Otázky 2015/8

mikroklima

Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka

Otázka:

V sešitu č.6/2015 byla zveřejněna odpověď Ing. Zuzany Mathauserové, SZÚ, na otázku, zda předepsaná intenzita větrání poskytuje jistotu, že se v místnosti nebudou vyskytovat plísně, houby atp. Autorka odpovědi zdůraznila, že dostatečné větrání a odvádění nadbytečné vlhkosti jsou základní podmínkou pro omezení růstu plísní v interiéru, a že druhou podmínku vytváří způsob užívání prostoru (bytu). Mohli byste uvést podrobnější rozbor z pohledu technika-vzduchotechnika, který se tímto problémem musí zabývat a nese velkou část rizika spojeného s případnými závadami?

Odpověď:

Na uvedenou otázku není jednoduchá odpověď. Hodnotu intenzity výměny vzduchu ve vnitřních prostorách stanovuje např. ČSN EN 15665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov nebo např. ČSN EN 13779 Větrání nebytových budov – Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy. Některé požadavky na intenzitu větrání jsou uvedeny i v ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky a jiné technické předpisy, pravidla, směrnice apod.

Uvedené technické normy jsou platné, případně i závazné, ale slouží pouze jako návod respektive technické pravidlo za mnoha zjednodušujících předpokladů (okrajových podmínek konkrétního návrhu).

Zásadními, a tedy i závaznými, předpisy, které definují parametry vnitřního mikroklimatu (při jejich dodržení je prakticky možné dosáhnout jistoty eliminace výskytu plísní apod.), jsou pro pobytové místnosti „Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb“ a pro pracovní prostředí „Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ve změně č. 68/2010 Sb. a změně č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci“. Pro školní prostory např. platí „Vyhláška č. 410/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých“ atd.

Z hlediska technického můžeme říci, že samotná intenzita výměny vzduchu není jediným parametrem, který má zajistit kvalitní větrání prostoru. Dalším faktorem, který ovlivňuje výsledek, tj. vnitřní mikroklima, jsou parametry větracího vzduchu (měrná vlhkost, teplota, a jiné hmotnostní faktory jako jeho znečištění chemickými lát­kami, živými organizmy, pevným aero­solem apod.). Zásadní je rovněž vlhkostní stav konstrukcí, který není vždy dán jen prostou rovnováhou mezi vlhkostí vzduchu a konstrukce. Pokud je konstrukce ve styku se zdrojem vody nebo vodní páry (typicky zemní vlhkost při špatné izolaci), pak ji „běžné větrání“ nevysuší a plíseň se může objevit, i když vlhkost vzduchu bude v běžných mezích.

V neposlední řadě záleží na distribuci vzduchu, která tvoří obrazy proudění a zajišťuje podle potřeby různé principy větrání (vytěsňovací, zřeďovací, zaplavovací, zdrojové apod.). Na základě vhodně zvolené distribuce vzduchu pak můžeme, i s menší intenzitou výměny vzduchu, dosáhnout rovnoměrnějšího, případně homogennějšího, a tím i kvalitnějšího provětrání místnosti než při vyšší intenzitě a nevhodné zvolené distribuci přiváděného a odváděného vzduchu. Podle místa a rychlosti kde nedochází k vyšetřovanému proudění vzduchu, určujeme tzv. stárnutí vzduchu. Toto se může negativně podílet na lokálním zvýšení vlhkosti, a tím přispět ke vzniku plísní (typicky koupelny, bazénové haly s „plesnivými“ kouty). Z pohledu vzduchotechnika je tedy intenzita výměny vzduchu pouze dílčím ukazatelem v návrhu průtoku vzduchu, ale v žádném případě sama o sobě nezajistí požadovaný výsledek. Jedinou validní metodou pro stanovení výměny vzduchu jsou fyzikální a chemické výpočty, které vychází z konkrétních podmínek.

Na závěr nutno podotknout, že plísně jsou odjakživa běžnou součástí našeho životního prostředí a v ovzduší, na stěnách, všeobecně předmětech kolem nás se nachází proměnlivé množství plísňových spor, které čekají, až se dostanou do podmínek, které jim umožní růst. To, co požaduje vyhláška o vnitřním prostředí a lze všeobecně vztáhnout na různé pobytové místnosti staveb, je zabránění růstu – tedy okem viditelnému plísňovému povlaku. Přiměřená koncentrace plísňových spor v ovzduší není v běžných podmínkách (zdravých osob) na závadu.

Odpovídal: doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., Ústav technických zařízení budov, Fakulta stavební, VUT v Brně