Projekční práce pro zoologické zahrady – Údolí slonů, ZOO Praha
Následující příspěvek popisuje úskalí a obtíže, které provázely již zrod koncepce a dále i realizační dokumentaci profese vytápění do té doby největší ale i nejnákladnější stavby pražské ZOO, a to Údolí slonů.
Jak již bylo zmíněno v předchozích příspěvcích – zvířata chovaná v zajetí mívají dlouhou chvíli, a tak z nudy, či prosté potřeby si hrát, zkouší povolovat například různé spoje, což se jim vzhledem k jejich, pro člověka nepředstavitelné, síle a vytrvalosti mnohdy povede. Přesto neochota části zúčastněných vyzkoušet některá netradiční řešení zamrzí, zejména pokud se pak autor dozví, že jím původně navržené řešení jinde ve světě funguje k plné spokojenosti jak provozovatele, tak i zvířat.
Zdeněk Číhal
1. Úvod
Ve svém posledním textu (Topin č. 7/2018, str. 70), pojednávajícím o aspektech projekčních prací pro zoologické zahrady, jsem slíbil, že se v některém z dalších čísel časopisu podíváme do pavilonu, který je součástí Údolí slonů – největší a nejnákladnější stavby v historii pražské ZOO.
Projekt pavilonu slonů navazuje na studii architektonického ateliéru AND, která vznikla v roce 2007. Na jeho počátku stál projekt pro územní rozhodnutí, následně pak projekt pro stavební povolení a v roce 2010 projekt pro provedení stavby.
Do výstavby pavilonu, jež byla ukončena v roce 2013, se investovalo celkem 346 milionů Kč. V samotném závěru došlo k přejmenování pavilonu slonů na Údolí slonů.
Kromě vlastního objektu, který má zastavěnou plochu 1324 m2, jsou součástí výběhy pro chovná stáda slonů o celkové výměře 8080 m2, včetně 575 m2 vodních ploch.
2. Vytápění
Technické řešení vytápění vlastního pavilonu mělo několik vývojových fází – od projektu pro územní rozhodnutí až po prováděcí projekt, přičemž každá z nich musela počítat s šikovností sloních chobotů.
Slon je svou silou schopen vyvinout extrémní tlak na stavební konstrukce, což bylo nutné respektovat i ve vztahu k návrhu otopné soustavy.
Ocelové trubkové registry
V projektu pro stavební povolení jsem pro vytápění prostoru navrhoval použít ocelové trubkové registry, které nemohly být dodávkou profese vytápění, ale součástí stavby a jež tvořily jednotlivé kotce pro zvířata. Předpokládal jsem, že by se do registrů přiváděla voda o teplotě cca 50 °C. Tento systém byl zoologickou zahradou schválen a v rámci konzultací s pozitivním výsledkem projednán i v dalších evropských zoologických zahradách.
Při návrhu tohoto řešení jsme ovšem narazili na neochotu stavební části využít tyto konstrukce k vytápění. Vše skončilo na drobném detailu, a sice jak zajistit šroubení pro přívod teplonosné látky do otopných stěn konstrukce.
Největším problémem se ukázala právě šikovnost sloního chobotu a jeho trpělivost s povolováním čehokoliv, tj. šroubení, matic a všech montážních prvků vůbec. Jsem přesvědčen, že při troše dobré vůle by se našlo řešení v podobě návrhu ochrany těchto prvků. Věc ale ztroskotala na neochotě dotáhnout takové řešení do konečné fáze.
Nápad s vytápěním ocelových konstrukcí dělících jednotlivé kotce měl také projektant v USA ve Washingtonské zoologické zahradě. Tuto skutečnost jsem se dozvěděl až po 10 letech od mého návrhu – dle zprostředkovaných informacích zde systém funguje bez problémů.
Stropní sálavé pásy
Za situace, kdy byl návrh otopných ocelových konstrukcí zamítnut, jsem stál před problémem, jakou soustavu do daného prostoru tedy navrhnout.
Jediným možným řešením se ukázalo osazení stropních sálavých pásů firmy Kotrbatý. Tyto pásy jsou umístěny mezi betonovými trámy stropní konstrukce a z pohledu návštěvníka nejsou viditelné. Pro osazení pásů byl hlavním kritériem opět sloní chobot, respektive jeho dosah, aby nemohlo dojít ke stržení zařízení na zvířata.
Celá soustava sálavých pásů měla samozřejmě své komplikace – nemohla být osazena v délkách 10–15 metrů dle šířky haly, ale byla rozdělena na samostatné pásy propojené potrubím přes příčné trámy stropní konstrukce. Celá soustava byla následně doplněna o elektrická sálavá quartzová topidla z důvodu možnosti zvýšit lokální teplotu, která je ve sloninci navržena na 20 °C. Dodnes je tato soustava provozována k plné spokojenosti.
