Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2019

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu, počtu denostupňů a sum globálního záření z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2019; její odchylka od normálu 1981 až 2010 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS; nadmořská výška N.V.

V tab. 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1981 až 2010) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2019. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tab. 1 a z koeficientů v tab. 2.

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_{S +} (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_{S +} (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Na obr. 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2019 ve srovnání s průměrem 1951 až 2000. Kromě května byly všechny měsíce teplotně nad­průměrné. Červen s odchylkou +5,1 °C byl v Česku nejteplejší od roku 1771. Roční průměrná teplota s odchylkou +1,7 °C byla druhá nejteplejší hned za rokem 2018.

Obr. 1 • Průměrná denní teplota vzduchu na stanici Praha-Ruzyně v roce 2019 ve srovnání s normálem 1951 až 2000 [°C]

Globální záření

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2019; její odchylka dG [MJ·m^–2] od normálu za období 1984 až 2012; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2012 v [MJ·m^–2] a v [%]; nadmořská výška N.V. Přepočet na [kWh·m^–2] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovoltaických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

Tab. 3 uvádí měsíční sumy globálního záření. Globální záření bylo v roce 2019 na všech stanicích nadprůměrné.

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tab. 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (532 m), průměrnou měsíční teplotu (1,4 °C) a počet denostupňů za prosinec (361 denostupňů). V tab. 2 najdeme konstanty K₁= –0,0045 a K₂= 0,1385.

Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2018 pro Havlíčkův Brod:

• T = 1,4 + (422 – 532)·(–0,0045) = 1,895 » 1,9 °C

Počet denostupňů za prosinec 2018 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 361 + (422–532)·0,1385 = 345,765 » 346 denostupňů

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2019

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation