Otázky 2018/2

otopné soustavy

ekologie

Vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:

Plánujeme výstavbu rodinného domu (bungalovu) o zastavěné ploše okolo 150 m^2. Zatím nemáme ani projekt, ale přemýšlím o vytápění domu. Líbila by se mi varianta plynového kotle a krbové vložky s teplovodním výměníkem do radiátorů. Vytápět bych chtěl krbovou vložkou celý dům. Chtěl bych se vás zeptat, jestli tyto dva systémy jdou dohromady a jejich realizace je standardní. Dřevem bych asi topil častěji a plyn nechal jen na opravdové zimy. Pokud ano, napište prosím zkráceně, jak celý systém dohromady funguje.

Odpověď:

Za standardní se dá považovat plynový kotel a otopná soustava, pravděpodobně i s přípravou teplé vody. Jeden kotel, jeden pojistný ventil, jedna nebo dvě expanzní nádoby s membránou. Dvě expanze v případě, že by obsah vestavěné expanze v plynovém kotli nebyl dostatečný vzhledem k vodnímu obsahu otopné soustavy.

Pokud si hodláte udělat z obývacího pokoje kotelnu, pak je kombinace plynového kotle s krbovou vložkou s výměníkem také možná. Oba zdroje budou zapojeny paralelně. Okruh výměníku krbové vložky musí být na výstupním potrubí vybaven do vzdálenosti 20 DN pojistným ventilem, teploměrem a manometrem. Dále pak svodem od pojistného ventilu v dimenzi větší, než je dimenze pojistného ventilu, přerušeným svodem od pojistného ventilu s vizuální kontrolou a se zaústěním do kanalizace

Dále pak uzávěry, vypouštěním, oběhovým čerpadlem a zpětnou armaturou. V okruhu krbové vložky se instaluje také tlaková expanzní nádoba.

K zamezení dehtování krbové vložky se do zpětného potrubí osazuje trojcestná směšovací armatura, přímočinná nebo s elektropohonem k udržování teploty zpátečky nad teplotou 65 °C. Znamená to, že na výstupu z krbové vložky bude teplota 75–80 °C, tedy teplota podstatně vyšší, než je použitelná teplota po většinu topné sezony. Tu bude nutné následně snížit pomocí směšovací stanice.

Pro případ vypnutí elektrického proudu je potřeba krbovou vložku vybavit dochlazovací smyčkou, která pomocí studené tlakové vody odvádí teplo z přetopené vložky do odpadu pomocí speciální armatury. Teplota ohřáté vody svedené do odpadu by neměla být vyšší jak 40 °C. V úvahu přichází přímočinný směšovací ventil, do kterého je zavedena studená voda.

Pokud je dodávka studené vody závislá na dodávce elektřiny, tak se nedá speciální ventil použít, je nutné pořídit záložní zdroj elektřiny pro zajištění funkce oběhového čerpadla. To sice zajistí funkci čerpadla krbového okruhu, přebytečné teplo ale neodvede.

Možným řešením je použití akumulační nádrže, do které může být odváděno teplo z výměníku tepla krbové vložky. Závisí ale na výkonu výměníku krbové vložky, objemu akumulační nádoby a teploty v nádobě. Pokud je v akumulační nádobě teplota 80 °C, pak v ní velká rezerva pro odvedení přebytečného tepla nezbývá.

Otopná voda se z akumulační nádrže odebírá pro účel vytápění přes směšovací stanici s oběhovým čerpadlem. Běžný objem akumulační nádoby je 500–800 l. Ten se přičítá do obsahu otopné soustavy, a má tak nezanedbatelný vliv na velikost přídavné expanze.

Z hlediska odvodu kouřových plynů znamená krbová vložka další komín, nebo alespoň komínový průduch. To v případě komínové soustavy, která umožňuje napojení dvou rozdílných spotřebičů – plynového kotle a krbové vložky. Určitým omezením může být vodorovná vzdálenost zdroje tepla od komínové soustavy.

Dalším omezením i snížením komfortu může být přívod spalovacího vzduchu. Prakticky je možný jen okny. Na své cestě ke krbové vložce se mísí s ohřátým vzduchem v místnosti, a tím snižuje energetickou účinnost vložky. Kolik m³·h^–1 vzduchu je potřeba pro dokonale spálení (x) kg suchého dřeva si může tazatel snadno spočítat v jednom z příštích čísel našeho časopisu. Článek vyjde pod názvem „Větrání kotelen“.

Jak celý systém funguje? Na to ne­existuje jednoznačná odpověď. Závisí na potřebě tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody, na výkonu plynového kotle a krbové vložky. Záleží na tom, jakým způsobem se bude odebírat teplo z přehřáté krbové vložky, zda se bude instalovat ochrana před zadehtováním vložky, zda bude instalována akumulační nádoba, o jakém objemu, jak bude kompenzována vyšší teplota za krbovou vložkou, nakolik bude spalovací vzduch ochlazovat místnost s krbem apod.

Vzhledem ke složitosti systému bude nákladnější i systém měření a regulace. Otázkou zůstává, zda se více jak dvojnásobné náklady na komplikovaný systém vyplatí. Musí se porovnat jak účinnost krbové vložky s účinností plynového, pravděpodobně kondenzačního kotle, ale také množství tepla dodaného do soustavy od obou zdrojů tepla. Při provozu výměníku krbové vložky se nedoporučují na radiátorech termostatické hlavice.

Navrhnout takový systém vytápění nepůjde bez projektu. Ten bude muset vypracovat zkušený autorizovaný inženýr nebo technik. Bez toho se nedá uvažovat o ekonomickém, ale hlavně bezpečném provozu.

Odpovídal: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace