Sonda pro měření nízkého diferenčního tlaku

S bezpečným provozem plynových kotlů a ohřívačů vody je spojen příkaz za všech okolností zajistit pro jejich provoz dostatek spalovacího vzduchu.

Tento příkaz je známý nejen plynařským odborníkům, ale i většině veřejnosti, která plynové spotřebiče využívá. Přesto se čas od času objevují havarijní stavy, vyplývající z nedostatku spalovacího vzduchu, končící v nejtragičtějších případech smrtí lidí. Co je příčinou? Jednoznačně jde o podcenění závažnosti tohoto příkazu až lhostejnost k němu. O to více je smutné, pokud se na počátku tragédie, nebo někde na cestě k ní, vyskytl odborník na plynová zařízení. V této souvislosti je nutné si klást otázku, zda přezkoumání kvality přívodu spalovacího vzduchu patří do náplně činnosti servisního technika plynových zařízení a jaké možnosti k tomu servisní technici mají.

Povinnosti odborníků

Bez zkoumání legislativy, zákonů, vyhlášek, norem, technických pravidel atd. lze odvodit, že ten, kdo má kvalifikaci na uvádění do provozu plynových zařízení, jejich servis, zejména pak na vydávání revizních zpráv, by se měl otázkou přívodu spalovacího vzduchu zabývat vždy, protože bez toho není bezpečný provoz plynového spotřebiče možný. Zákazníci jsou, obecně řečeno, laici a není možné v této věci od nich vyžadovat nějakou iniciativu, pokud jim to odborník na plynová zařízení nenařídí nebo alespoň nedoporučí. Tento úkon by měl být proveden jednoznačně a prokazatelně. Pak teprve lze uvažovat o přenesení odpovědnosti z odborníka na laika, který nedbal doporučení.

Možnosti odborníků

Jaké mají odborníci možnosti? Nejspolehlivější kontrolu umožňují kotle typu C, uzavřené spotřebiče. Přívod spalovacího vzduchu jde jednoznačně definovanou cestou, vnějším mezikružím u sdružených spalinových cest (LAS) nebo samostatným potrubím spojeným s vnějším prostředím. Kontrolními otvory u kotle lze měřit tlak, respektive podtlak v přívodu vzduchu a podle toho zjistit, zda v přívodu není nějaká překážka. Lze tak odhalit tradiční příčinu závady, například uhynulého ptáka, listí atd. Ventilátor zajišťující přívod vzduchu má dostatečný výkon na vyvození takového podtlaku v přívodním potrubí při jeho zanesení, aby tato závada byla identifikována běžnými přístroji pro servis, případně tuto závadu zjistí řídicí elektronika kotle a odstaví jej.

Otevřené spotřebiče

Větším problémem jsou plynové spotřebiče spotřebovávající vzduch v místnosti, tedy otevřené plynové spotřebiče pracující jen s přirozeným komínovým tahem. Bezpečná funkce těchto spotřebičů je založena na dostatečném přívodu čer­stvého vzduchu do místnosti spárami oken, venkovních dveří, cíleně vytvořených větracích otvorů a nesmí ji narušovat činnost jiných zařízení, která by v místnosti vytvářela podtlak, jako mohou být zejména kuchyňské digestoře, krby, kamna aj. Přestože například výměna oken, dodatečné utěsnění spár v oknech, utěsnění otvoru spojujícího místnost s plynovým spotřebičem s jinou atd., zasahují do činnosti vyhrazeného plynového zařízení, nepodléhají tyto zásahy přísnému režimu. Jedině odborník na plynová zařízení, který se dostaví na servis nebo kontrolu, má šanci nežádoucí změnu zjistit a odhalit riziko blížící se tragédie. Šanci má, ale musí být vybaven vhodným měřidlem. Pak může provést exaktní měření podtlaku v místnosti s plynovým spotřebičem. Je evidentní, že tento podtlak bude vzhledem k objemu místnosti a velikosti komínového tahu, který je příčinou vzniku podtlaku v místnosti, mnohem menší než podtlak měřený v přívodu vzduchu vyvolaný činností ventilátoru. Jedná se měření podtlaku v rozsahu jednotek Pa.

Sonda

Vhodné zařízení pro měření nízkých tlaků uvádí na trh společnost Testo. Jedná se o tzv. sondu pro nízké tlaky, která spolupracuje s analyzátory spalin série testo 330 od verze firmwaru 1.40. Aktualizace staršího firmwaru je na webových stránkách Testo k dispozici zdarma.

Kombinace analyzátoru testo 330 a sondy pro nízké tlaky umožňuje:

• měření komínového tahu atmosférických plynových spalovacích zařízení,
• kontrolu podtlaku v uzavřené místnosti při provozu spalovacího zařízení a nastavení odvětrání,
• měření podtlaku v místnostech se spalovacím zařízením,
• paralelní měření delta P.

Co se kontroluje?

Při kontrole a měření podtlaku v uzavřené místnosti při provozu spalovacího zařízení a nastavení odvětrání se kontroluje rozdíl tlaků mezi vnějším prostředím a prostředím uvnitř místnosti. K tomu slouží kapilární hadice napojené na sondu, z nichž jedna je vyvedena do místa měření ve vnitřním prostředí a druhá do vnějšího prostředí, případně do jiné místnosti těsně oddělené od místnosti se spalovacím zařízením, například přes těsnění okna, dveří aj. Přístroj automaticky kontroluje i případné zaškrcení hadice. Sonda umožňuje volbu měření v rozsahu do 4 Pa. Zvolí se krok měření, tedy jak často se má měření provádět po dobu měření, která je přednastavena na 3 minuty. Naměřená hodnota se podrží na displeji nebo lze s využitím programu testo Easyheat provést tisk naměřených hodnot.

Typický proces měření začíná vynulováním ve stavu, kdy obě sondy jsou v prostorech se stejným tlakem, například okno v místnosti je plně otevřeno. Pro měření je vyžadován provoz topidla na plný výkon. Provádí se tři cykly měření, během kterých se okno zavře a zase otevře.

Proč 4 Pa?

Měřicí rozsah sondy do 4 Pa pro měření podtlaku v místnostech vůči vnějšímu prostředí se spalovacími zařízeními není zvolen náhodně. Je součástí směrnice vytvořené ZIV ve spolupráci s výrobci diferenčních tlakoměrů, kontrolní stanicí TÜV SÜD Industrie Service GmbH, topenářů a DVGW. Podtlak 4 Pa v  místnosti je považován za nejvyšší vhodnou hodnotu pro bezpečný provoz plynových topidel závislých na okolním vzduchu. Při provozu kontrolovaných topidel na pevná paliva je zpravidla (viz osvědčení o způsobilosti – např. obecné osvědčení o způsobilosti topeniště) nepřípustný podtlak větší než 8 Pa (topidla na pevná paliva pracují s vyšší teplotou spalin, která zvyšuje komínový tah). Směrnice doporučuje kontrolovat a zaznamenávat průběh měření po dobu minimálně 3 minut. Vyhodnocení lze provést graficky na displeji, případně tisknout a vyhodnotit. Pomocí dvou stejně dlouhých, ohebných kapilárních hadic se přivádí tlak k senzoru a měří tlakový rozdíl mezi místností se spalovacím zařízením a pneumaticky od spalovacího prostoru odděleného místa (vnější prostor, schodiště). Kapiláry je možné také vyvést přes těsnění okna ven, nebo přes těsnění dveří či klíčovou dírku na schodiště. Druhá kapilární hadice zůstává v plné délce v místnosti instalace.

Blokování digestoří aj.

Podle zmíněné směrnice nesmí být topidla, závislá na vzduchu v místnosti, umístěna v jedné místnosti společně se vzduch odsávajícími zařízeními. Výjimkou je, pokud při provozu nenastává nebezpečný podtlak (například může být blokován jejich společný provoz). Toto nařízení o nejvyšším možném podtlaku je možné splnit pomocí různých opatření. K těm patří např. vestavění okenní větrací klapky, montáž hlídání podtlaku a dokladem bude osvědčení vydané na základě měření, že při provozu topidla a odsávacího zařízení nevzniká nebezpečný podtlak.

Při měření se prověřují různé vlastnosti budovy i provozní stavy, tedy okolnosti spojené s místem instalace. Těmi jsou např. těsnost pláště budovy, těsnost oddělovacích vnitřních dveří, množství odsávacích zařízení v místnosti a objem ­odsátého vzduchu. Například digestoře mohou odsávat 400 m³/h až 1000 m³/h vzduchu. Pozornost je nutné věnovat i různým odvětrávacím zařízením, čističkám vzduchu aj. Měření podtlaku v místnosti lze využít také pro kontrolu tam, kde se výkon zařízení odsávajícího vzduch z místnosti jeví jako příliš nízký a zvažuje se jeho posílení.