Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2012

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2012; její odchylka od normálu 1961 až 1990 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2012. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice, lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2.

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2012 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Největší kladná odchylka od normálu nastala v lednu a březnu (+3,5 °C), v květnu (+2,5 °C), srpnu (+2,4 °C), záporná v únoru (–3,4 °C). Rok 2012 jako celek byl teplotně silně nadnormální (+1,1 °C), což však odpovídá postupnému oteplování.

Obr. 1 • Průměrná denní teplota vzduchu na stanici Praha-Ruzyně v roce 2012 ve srovnání s normálem 1951 až 2000 [°C]

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (–1,9 °C) a počet denostupňů za prosinec (462 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0032 a K₂ = 0,0996. Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2011 pro Havlíčkův Brod:

• T = –1,9 + (422 – 530)·(–0,0032) = –1,553 @ –1,6 °C

Počet denostupňů za prosinec roku 2012 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 462 + (422 – 530)·0,0996 = 451,24 @ 451 denostupňů

Globální záření

V tabulce 3 jsou měsíční sumy globálního záření. Uvedeny jsou téměř všechny stanice, které globální záření měří. Průměr je spočten za období 1984 až 2012.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2012; její odchylka dG [MJ·m^–2] od normálu za období 1984 až 2012; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2012 v [MJ·m^–2] a v [%]. Přepočet na [kWh·m^–2] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovolatických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2012

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation