Spojování potrubí pro topenářské a vodovodní instalace

Při rozhodování o konkrétním řešení topenářských a vodovodních rozvodů rozhoduje ve většině případů typ materiálu, tedy zda bude využito kovové, plastové či vícevrstvé potrubí.

Velká variabilita je však i u spojování jednotlivých materiálů, kdy každý typ představuje jinou míru pracnosti a následně i jinou kvalitu spoje. Způsob spojování by proto měl být dalším důležitým hlediskem při zvažování použitého materiálu.

Obecně lze systémy spojování trubních materiálů rozdělit na svařování, pájení, lepení a lisování. Každá z těchto kategorii má své další dělení, například svařování dělíme na svařování natupo, polyfúzní svařování, svařování pomocí elektrotvarovek atd.

Některé materiály lze spojovat pouze jedním způsobem, ale pro některé existuje i více způsobů spojování.

Svařování

Patří mezi klasický a léty prověřený způsob spojování. Obecně lze rozdělit na dvě hlavní kategorie, a to svařování kovových materiálů a plastových materiálů.

Svařování kovových rozvodů

Používá se hlavně pro ocelové a nerezové potrubí. Výhodou je vysoká pevnost a bezpečnost spoje. Nevýhodou je velká pracnost a energetická náročnost. V současnosti je tento způsob pro vnitřní instalace málo používaný. Své uplatnění nachází hlavně v oblasti průmyslových rozvodů.

Svařování plastových rozvodů

Polyfúzní svařování se používá hlavně pro systémy z polypropylenu. Jedná se o nejpoužívanější systémy pro vnitřní vodovodní instalace. Hlavní výhody tohoto spojování je velká bezpečnost spoje, snadná a rychlá proveditelnost a malá energetická náročnost. Výhodou systémů z polypropylenu je i příznivá cena. Tvarovky pro polyfúzní svařování mají větší vnitřní průměr, než je vnitřní průměr trubek, a z tohoto důvodu pozitivně ovlivňují hydrauliku celého systému.

Svařování natupo a pomocí elektrotvarovek

Pro vnitřní vodovodní a topenářské instalace se používá jen omezeně. Hlavní využití má u venkovních rozvodů vody a plynu.

Pájení

Jedná se o méně energeticky náročný způsob spojování než svařování kovových materiálů. Používá se hlavně u měděných topenářských rozvodů. Jeho výhodou je snadná proveditelnost spoje a velká bezpečnost. Nevýhodou je používání plamene, které je nebezpečné především v blízkosti hořlavých materiálů.

Lisování

Patří k moderním způsobům spojování trubních rozvodu. Tento způsob spojování lze použít jak pro kovové materiály, tak i pro plastové a vícevrstvé trubky.

Lisování kovových rozvodů

Používá se pro měděné, nerezové a i pro rozvody z uhlíkové oceli. Výhodou těchto spojů je velice rychlá a snadná proveditelnost. Tvarovky mají stejný vnitřní průměr jako trubky, takže nemají velký hydraulický odpor. Nevýhodou těchto spojů a systémů je jejich vysoká cena.

Lisování plastových a vícevrstvých rozvodů

Jedná se o velice rozšířený způsob spojování plastových (PE-Xc, PB) a vícevrstvých (PE-Xc/Al/PE-HD) rozvodů. Tyto rozvody mají většinou univerzální použití jak pro vnitřní rozvody vody, tak pro vytápění (včetně podlahového).

K hlavním výhodám těchto systémů a spojování patří snadná proveditelnost spoje a jeho velká bezpečnost. Pro spojování lze použít ruční nebo akumulátorové lisovačky, takže v místě montáže není nutná elektrická energie. Nevýhodou většiny těchto spojů je to, že tvarovky mají menší vnitřní průměr než trubky, takže tlaková ztráta v těchto rozvodech bývá větší. S tímto je nutné počítat při projektování a vhodným návrhem prvků tuto nevýhodu eliminovat.