+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2021/4-5

03.08.2021 Spoluautoři: Ing. Sylva Hondlová, Ing. Markéta Trnková Časopis: 4-5/2021

Vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:

Dobrý den,
na webu ERÚ je uveřejněna informace o ekonomicky oprávněných nákladech, které lze zahrnout do ceny tepelné energie – viz odkaz a citace:

6. Které ekonomicky oprávněné náklady lze zahrnout do ceny tepelné energie?

Za ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie se považují ekonomicky oprávněné náklady dle ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, které nezbytně souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie v kalendářním roce. Tyto ekonomicky oprávněné náklady kalkulované do ceny tepelné energie vycházejí z údajů v účetnictví dodavatele tvořeného v souladu s Českými účetními standardy dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Tyto ekonomicky oprávněné náklady lze rozdělit na dvě základní skupiny:

  • proměnné ekonomicky oprávněné náklady – tvořené převážně náklady na paliva; dále sem patří i nakoupená tepelná energie pro další rozvod, elektřina při výrobě nebo rozvodu tepelné energie, technologická voda a ostatní proměnné ekonomicky oprávněné náklady (např. poplatky za znečištění ovzduší či potřebný nákup emisních povolenek). Jejich výše v ceně tepelné energie je přímo závislá na množství tepelné energie.
  • stálé ekonomicky oprávněné náklady – zahrnující u provozovaného majetku pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zejména náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a zákonné pojištění. Jejich výše v  ceně tepelné energie není přímo závislá na množství tepelné energie.

Bližší vymezení některých ekonomicky oprávněných nákladů ve věcně usměrňované ceně tepelné energie včetně stanovení podmínek pro určení jejich výše lze nalézt v příloze č. 1 účinného cenového rozhodnutí k cenám tepelné energie.

Veškeré dodavatelem uplatňované ekonomicky oprávněné náklady související s výrobou nebo rozvodem tepelné energie musí být zahrnuty do ceny tepelné energie. V rozporu s cenovými předpisy je postup dodavatele, při kterém některé náklady související s výrobou nebo rozvodem tepelné energie (např. opravy, elektrická energie a obsluha domovní předávací stanice) jsou odběratelům fakturovány samostatně.

Domnívám se, že tato informace není v souladu s platnou vyhláškou:

VYHLÁŠKA č. 269/2015 ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,

b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,

c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb,

d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,

e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,

f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B k této vyhlášce,

g )náměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a na začátku daného zúčtovacího období,

h )nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.

Domnívám se, že cenu stálých ekonomicky oprávněných nákladů – zahrnujících u provozovaného majetku pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zejména náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a zákonné pojištění, nelze vyjádřit v cenách podle cenových předpisů.

Náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a zákonné pojištění nelze zahrnovat do nákladů na teplo už z toho důvodu, že tyto náklady NELZE v souladu ust. § 6 Vyhláška č. 269/2015 Sb., vyjádřit v GJ.

§ 6
Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb

Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede

a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody.

Prosím o Váš názor.

Odpověď:

Dříve, než přistoupíme k samotné odpovědi na položenou otázku, rádi bychom za ni čtenáři poděkovali. Už jenom pouhé vysvětlení základních terminologických obratů a vymezení oblastí, s nimiž dotčená legislativa pracuje, je pro správnou orientaci běžného spotřebitele v daném tématu klíčové. Dotaz čtenáře totiž naráží na dvě systémově odlišné oblasti, jež na sebe navazují, nelze je však slučovat. Každá řeší jinou problematiku.

V prvním případě se jedná o dodávku tepelné energie a vztah mezi dodavatelem tepelné energie a odběratelem ve smyslu energetického zákona. V druhém případě se jedná o rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu a vztah mezi poskytovatelem služeb, tedy odběratelem tepelné energie (v tomto případě bytovým domem), a jejich příjemcem (jednotlivé bytové jednotky).

Obě oblasti rovněž řeší jiné legislativní předpisy. Podívejme se společně na to jaké.

I. Dodávka tepelné energie a vztah mezi dodavatelem a odběratelem tepelné energie

Jedná se o oblast, kterou upravuje již výše zmíněný energetický zákon. Tento zákon definuje vztah mezi dvěma subjekty, dodavatelem tepelné energie1) a odběratelem tepelné energie2), kteří mezi sebou uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie a vzniká mezi nimi obchodní vztah.

Odběratelem může být jednak zákazník3), který tepelnou energii spotřebovává, nebo distributor4), jenž tepelnou energii dále dodává dalším odběratelům.

