Oxid uhelnatý v obytných budovách
Čím je oxid uhelnatý nebezpečný?
Oxid uhelnatý (CO), který se nemá zaměňovat s oxidem uhličitým (CO2), je neviditelný plyn bez zápachu a chuti, který je toxický pro lidi a zvířata. Často se o něm hovoří jako o „tichém zabijáku“, protože nás žádný z našich smyslů nedokáže upozornit na jeho přítomnost; nevnímáme jej čichem, chutí ani zrakem.
Počáteční příznaky, jimiž jsou únava a bolest hlavy, jsou podobné příznakům chřipky, což může znesnadňovat stanovení diagnózy. Dojde-li v domě k dosažení smrtelných koncentrací oxidu uhelnatého, obyvatelé upadnou do bezvědomí a již se neprobudí. Jen v České republice jsou každým rokem v nemocnicích ošetřovány tisíce osob, které se otrávily oxidem uhelnatým, přičemž mnoho případů otravy končí smrtí.
Čím déle je CO vdechován a čím vyšší je jeho koncentrace, tím závažnější jsou příznaky otravy, které zahrnují ztrátu rovnováhy, ztrátu vidění a paměti a nakonec i ztrátu vědomí. V závislosti na množství CO ve vzduchu může tento stav nastat během pouhých několika sekund.
Hlásiče výskytu CO spouštějí plnou poplašnou signalizaci ještě před výskytem prvních příznaků: Čím vyšší je koncentrace CO, tím rychleji bude zařízení vyhlašovat poplach. Některé hlásiče jsou vybaveny volitelnou funkcí předběžné poplašné signalizace, kterou lze používat k rozpoznávání vadných spotřebičů, z nichž postupem času uniká stále větší množství CO, avšak které zatím nespouštějí plnou poplašnou signalizaci ani nezpůsobují vznik žádných příznaků.
Jak vzniká oxid uhelnatý a kdo je vystaven souvisejícímu riziku?
CO vzniká nedokonalým spalováním paliv na bázi uhlíku, jako například plynu, uhlí, topného oleje a dřeva. CO se může vytvářet při provozu jakéhokoli zařízení, ve kterém dochází k nedokonalému spalování, nebo zařízení, které má vadný odtah kouřových zplodin, což znamená, že potenciální ohrožení mohou představovat všechny vadné kuchyňské spotřebiče, topná zařízení, benzínové elektrocentrály a motory vozidel. Riziku jsou vystaveny všechny osoby nebo zvířata zdržující se v prostředí, kde se takové vadné zařízení používá.
Jak se lze vyhýbat rizikům?
Zajistěte pravidelnou odbornou údržbu zařízení spalujících paliva a vedle každého takového spotřebiče, který je v budově používán, nainstalujte hlásič výskytu CO.
Při posuzování způsobu instalace je třeba mít na paměti, že oxid uhelnatý má stejnou hustotu jako vzduch, a proto se rovnoměrně rozptyluje v celé místnosti. Jelikož však plynný CO vzniká jako produkt procesu spalování, je pravděpodobné, že bude teplejší než okolní vzduch a bude tedy stoupat ke stropu.
Podrobné informace lze nalézt v normě EN 50292, která obsahuje pokyny týkající se výběru, instalace, použití a údržby hlásičů výskytu oxidu uhelnatého určených pro obytné objekty.
V ideálním případě by hlásič měl být namontován v každé místnosti, kde se nachází spotřebič spalující palivo. Důrazně doporučujeme nainstalovat hlásiče také do ložnic a místností, v nichž trávíte hodně času. V jednoprostorových místnostech určených pro spaní i obývání současně, jako jsou garsoniéry, karavany nebo lodě, je třeba umístit hlásič co nejdále od vařičů a současně co nejblíže místu vyhrazenému pro spaní.
www.honeywell.cz