Otázky 2017/3
Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka
Otázka:
Vážená redakce, posílám vám fotografii elektrického ohřívače vody. Spodní Cu potrubí je přívod studené vody s pojistným ventilem, střední potrubí je výstup teplé vody a horní potrubí s čerpadlem je cirkulační potrubí teplé vody.
Je napojení přepadu pojistného potrubí rovnou do kanalizace správné? Mně jím totiž nepozorovaně protekla voda za 50 000 Kč, což jsem zjistil až z účtu vodárenské společnosti. Neměla by tam být také nějaká malá expanzní nádoba jako u topení?
Odpověď:
Každý samostatně uzavíratelný ohřívač vody musí být dle ČSN 06 0830 na přívodu studené vody opatřen uzávěrem, zkušebním kohoutem nebo vypouštěcí zátkou, zpětnou armaturou a pojistným ventilem. Ohřívače o objemu větším než 200 l musí být opatřeny také tlakoměrem. Uvedená zařízení mohou být součástí jedné armatury, která se nazývá pojistnou skupinou a instaluje se do přívodu studené vody. V přívodu studené vody je dovoleno použít i kombinovanou armaturu sestávající z pojistného a zpětného ventilu.
U některých ohřívačů, např. elektrických o objemu větším než 200 l, požaduje ČSN 06 0830 ještě druhý pojistný ventil osazený na výstupu teplé vody z ohřívače nebo kombinovanou teplotní a tlakovou pojistnou armaturu umístěnou na horní části ohřívače. U elektrických zásobníkových ohřívačů o objemu do 200 l (ohřívače pro jednotlivé byty a rodinné domky) a u ohřívačů, u kterých v žádném případě nemůže dojít k odparu vody v zásobníku, je dovoleno umístit pojistný ventil pouze do přívodu studené vody před ohřívač.
Odtok od pojistného ventilu nesmí být z důvodu hygieny a možnosti kontroly napojen přímo do kanalizace. Odtokové potrubí musí být podle ČSN EN 1717, ČSN 06 0830 a ČSN 75 6760 ukončeno například nad kalichem, mříží vpusti nebo odvodňovanou plochou, aby případný odtok vody z pojistného ventilu byl vizuálně kontrolovatelný z místa obsluhy a vodovod nebyl přímo propojen s kanalizací.
Odpouštění vody pojistným ventilem způsobuje její ztráty. Použití expanzní nádoby s membránou těmto ztrátám spolehlivě zabrání. Expanzní nádoba vyrovnává drobné změny objemu, a tím snižuje nebo zcela eliminuje otevírání pojistného ventilu. O tom, zda použít expanzní nádobu či ne, rozhoduje zpravidla srovnávací ekonomická úvaha o ceně odpouštěné vody a nákladech na její odkanalizování a o nákladech na pořízení expanzní nádoby.
Pořizovací cena takové nádoby se dnes pohybuje v průměru kolem 1 200 Kč s DPH. Každý jistě uzná, že v porovnání s fakturovanou částkou za zbytečně uniklou vodu je to cena zanedbatelná.
Jak byly splněny podmínky normy
Na přívodu studené vody chybí zkušební kohout a zpětná armatura. Pokud je ve vodovodu vysoký přetlak vody (vyšší než otevírací přetlak pojistného ventilu, nebo dokonce vyšší než nejvyšší dovolený přetlak ohřívače), je třeba osadit redukční ventil, kterým lze přetlak snížit. Redukční ventil musí být osazen na přívodu vody do budovy, aby byl přetlak studené a teplé vody před směšovacími bateriemi přibližně stejný.
Bez zpětného ventilu se může teplá voda, spolu s bakteriemi (Legionella) vracet do přívodu studené vody.
Novela vyhlášky č. 62/2013 Sb. k vyhlášce č. 499/2013 Sb., v příloze č. 6 v části A. 1.3 c je doplněna požadavkem na uvedení údajů o zpracovateli realizační projektové dokumentace, tj.
„jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.“
(Doplňující otázkou redakce zjistila, že dokumentace pro realizaci stavby nebyla v tomto případě vypracována.)
Navíc je třeba si uvědomit, že tlak vody stoupá s teplotou. Když se otevře pojistný ventil, začne odtékat voda teplá, nikoliv voda studená. S poklesem teploty vody v zásobníku klesne tlak a pojistný ventil se uzavře. V uzavřeném stavu zůstane do okamžiku, kdy se voda opět ohřeje, zvýší se tlak a tím se pojistný ventil znovu otevře. S expanzní nádobou by neměl šanci. S negramotným instalatérem – na věčné časy…
Odpovídali:
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební, VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství
instalace
Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace