Podzimní transfúze 160 metrů pod hladinou Vltavy

obnovitelné zdroje energie

Vodní elektrárna Lipno I po plánované kontrolní údržbě poloviny své kapacity už zase naplno dodává bezemisní elektřinu do tisícovek jihočeských domácností.

Soustrojí TG1 prošlo za poslední týden pravidelnými kontrolami a opravami v čele s výměnou střídačů, které dosloužily po 25 letech. Obě dvě lipenská soustrojí byla kompletně zmodernizována v letech 2012–17, což přineslo zvýšení jejich efektivity o cca 4 % a úsporu vody při udržení dosavadního objemu výroby ekologické energie. Lipenská vodní elektrárna je v rámci celé energetické soustavy důležitá jako záložní zdroj napětí pro jadernou elektrárnu Temelín při black-outu v síti.

Hydrocentrála na „jihočeském moři“ je od roku 2017 první zcela modernizovanou vodní elektrárnou ČEZ. Stalo se tak díky největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

„Velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za 2 minuty, možnost dálkového ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích a funkce zálohy v nouzi pro jadernou elektrárnu Temelín dělají z lipenské elektrárny jeden z nejdůležitějších zdrojů Vltavské kaskády. Permanentní udržování elektrárny v nejlepší kondici je proto nezbytné,“ vypočítává lipenské plusy ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Aby elektrárna se svým personálem spolehlivě plnila své úkoly, je ovšem třeba každé soustrojí jednou do roka důkladně zkontrolovat. Kaverna velká jak basketbalová hala. Právě v ní tepe 160 metrů pod zemí srdce elektrárny – strojovna. Práce se tu rozeběhly koncem října a vyžádaly si celkové odstavení soustrojí TG1. Podobně jako v případě jarních oprav na sesterském TG2 prošly základní údržbou zejména 230tunový rotor i 160tunový stator. Po 25 letech došlo také na jeden z posledních restů po nedávné komplexní modernizaci – výměnu a instalaci dvojice výkonnějších střídačů, zařízení umožňujících napájení důležitých systémů pro provoz a infrastrukturu elektrárny.

„V posledních letech významně vzrostly požadavky na kapacity zajištěného napájení. V rámci areálu elektrárny jde hlavně o řídicí a ICT systémy, telefonní ústřednu, zabezpečovací i kamerový systém a další zařízení. Výkon nových zdrojů jsme proto navýšili tak, aby pokryl tyto nároky s dostatečnou rezervou pro další budoucí požadavky,“ dívá se už směrem kupředu vedoucí oddělení provoz Martin Sobolík.

Lipno I je nejefektivnější elektrárnou celé vltavské kaskády – na výrobu 1 kWh bezemisní elektřiny potřebuje jen necelých 2,8 m³ vody. Je to možné díky 160metrovému spádu (rozdílu spodní a horní hladiny nádrže), největšímu na Vltavské kaskádě. Jen pro srovnání: Instalovaným výkonem největší elektrárna na Vltavě – Orlík – potřebuje k výrobě stejného množství energie prohnat přes oběžné kolo turbíny 6,2 m³ vody.

Vodní elektrárny jako stabilizátor soustavy a protipovodňová síla

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které loni vyrobily úhrnně 2,2 miliardy kWh. významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Pozitivní role vodních elektráren Vltavské kaskády se projevuje mj. při povodních, kdy se uplatňuje jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození přehrady.

Projděte si elektrárnu Lipno I jako naživo zde. 

Věděli jste, že…

• …vodní dílo a elektrárna Lipno I regulací odtoku pomáhá zvětšovat minimální průtoky, omezuje povodňové špičky a přispívá ke zvyšování výroby v ostatních elektrárnách vltavské kaskády.
• …energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy.
• …elektrárna je unikátní také tím, že vodu, která už ekologickou elektřinu vyrobila odvádí 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m.
• …k dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m, vysoký 9,7 m a dlouhý 210 m. Nosnost nákladního výtahu je 80 tun.
• …v podzemní elektrárně jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny.
• …v nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 110 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií a je připravena na možnost podání napětí jaderné elektrárny Temelín v případě Black-outu? Součástí areálu je také rozvodna R22 kV, která slouží pro zásobování elektrickou energií blízkých obcí.
• …kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.

Zdroj: ČEZ