Obslužné prostory jsou vytápěny klasickou otopnou plochou tvořenou deskovými otopnými tělesy. V prostoru obslužných chodeb jsou nahrazeny litinovými článkovými tělesy z důvodu větší odolnosti proti nárazu.
Podlahové vytápění
Část podlahy pavilonu je dále doplněna o podlahové vytápění jednotlivých boxů pro slony a tvoří 1/3 plochy. Podlahové vytápění, jehož povrchové vrstvy jsou tvořeny konstrukcí na bázi gumy, je v tomto případě pouze drobným doplňkovým zdrojem, jež bylo v daných prostorách požadováno zástupci zoologické zahrady.
Domníval jsem se, že podlahové vytápění ve sloninci, kde je velmi těžká podlaha, má z energetického hlediska pro daný prostor jen minimální přínos. Nakonec se ukazuje, že i tento typ vytápění má své výhody – jeho funkce jako otopného tělesa je využívána při úklidu, kdy se z teplé podlahy rychleji odpařuje voda. Slon sám o sobě vlhkou podlahu rád nemá, proto raději vyhledává místo, které rychleji vysychá, a tím je právě plocha s podlahovým vytápěním. Dnes bych již pravděpodobně navrhoval podlahové vytápění pro celý prostor kotce.
Kotelna
Zdrojem tepla je plynová kotelna, která kryje potřebu dodávky tepla pro vytápění (56 kW), vzduchotechniku (115 kW), přípravu teplé vody (10 kW) a pro bazénové vody (50 kW). Celkem je tedy v objektu potřeba tepla 231 kW.
Požadovaný výkon zajišťuje kotelna osazená dvěma kotli Buderus Logano GE315 s výkonem á 105 kW, tj. celkový výkon kotelny je 210 kW. Kotle jsou osazeny dvoupalivovými hořáky – plyn/extralehký topný olej. Toto řešení vychází z požadavku zoologické zahrady na zálohování.
Základním palivem je zemní plyn a záložním palivem lehký topný olej. Zdroj tepla jako takový je dále zálohován ze sousedního pavilonu hrochů. V tomto pavilonu je ovšem navržena pouze kotelna plynová. Oba objekty jsou propojeny bezkanálovým uložením potrubí, které umožňuje obousměrný provoz teplonosné látky.
3. Závěr
Ze svých cest po světě vím a viděl jsem, jak vypadá život slonů v Africe, v Indii na Srí Lance i Thajsku.
V divoké Africe sloni pobíhají v národních parcích i ve volné přírodě, kde si však musí sami zajistit dostatek potravy a bojovat proti predátorům, což zvířatům samozřejmě přináší jistou míru stresu.
Stresována jsou tato zvířata také na Srí Lance, kde jsou ve volné přírodě navíc pronásledována stovkami zvědavých turistů, kteří ve výpravách za nimi neváhají použít terénní vozy. Hlavním nepřítelem pohody slonů v přírodě tak z mého pohledu nejsou predátoři, nebo nedostatek potravy v obdobích sucha, ale člověk.
V Indii jsou sloni, kromě práce, využíváni také jako talisman před vstupy do posvátných chrámů. Jsou tak stresovaní nejen pobytem v nepřirozeném prostředí, ale opět hlavně lidmi.
V Thajsku sloni představují především zábavní atrakci pro turisty a jejich nevyhovující ustájení je z mého pohledu pro tato zvířata opět velmi stresující.
Údolí slonů Pražské zoologické zahrady disponuje rozsáhlými venkovní výběhy jak pro jednotlivá zvířata, tak pro stáda stejných zvířat (je nutné oddělit samce od samic s mláďaty). Sloni zde do přímého kontaktu s lidmi přicházejí jen minimálně, odpadá u nich stres, pokud jde o věčný boj o potravu, dostatek vody nebo boj s predátory a pytláky. Celý projekt Údolí slonů se maximálně snaží napodobit život slonů ve volné přírodě a zajistit těmto majestátným zvířatům patřičný welfare.
Projecting Works for zoos – Elephant Valley
The following article describes the pitfalls and difficulties that have accompanied already the birth of the concept and the implementation documentation of the heating profession of the largest and most expensive construction of the Prague ZOO – Elephant Valley. As mentioned earlier in previous posts – captive animals tend to have a long time and so out of boredom or simple need to play, they trying to loosen, for example, various fittings. Because of their unimaginable strength and patience, they often succeed in doing so.
Nevertheless, the unwillingness of some participants to try out some unconventional solutions is disappointing, especially if the author learns that the originally designed solution works somewhere else in the world to the full satisfaction of both the ZOO operator and the animals.
Keywords: ZOO, elephant pavilion, heating, underfloor heating, heating registers, fittings loosening, restrictive condition