Při dodávce tepelné energie do bytových domů je ve většině případů na straně odběratele tepelné energie vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků jednotek, který je zároveň ve smyslu energetického zákona zákazníkem. Místo předání tepelné energie je pak obvykle sjednáváno na tzv. patě objektu, bytového domu (uzavírací armatury na přívodním a vratném potrubí rozvodného tepelného zařízení, výstup z objektové předávací stanice atd.).

Dodavatel tepelné energie musí v tomto případě cenu tepelné energie kalkulovat a sjednat s odběratelem v souladu s platnými cenovými předpisy a příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu k cenám tepelné energie5). Ceny tepelné energie se regulují způsobem věcného usměrňování cen, tzn. že do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady zmíněné čtenářem v první části jeho dotazu, dále přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty.

Dodavatel tepelné energie je povinen dodávku tepelné energie odběrateli vyúčtovat v souladu s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (dále jen „vyhláška o vyúčtování“).

Tato oblast z pohledu energetického zákona a cenových předpisů spadá plně do kompetence Energetického regulačního úřadu, který je zároveň oprávněn vstupovat do vztahu mezi dodavatelem a odběratelem tepelné energie, např. ve věci dodržování cenových předpisů, vyúčtování dodávky tepelné energie, smluvních vztahů, povinností stanovených energetickým zákonem atd.

Image 1

II. Rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu a vztah mezi poskytovatelem služeb a jejich příjemcem

V této oblasti pravidla určuje zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“) a také vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška o rozúčtování“), kdy poskytovatel služeb6) (vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků jednotek), který je zároveň odběratelem, resp. zákazníkem ve smyslu energetického zákona, poskytuje teplo a teplou vodu jako službu spojenou s užíváním bytu příjemci služeb (nájemce bytu nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví).7)

Náklady za poskytované služby, tedy i náklady na vytápění a poskytování teplé vody zmíněné čtenářem v druhé části dotazu, potom poskytovatel služeb za dané zúčtovací období rozúčtuje mezi jednotlivé příjemce služeb v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou o rozúčtování.

V případě bytových domů může být tepelná energie zajišťována:

  1. Dodavatelem tepelné energie prostřednictvím připojení k soustavě zásobování tepelnou energií, blokové kotelny nebo domovní kotelny v případě, že tuto domovní kotelnu provozuje jiná osoba, než je poskytovatel služeb, tedy vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků jednotek. Náklady na vytápění a teplou vodu pak odpovídají částce fakturované tímto dodavatelem za dodávku tepelné energie ve vyúčtování, které se řídí pravidly cenového rozhodnutí ERÚ a vyhláškou o vyúčtování. Poskytovatel služeb posléze provede rozúčtování nákladů z vyúčtování dodavatele mezi příjemce služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky o rozúčtování.
  2. Poskytovatelem služeb, který provozuje sám vlastní výrobu prostřednictvím domovní kotelny. V tomto případě se nejedná o dodávku tepelné energie podle energetického zákona. Náklady na tepelnou energii se v tomto případě řídí pravidly dané zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou o rozúčtování, tyto náklady nemohou zahrnovat zisk. Následné rozúčtování mezi jednotlivé příjemce služeb se rovněž řídí zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou o rozúčtování.

Problematika rozúčtování definovaná zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou o rozúčtování je na rozdíl od první oblasti v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj, které však nemá pravomoc vstupovat do vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem služeb. Případné nesrovnalosti v rozúčtování lze řešit pouze soudní cestou. K dané problematice uvádíme schéma, které ilustrativně zobrazuje vztahy, vazby a informace, jež dokreslují výše uvedené.

Odpovídaly: Ing. Sylva Hondlová, vedoucí Oddělení regulace teplárenství, Energetický regulační úřad, Praha
Ing. Markéta Trnková, odborný rada v Oddělení regulace teplárenství, Energetický regulační úřad, Praha


1) ustanovení§ 2 odst. 2 písm. c) bod 2 energetického zákona: „dodavatelem tepelné energie se rozumí výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,
2)
ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) bod 5 energetického zákona: „odběratelem tepelné energie se rozumí distributor tepelné energie nebo zákazník

3) ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) bod 4 energetického zákona „zákazníkem se rozumí osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
4) ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) bod 1 energetického zákona „distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,“
5) pro rok 2021 je pro sjednání cen tepelné energie platné a účinné cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2020 ze dne 29. září 2020, ve znění cenového rozhodnutí č. 1/2021 ze dne 28. ledna 2021, k cenám tepelné energie
6) ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb.
7) ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb.

Související časopisy