Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2011

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2011.

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu °C (T ) za první pololetí roku 2011. Její odchylka od normálu 1961 až 1990 (dT ). Počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C (PDS )

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně od července 2010 do června 2011 ve srovnání s normálem 1951 až 2000.

Obr. 1 • Praha-Ruzyně – průměrná denní teplota vzduchu [°C]

V druhé polovině roku 2010 byl mimořádně teplý červenec a silně podnormální prosinec. První pololetí 2011 bylo jako celek teplotně nadprůměrné, pouze únor měl odchylku – 0,6 °C. Téměř o dva stupně teplejší období od března do června bylo příčinou dřívějšího nástupu fenologických fází téměř u všech sledovaných rostlin. Sumy globálního záření byly nadprůměrné hlavně v březnu a květnu (viz tab. 3).

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření MJ·m–2 (G ) za první pololetí roku 2011. Jeho odchylka od průměru 1984 až 2009 (dG )

Na obrázku 2 je uveden za sezony 2007/2008 až 2010/2011 počet dní s danou průměrnou teplotou vzduchu na stanici Praha-Ruzyně.

Obr. 2 • Praha-Ruzyně – počet dní v chladném období X – IV s danou průměrnou denní teplotou vzduchu [°C]

Obdobně na obrázku 3 je pro stejné sezony uvedena relativní četnost teploty v hodinových termínech.

Obr. 3 • Praha-Ruzyně – počet hodin [% celkové doby] v chladném období X – IV s danou teplotou vzduchu [°C]

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v březnu pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (3,5 °C) a počet denostupňů za březen (295 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0049 a K₂ = 0,1536. Podle rovnic a) a b) opak určíme:

Průměrná březnová teplota roku 2011 pro Havlíčkův Brod:

• T = 3,5 + (422 – 530) · (–0,0049) = 4,0292 @ 4,0 °C

Počet denostupňů za březen 2011 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 295 + (422–530) · 0,1536 = 278,4112 @ 278 denostupňů

The average monthly air temperature and degreedays for the first half of the year 2011

Keywords: air temperature, climate data, degreedays