Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2016

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

V tab. 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2016. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet deno­stupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tab. 1 a z koeficientů v tab. 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_{S +} (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_{S +} (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Obr. 1 • Praha-Ruzyně – průměrná denní teplota vzduchu [°C] za období 7/2015 až 6/2016

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu °C (T) za první pololetí roku 2016. Její odchylka od normálu 1961 až 1990 (dT). Počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C (PDS)

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

Na obr. 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně od července 2015 do června 2016 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Výrazně nadprůměrné byly měsíce červenec, srpen, listopad, prosinec 2015 a únor 2016. Celkem bylo toto období o 2,3 °C nad normálem, ale v dlouhodobé ruzyňské řadě zaujímá až druhé místo o 0,9 °C za nejteplejším obdobím červenec 2006 až červen 2007. V první polovině roku 2016 byly v České republice, podle tab. 1, všechny měsíce teplotně nadprůměrné. Největší kladnou odchylku měl únor +4,3 °C.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření [MJ·m^–2] (G) za první pololetí roku 2016. Jeho odchylka od průměru 1984 až 2012 (dG)

V tab. 3 jsou sumy globálního záření v prvním pololetí roku 2016, které se plošně příliš nelišily od průměru.

Obr. 2 • Praha-Ruzyně – relativní četnost teploty [%] v hodinových termínech na stanici za chladné sezony (říjen až duben) 20011/2012 až 2015/2016

Na obr. 2 je uvedena za chladné sezony (říjen až duben) 2011/2012 až 2015/2016 relativní četnost teploty [%] v hodinových termínech na stanici Praha-Ruzyně.

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v březnu pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tab. 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (3,0 °C) a počet denostupňů za březen (318 denostupňů). V tab. 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0068 a K₂ = 0,2094.

Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná březnová teplota roku 2016 pro Havlíčkův Brod:

• T = 3,0 + (422 – 530)·(–0,0068) =3,73482 » 3,7 °C

Počet denostupňů za březen 2016 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 318 + (422 – 530)·0,2094 = 295,3813 » 295 denostupňů

---

The average monthly air temperature and degreedays for the first half of the year 2016

Keywords: air temperature, climate data, degreedays