalaci usnadní nové topné moduly ECOFILM MH (Module Heating)

Nový stavebnicový systém stropního vytápění s topnou fólií ECOFILM se vyznačuje nejen velmi snadnou instalací, ale s výjimkou finálního zapojení také nulovými požadavky na kvalifikované elektroinstalační práce. Základem topných modulů o velikosti 50 x 120 cm je izolace z minerální vlny tloušťky 5 cm. Na tepelné izolaci je speciálním lepidlem přilepena topná fólie ECOFILM C o plošném příkonu 140 W·m^–2. Topná fólie je již z výroby opatřena připojovacím vodičem se zástrčkou, šířka modulů odpovídá osové rozteči (50 cm) nosných CD profilů u sádrokartonových (SDK) a sádrovláknitých (SDV) podhledů. Bloky tepelné izolace s topnou fólií ECOFILM C, vybavené připojovací šňů­rou se zástrčkou, se pokládají za sebe na CD profily sádrokartonové konstrukce. Po nosnících je pak veden páteřní vodič se zástrčkami, do kterého se budou topné fólie připojovat. K vyplnění netopných ploch (např. kolem světel, podél stěn apod.) jsou v nabídce netopné moduly, které lze dle potřeby ořezávat. Výhledově se pak počítá i s rozšířením nabídky o další rozměry modulů.

Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že produkt obsahuje jak topný prvek, tak tepelnou izolaci, přitom samotná montáž nevyžaduje elektrikáře. Ten bude potřeba až při samotném zapojení termostatu. Již nyní se trh potýká s nedostatkem pracovních sil a lze předpokládat, že cena odborné lidské práce poroste. Investice do stavebnicových systémů se pak díky jednoduchosti a rychlosti montáže vyplatí.

---

Další informace o stropním vytápění najdete na: www.fenixgroup.cz