Otázky 2017/1
Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka
Otázka:
Máme automatický kotel na hnědé uhlí a poslední dobou máme velké problémy s kvalitou uhlí, která se hodně zhoršila. Uhlí špatně hoří a tvoří se velké množství popela. Můžete nám poradit, co s tím můžeme dělat?
Odpověď:
S kvalitou hnědého uhlí jsou v poslední době opravdu velké problémy. Podle vyjádření domácích producentů se kvalita českého tříděného hnědého uhlí pro maloodběratele nikterak nezměnila. Problém je s největší pravděpodobností způsoben dovozem polského hnědého uhlí, které je kvalitativně podstatně horší. Má nižší výhřevnost, ale právě také velký podíl popelovin a bohužel se často vydává (a prodává) za kvalitní uhlí české. Pro svou nízkou kvalitu je v Polsku toto uhlí používáno pouze pro spalování ve velkých zdrojích, ale k nám je dováženo především pro použití v malých zdrojích, pro které je absolutně nevhodné. Co se týče českého uhlí, zde mohou nastat problémy především s tím, že je prodáváno uhlí o extrémně vysoké vlhkosti, které i při dobrém skladování vysychá často několik týdnů. V tom horším případě hrozí u takto vlhkého uhlí i samovznícení.
V případě pochybností na kvalitu uhlí je na místě upozornit na nepoctivé jednání při jeho prodeji na nejbližším inspektorátu České obchodní inspekce nebo poslat podání na e-podatelnu (přes www.coi.cz). ČOI problémy s nekvalitním uhlím již řeší. Nejsou prozatím známy výsledky za rok 2016, ale podle zprávy o kontrolách v roce 2015 Inspekce provedla 116 kontrol, v průběhu kterých bylo v 52 případech zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů, což představuje 44,8 % (předražení, dodání špatné hmotnosti, špatná kvalita). K ověření kvalitativních ukazatelů tuhých paliv bylo odebráno 14 vzorků hnědého uhlí. Laboratorní zkoušky byly rozšířeny o stanovení zrnitosti jednotlivých druhů uhlí a vyhodnoceny vzhledem k jakosti deklarované v produktových katalozích. Z těchto 14 vzorků jich 5 neuspělo.
Pro kontrolu kvality uhlí jsou rozhodující ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a k němu vydanému prováděcímu právnímu předpisu, kterým je vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Podle odst. (1) §16 Zákona musí
- „Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Splnění těchto požadavků je povinna odběrateli paliva prokázat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva nebo na vyžádání odběratele. Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva. Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“
Jinak řečeno, prodejce uhlí musí odběrateli dodat doklad, na kterém jsou uvedeny garantované minimální kvalitativní parametry podle katalogu producenta uhlí. Doklad by měl obsahovat především informaci o minimální výhřevnosti, maximálním obsahu popela, měrné sírnatosti a maximálním obsahu vody. Pokud máte pochybnosti o kvalitě, ČOI nechá provést rozbor a porovná ho s garantovanými hodnotami.
Závěrem uveďme ještě doporučení spotřebitelům, které lze nalézt na stránkách ČOI
- „Spotřebitel má právo, aby mu objednané palivo bylo dodáno ve správné hmotnosti a prodávající je povinen umožnit kontrolu správné hmotnosti objednávky (její převážení). Požádá-li spotřebitel předem, tj. při objednávce, o možnost být při nakládce a vážení uhlí před rozvozem, měl by mu prodávající vyhovět. Pokud odmítne nebo bude hledat výmluvy, proč to nejde, měl by spotřebitel zvážit změnu prodejce. V opačném případě se vystavuje riziku, že bude ošizen.
Spotřebitel by se měl zajímat také o to, v jakých podmínkách je uhlí určené k rozvozu skladováno, a pokud se uhlí rozpadne ve sklepě na prach v rozmezí několika dnů až dvou týdnů po dodávce, měl by tuto dodávku reklamovat. Rozpad uhlí svědčí o tom, že jeho uskladnění nevěnoval prodejce náležitou péči. Spotřebitel by měl odmítnout převzít dodávku mokrého uhlí, a to z bezpečnostních důvodů – při následném skladování mokrého uhlí hrozí jeho samovznícení.“
Odpovídal: Ing. Zdeněk Lyčka, LING Krnov, s.r.o.
Otázka:
Při prověřování jedné zakázky jsem zjistil, že PT a.s. (Pražská teplárenská a.s.) vytvořila dceřinou společnost PT LPZ, a.s., která byla následně dne 22. 3. 2016 převedena na společnost Veolia Energie ČR, a.s. Následně, dne 1. 6. 2016 jedna její složka, Veolia Energie Praha, a.s. převzala PT LPZ, a.s.
V současné době Veolia Energie Praha, a.s. požaduje od předmětného objektu, pod kterým vedou tepelné sítě zásobující i jiné objekty, „Souhlasné prohlášení o vzniku věcného břemene“.
Otázkou je, proč nový, a možná již poslední dodavatel tepla Veolia Energie Praha, a.s. požaduje prohlášení o vzniku věcného břemene, když je to jednoznačně zakotveno v § 98 zák. 458/2000 Sb. (energetický zákon):
- „(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.“
Pokud to dnes požaduje nový dodavatel tepla, proč to nepožadovali dva předchozí vlastníci systému CZT? Musí BD takové žádosti vyhovět? Podle jakého právního předpisu?
Odpověď:
Právní institut věcného břemena je v současné době upraven především zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle ustanovení § 1260 a násl. může věcné břemeno vzniknout ze zákona, smlouvou nebo rozhodnutím soudu nebo správního orgánu. Služebnost lze zřídit úplatně i bezúplatně. Pokud z ujednání neplyne úplata, platí, že služebnost byla zřízena bezúplatně.
Občanský zákoník, ani jiný právní předpis, neobsahuje pravidlo pro to, jak určit příslušnou náhradu vlastníkovi zatíženého pozemku. Zcela univerzálně není použitelný ani zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Vzhledem k elementárním zásadám soukromého práva – poctivosti a slušnosti a ochraně vlastnického práva - lze usuzovat, že dotčenému vlastníku by se měla dostat nejen náhrada např. za zabranou část pozemku pro služebnost cesty, ale především plná kompenzace za znehodnocení zbylé části pozemku, ztrátu soukromí apod.
Podle § 1747 platí, že je-li smlouva bezúplatná, má se za to, že se dlužník chtěl zavázat spíše méně než více. Jde v podstatě o zásadu zakotvenou v § 1258, že služebnost by měla povinného zatěžovat co nejméně.
V daném případě je v dotazu odkaz na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Dodavatel tepla podle citovaného zákona má právo na zřízení věcného břemene. Jestliže měli právní předchůdci právo a nevyužili jej, nic to nemění na situaci, že toto právo chce nyní využít až současný dodavatel tepla. Doporučoval bych vyhovět, pouze je otázka „za kolik“. Náhrady nejsou vysoké, přesto bych doporučoval nechat vypracovat znalecký posudek soudním znalcem na stanovení ceny.
Odpovídal: JUDr. Zdeněk Karfík, CSc., advokát, Praha