Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2018
Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.
Recenzent: Michal Kabrhel
V tab. 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1981 až 2010) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2018. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů, pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tab. 1 a z koeficientů tab. 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:
- a) T = TS + (H – HS)·K1
- b) PDS = PDSS + (H – HS)·K2
Kde
- T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
- TS je teplota nejvhodnější stanice
- H je nadmořská výška daného místa
- HS je nadmořská výška nejvhodnější stanice
- PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
- PDSS je počet denostupňů nejvhodnější stanice
Tab. 2 • Koeficienty K1, K2
Na obr. 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně od července 2017 do června 2018 ve srovnání s průměrem 1951 až 2000. Celý leden byla teplota nad normálem a měsíc jako celek byl s odchylkou +3,8 °C silně nadnormální. Velké výkyvy teploty nastaly v únoru a březnu, potom následují dva extrémně teplé měsíce (duben odchylka +5,0 °C a květen +3,3 °C a silně nadprůměrný červen s odchylkou +1,8 °C.
Na obr. 2 je uvedena za chladné sezony (říjen až duben) 2013/2014 až 2017/ 2018 relativní četnost teploty [%] v hodinových termínech na stanici Praha-Ruzyně.
V tab. 3 jsou sumy měsíčního globálního záření s odchylkami od průměru. V zimních měsících záleží průměrná teplota mnohem víc na charakteru proudění než na globálním záření. Proto je globální záření v lednu slabě podprůměrné, i když je teplota naopak silně nadprůměrná. V dubnu, květnu a částečně i v červnu je už vztah mezi globálním zářením a teplotou zřetelný.
Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m–2] za první pololetí roku 2018; její odchylka dG [MJ·m–2] od průměru za období 1984 až 2012
Příklad výpočtu
Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v březnu pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tab. 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (532 m), průměrnou měsíční teplotu (0,4 °C) a počet denostupňů za březen (389 denostupňů). V tab. 2 najdeme konstanty K1 = –0,0060 a K2 = 0,1856.
Podle rovnic a) a b) pak určíme:
Průměrná březnová teplota roku 2018 pro Havlíčkův Brod:
- T = 0,4 + (422 – 532)·(–0,0060) = 1,05846 » 1,1 °C
Počet denostupňů za březen 2018 pro Havlíčkův Brod:
- PDS = 389 + (422–532)·0,1856 = 368,6877 » 369 denostupňů
The average monthly air temperature and degreedays for the first half of the year 2018
Keywords: air temperature, climate data, degreedays
- Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2024
- Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2023
- Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2023
- Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2022
- Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2022