Směrnice REHVA pro provoz zařízení techniky prostředí staveb (verze 2)

bezpečnost a zdraví

Evropské asociace REHVA dne 3. dubna aktualizovala doporučení pro provoz a použití zařízení techniky prostředí staveb, k zabránění šíření koronavirových chorob (COVID-19) a viru (SARS-CoV-2) na pracovištích.

COVID 19 se přenáší dvěma hlavními způsoby:

• kapénkový přenos vzduchem (kapénky se dostávají do vzduchu např. při kašlání, mluvení, dýchání)
• dotykem (podání ruky, kontaminované povrchy atd.)

V běžných podmínkách vydrží virus aktivní ve vzduchu 3 hodiny, na površích 2–3 dny. Tyto viry (velikost 80–160 nm) zůstávají ve vzduchu a prouděním vzduchu v místnosti nebo v odvodním vzduchovodu se mohou šířit na dlouhé vzdálenosti.

Momentálně není potvrzený žádný případ přenosu vzduchotechnikou. Obecně se považuje za velmi vhodné udržovat větrání v provozu a zajistit tak co nevyšší možnou intenzitu větrání tak, aby škodliviny byly v co největší míře z prostoru odváděny.

Z doporučení REHVA vybíráme:

• Větrání ponechat trvale v provozu. Při nepřítomnosti osob je možné snížit průtok vzduchu, ale doporučuje se zařízení zcela nevypínat. V jarním období, kdy jsou náklady na vytápění/chlazení spíše nižší, není energetická náročnost opatření zásadní, zatímco viry jsou z prostoru odváděny.
• Vzduchotechnická jednotka by měla být provozována s maximálním podílem čerstvého venkovního vzduchu.
• Systém podtlakového odvětrávání toalet by měl fungovat nepřetržitě, zejména proto, aby se zabránilo přenosu fekálně-orální cestou.

Doporučení k provozu systémů zpětného získávání tepla (ZZT):

• Systémy ZZT mohou netěsnostmi přenášet malé částice z odváděného vzduchu do vzduchu přívodního.
• Rotační regenerační výměníky mohou být citlivé na netěsnosti v případě špatné konstrukce, instalace či údržby. Nejčastější závadou při instalaci jsou případy, kdy jsou ventilátory namontovány tak, že se vytváří vyšší tlak na straně odpadního vzduchu. To způsobí únik odpadního vzduchu do vzduchu přiváděného. Míra nekontrolovaného přenosu znečištěného odpadního vzduchu může být v takovém případě řádově 20 %, což je nepřijatelné.
• Pro řádně provozované rotační výměníky tepla, osazené správně nastavenými odvzdušňovacími sektory, jsou však míry úniku přibližně stejné jako u deskových výměníků tepla v rozmezí 1–2 %.
• Ukazuje se, že rotační regenerační výměníky, které jsou správně konstruovány, instalovány a udržovány, mají téměř nulový přenos znečišťujících látek vázaných na částice (včetně bakterií přenášených vzduchem, virů a hub). Neexistuje tedy žádný důkaz, že by částice nesoucí virus, počínaje 0,1 µm, byly předmětem přenosu způsobeného netěsností. Protože míra úniku nezávisí na rotační rychlosti rotoru, není nutné rotory vypínat.
• U systémů ZZT je nutné myslet na to, že zcela vyloučit přenos z odvodního vzduchu do přívodu je možné pouze tehdy, pokud je odvod vůči přívodu v podtlaku.
• Glykolový okruh ZZT s oddělenými výměníky je z hlediska přenosu částic mezi přívodem/odvodem nejbezpečnější.
• Obecně se systémy ZZT doporučuje zkontrolovat včetně měření tlakových rozdílů.

Dále je doporučeno nepoužívat oběhový vzduch. Směšovací klapky musí být uzavřeny i za předpokladu, že to povede k problémům s nedostatkem otopného/chladicího výkonu. V této situaci je ale logicky důležitější zabránit kontaminaci a ochránit zdraví osob na úkor tepelného komfortu.

Více informací naleznete v aktualizované verzi „REHVA´s Guidance document V2“, která je dostupná zde.

Zdroj: STP, REHVA (online verze 3. 4. 2020)