Otázky 2015/1
Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout
Otázka:
V souvislosti s novelou vyhlášky zaměřené mj. i na rozúčtování nákladů za teplo uvažujeme o zavedení systému založeného na denostupňové metodě. Jeví se nám, že jedině tato metoda zohledňuje toky tepla mezi byty. Z druhé strany však slyšíme námitky, že má jistá omezení. Můžete omezení blíže specifikovat?
Odpověď:
Při uplatnění denostupňové metody pro rozdělování nákladů za teplo, dodané pro vytápění bytů z hodnoty naměřené kalorimetrem na patě domu, má zásadní význam umístění čidel teploty, ale samotný princip pouze přibližně odráží spíše stav tepelné pohody.
Čidlo teploty venkovního vzduchu musí být instalováno v místě, které nemůže být nijak ovlivňováno nejrůznějšími zdroji tepla (oslunění, proud teplejšího větracího vzduchu z oken, ap.; u některých domů může dosáhnout sluneční svit i na jejich severní stěnu. Příkladem obtížnosti nalezení takového místa v konkrétních případech je venkovní čidlo pro ekvitermní regulaci. Naštěstí u regulace nejde o záležitost přímo spojenou s účtem za teplo a mírné odchylky vyrovnává individuální regulace na otopných tělesech. Denostupňová metoda je přímo spojena s účty za teplo, ale kromě doporučení dodavatelů neexistuje žádný závazný předpis přesně definující, kam čidlo umísit. Zvýšení teploty venkovního čidla o několik stupňů může vést až k tomu, že v určité místnosti bude mylně indikována nulová dodávka tepla.
Větší problém nastává při volbě umístění čidla vnitřní teploty v bytě. Obvykle se volí tzv. referenční místnost, zpravidla ta největší, s nejčastějším pobytem obyvatel bytu, kde se měří kvazi průměrná teplota v bytě. Pokud však mají uživatelé bytu ve zvyku zavírat dveře mezi místnostmi, nainstalují si úspornou programovatelnou individuální regulaci teplot podle způsobu využití místností, snižuje se přesnost stanovení průměrné vnitřní teploty v bytě. Jiná teplota bude v obývacím pokoji, jiná v koupelně, jiná v ložnici atp. Uživatel výrazně ovlivňuje teplotu v těchto místnostech nastavením termostatické hlavice. Jak bylo zmíněno výše, tak i drobné rozdíly mají vliv na celkový počet vypočtených denostupňů.
Dalším faktorem omezujícím přesnost denostupňové metody je vliv větrání otevřeným oknem. Pokud regulace dodávky tepla do otopných těles neumí v případě otevření okna omezit nebo zcela zastavit dodávku tepla, což je běžný stav v miliónech bytů v ČR, pak po otevření okna začne teplo ve zvýšené míře unikat z místnosti ven. Regulace na otopném tělese zajistí zvýšení dodávky tepla tělesem do místnosti zpravidla na maximum, přitom teplota vzduchu v místě čidla poklesne, maximálně zůstane stejná. Registruje se tedy stejný, ale mnohem častěji nižší počet denostupňů, ale dodávka tepla do místnosti naopak vzrostla.
Obecně lze říci, že pokud bude otopná soustava domu kvalitně seřízena a průběžně regulována tak, že neumožní přetápění bytů, tzn., že i v jednotlivých místnostech bytů jsou dodržovány projektované teploty, a to bez ohledu na orientaci vůči světovým stranám a denní dobu, pak ani uživatelé bytů nebudou mít potřebu nadměrně dlouho větrat. Ovšem splnění tohoto předpokladu není tak jednoduché, jak se z pohledu řady obchodních nabídek zdá. V mnoha případech tento předpoklad zůstává nesplněn i tam, kde se majitelé bytových domů mohou prokázat certifikátem hydraulického vyvážení otopné soustavy. Vyvážení dokumentuje pouze jediný a netypický provozní stav v době měření, stav neovlivněný regulací. Předpoklad naruší i „demokratické“ rozhodnutí většiny majitelů bytových jednotek umožňující vytápění na vyšší teplotu. A v neposlední míře předpoklad narušují i přirozené, fyziologicky různé požadavky na tepelnou pohodu, které se liší člověk od člověka a jejichž typickým příkladem je požadavek žen na vyšší teplotu, než požadují muži.
Vliv rozdílných teplot různých místností v bytě lze s přiměřenou přesností eliminovat umístěním teplotních čidel v každé místnosti, respektive alespoň ve dvou a výpočtem průměrné hodnoty. Podmínkou je schopnost vyhodnocovací jednotky správně tyto údaje zpracovat, která zvyšuje nákladovost takového řešení. Ovšem ostatní vlivy negativně ovlivňující přesnost metody zůstávají.
Ani tato metoda, stejně jako všechny možné podle novely č. 237/2014 k vyhl. č. 194/2007 Sb., nedokáže určit, kolik tepla „prošlo“ bytem za vyhodnocované období. Vzhledem k tomu, že cílem Zákona o hospodaření s energií, a prováděcích vyhlášek, je dosáhnout energetických úspor, nemohu denostupňovou metodu pro rozdělování nákladů za teplo na vytápění bytů doporučit.
Odpovídal: Ing. Vladimír Galád, samostatný projektant, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace
Otázka:
Zákazník u nás objednal kontrolu spalinové cesty. Tu jsme udělali podle TPK Komíny a kouřovody (spalinové cesty) K 01-01 technických pravidel Kontrola spalinových cest. Podle čl. 3.6 jsme kontrolovali též přívod spalovacího vzduchu do místnosti, ve které je instalován spotřebič typu B. Přívod spalovacího vzduchu byl naprosto nedostatečný. Uvedli jsme tuto skutečnost do zprávy o kontrole spalinové cesty. Zprávu jsme předali zákazníkovi a současně odeslali její kopii na příslušný stavební odbor. Zákazník odmítá provedené práce zaplatit a opírá se i o názor Společenstva kominíků ČR, které ve svém vyjádření uvedlo, že jsme práce prováděli nad rámec požadavků NV ČR č. 91/2010 Sb. NV ČR 91/2010 se ve skutečnosti o problematiku spalovacího vzduchu nezajímá. Každému technicky vzdělanému člověku je jasné, že pokud má spotřebič pořádně spalovat, potřebuje dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Domníváme se, že dle našeho názoru se NV ČR č. 91/2010 Sb. soustředí pouze na nebezpečí požáru a zcela opomíjí možnost tvorby nebezpečného kysličníku uhelnatého. Např. ve vyhlášce č. 268/209 Sb., a v její upravené verzi vyhláškou č. 20/2010 Sb., je zakotvena povinnost přivádět spalovací vzduch ke spotřebičům v množství, které odpovídá jejich příkonu. Prosíme o váš názor a doporučení jak máme nadále postupovat.
Odpověď:
Úvodem je třeba konstatovat, že z postoupeného dotazu nevyplývá, jaké práce odmítá zákazník dodavateli zaplatit s odůvodněním, že se jedná o práce, které si neobjednal, a které dodavatel provedl nad rámec ustanovení nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv (dále jen NV č. 91/2010 Sb.).
Podle našeho názoru se nejedná o technický problém vyplývající z NV č. 91/2010 Sb., ale o problém spíše v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nicméně, vzhledem k závažnosti problematiky je naše vyjádření následující.
Vlastník stavby a zařízení je povinen podle ustanovení § 154 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, udržovat stavbu a zařízení v řádném stavu po celou dobu jejich existence. Dále je povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě a zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat.
Nedílnou součástí uvedení stavby do provozu ve smyslu ustanovení § 24 a 38 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. je, že bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami. Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu.
Revizní technik spalinových cest je povinen uvést v písmenu M technické zprávy, která je nedílnou součástí revizní zprávy spalinové cesty podle přílohy č. 3 k NV č. 91/2010 Sb., i popis, jak je ve skutečnosti přívod spalovacího vzduchu zajištěn a zda je v souladném stavu s projektovou dokumentací.
Podle autora dotazu, provedl pro zákazníka v rámci kontroly spalinové cesty i následující práce:
TPK K 01-01
3.6 Při kontrole spalinových cest spotřebičů, u kterých je přívod spalovacího vzduchu závislý na účinném komínovém tahu, se doporučuje ověřit, zda od poslední kontroly nedošlo k stavebním úpravám (např. výměna oken, zakrytí otvorů pro přívod spalovacího vzduchu) nebo jiným změnám (např. dodatečná instalace odtahových ventilátorů, digestoří apod.). V případě zjištěných změn je nutné upozornit uživatele spotřebiče paliv na nezbytnost ověření množství přiváděného spalovacího vzduchu.
POZNÁMKA: Při kontrole spalinových cest se doporučuje provést kontrolu množství přiváděného vzduchu do prostoru se spotřebičem anemometrem.
Pokud dodavatel provedl tyto uvedené dohodnuté práce v předem dohodnuté ceně a ve faktuře je uvedeno, že fakturuje za kontrolu spalinových cest částku ……. Kč, nemá podle našeho názoru odběratel důvod, dohodnutou částku odmítat zaplatit.
V předem dohodnuté ceně by totiž měla být zahrnuta i činnost podle čl. 3.6. TPK K 01-01.
Pokud ale dodavatel provedl v rámci ověření dostatečného přívodu spalovacího vzduchu ještě nějaké jiné práce, které si následně bez souhlasu zákazníka účtoval, potom se zákazník brání zaplacení zcela oprávněně.
Odůvodnění
Jak je uvedeno v čl. 3.6. TPK K 01-01 –
… „je nutné upozornit uživatele spotřebiče paliv na nezbytnost ověření množství přiváděného spalovacího vzduchu“
a nikoliv
... „je nutné ověřit množství přiváděného spalovacího vzduchu“.
Nařízení vlády č. 91/2010 se soustředí nejen na požární bezpečnost spalinových cest, ale i na jejich stavebně technický stav a bezpečnost provozní. Zajištění dostatečného množství spalovacího vzduchu je u spotřebičů na plynná paliva zejména v gesci revizních techniků plynových zařízení a servisních techniků plynových spotřebičů. Z této skutečnosti tvůrci NV č. 91/2010 Sb. při jeho zpracování vycházeli.
Revizní technik spalinových cest, jak již bylo řečeno, je povinen uvést v revizní zprávě pod písmenem M i popis, jak je ve skutečnosti přívod spalovacího vzduchu zajištěn. Stanovení přesného množství a způsob přívodu spalovacího vzduchu je, jak bylo zmíněno, v gesci jiných odborníků.
Kominík by měl při kontrole plně v souladu s článkem 3.6. TPK K 01-01 ověřit, zda „od poslední kontroly nedošlo k stavebním úpravám (např. výměna oken, zakrytí otvorů pro přívod spalovacího vzduchu) nebo jiným změnám (např. dodatečná instalace odtahových ventilátorů, digestoří apod.).“
V NV č. 91/2010 Sb. je samozřejmě několik dalších ustanovení které řeší provozní bezpečnost – tedy možnost úniku spalin (např. přítomnost zařízení pro nucený odvod vzduchu, prohlášení revizního technika, že spalinová cesta z hlediska bezpečného a spolehlivého odvodu spalin vyhovuje, atd.).
Proto nelze souhlasit s názorem autora dotazu, že NV č. 91/2010 Sb. neřeší bezpečnost z hlediska možné otravy CO.
Odpovídal: plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., vedoucí oddělení technické prevence MV ČR, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR; člen TNK 105