Otázky 2014/4
Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout
Otázka:
Občas se setkáváme s problémem, jak zapojit do kanalizace odtok kondenzátu z kondenzačního kotle a odtok od pojistného ventilu pro otopnou soustavu. V některých případech se k nim přidružuje také odtok od pojistného ventilu ohřívače vody. Nejsme si zcela jisti, zda povinnost použití přerušení odtoku, většinou zajištěné volným výtokem do kalichu, je nutné plnit pro každý jednotlivý případ zvlášť. Nebo zda je možné uvedené až tři odtoky sloučit nejprve do jednoho potrubí a teprve pak vložit přerušení společného odtoku do kanalizace. Proto bychom uvítali zveřejnění stavu doporučeného legislativou včetně odborného komentáře.
Odpověď:
Odvádění kondenzátu z kotle musí být řešeno v souladu s ČSN 75 6760. Znění této normy z ledna 2014 stanovuje, že kondenzační kotle a spalinové cesty kondenzačních kotlů se odvodňují odtokovým potrubím. Podle definice, uvedené v této normě, rozumíme odtokovým potrubím potrubí od zařízení a armatur, které je vyústěno volně nad vpust, odvodňovanou plochu, kalich nebo jiné odvodňované zařízení. Odtok kondenzátu z kondenzačního kotle je tedy nutné ukončit volným výtokem umístěným ve vašem případě nad kalichem. Volný výtok je zde požadován, protože vodní uzávěrka na odvodu kondenzátu, umístěná většinou v kotli, nemůže zároveň sloužit jako zápachová uzávěrka z důvodu nebezpečí vyschnutí, když není kotel v provozu a vlivu tlakových poměrů při odvodu spalin. Kalich se opatřuje vodní zápachovou uzávěrkou s přídavnou zápachovou uzávěrkou mechanickou (např. kuličkou, která při vyschnutí vody dosedne na sedlo), protože při přerušení provozu kotle není obvykle zaručeno pravidelné doplňování vody ve vodní zápachové uzávěrce.
Odtok vody od pojistného ventilu kotle (otopné soustavy) má být viditelný a kontrolovatelný, aby byla dodržena ČSN EN 12828. Proto se, i v souladu s ČSN 75 6760, vyúsťuje volně, ve vašem případě nad kalich, a nenapojuje se přímo na potrubí pro odvod kondenzátu nebo na kanalizaci. Kalich se i zde opatřuje vodní zápachovou uzávěrkou s přídavnou zápachovou uzávěrkou mechanickou (např. kuličkou, která při vyschnutí vody dosedne na sedlo), protože není obvykle zaručeno pravidelné doplňování vody ve vodní zápachové uzávěrce.
Provedení odtoku pojistného ventilu ohřívače vody musí z hygienického hlediska odpovídat ČSN EN 1717. Proto ho není možné spojovat s potrubím nepitné vody a musí být rovněž opatřen volným výtokem, což požaduje také ČSN 75 6760 z ledna 2014. Pokud je odtokové potrubí vyústěno nad kalich, musí volný výtok odpovídat ČSN EN 13076. Vzdálenost mezi ukončením odtokového potrubí a horním okrajem kalichu musí být větší než dvojnásobek vnitřního průměru odtokového potrubí, nejméně však 20 mm. Důvodem pro použití volného výtoku je nutnost zabránit případnému zpětnému nasátí vody z kanalizace do rozvodu pitné vody při podtlaku v rozvodu pitné vody a odtokovém potrubí a nutnost zabránit vnikání případných výparů z kanalizačního potrubí přímo do odtokového potrubí. I v tomto případě se kalich opatřuje vodní zápachovou uzávěrkou s přídavnou zápachovou uzávěrkou mechanickou (např. kuličkou, která při vyschnutí vody dosedne na sedlo), protože není obvykle zaručeno pravidelné doplňování vody ve vodní zápachové uzávěrce.
Pokud je nad kalich vyústěno více odtokových potrubí, musí být podle ČSN EN 13076 vzdálenost jejich ukončení od horního okraje kalichu nejméně dvojnásobkem součtu jejich vnitřních průměrů, nejméně však 20 mm.
Pro představu uvádím konkrétní příklad. Má-li odtokové potrubí kondenzátu od kondenzačního kotle vnitřní průměr 25 mm, odtokové potrubí od pojistného ventilu kotle vnitřní průměr 15 mm a odtokové potrubí od pojistného ventilu ohřívače vody vnitřní průměr 15 mm, potom vzdálenost jejich ukončení od horního okraje kalichu musí být nejméně 2· (25 + 15 + 15) = 110 mm. Tato vzdálenost je však předepsána jen pro ukončení odtokového potrubí pojistného ventilu ohřívače vody, protože v ohřívači se nachází pitná voda, na kterou se ČSN EN 13076 vztahuje. Uvedené odtoky lze nad kalichem k sobě fixovat, například páskou. Někteří výrobci kotlů nabízejí hotové sestavy obsahující podélně tvarovaný kalich, do kterého lze uvedené tři odtoky spolehlivě zaústit. Vzdálenost 110 mm, uvedená v příkladu, však platí i pro toto řešení.
Odpovídal: Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební, VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství instalace
Otázka:
Jsem projektant. V minulém roce mne zaujal váš článek o výzbroji ohřívačů vody. Prostudoval jsem tedy ČSN EN 1487, na kterou se autor článku odvolává. Ta požaduje vybavit ohřívače vody expanzní armaturou, která při ohřátí vody odpouští nárůst jejího objemu. Z pohledu uživatele se jedná vyloženě o plýtvání. Dochází totiž jak ke ztrátám vody, tak ke ztrátě již vložené tepelné energie. Chtěl bych využívat toho, že evropské normy nejsou závazné, ale pouze platné a lze se od nich odchýlit bez zdlouhavých žádostí o výjimku. Předpokládám, že pro investory by bylo výhodnější vybavovat ohřívače vody expanzními nádobami s membránou, které jsou schopné vyrovnávat změny objemu vody bezztrátově. Ostatní povinnou výzbroj, jako jsou pojistné ventily, manometry, termostaty a teploměry, bych samozřejmě zachoval.
Odpověď:
Máte naprostou pravdu. Jen je třeba použít expanzní nádobu se zaručeným průtokem. Na českém trhu jsou již k dostání expanzní nádoby s membránou pro pitnou vodu, které jsou vybaveny zařízením, které je proplachuje při každém odběru vody. Toto zařízení je důležitý konstrukční prvek zabraňující tvorbě bakterií legionely, které by jinak vznikaly, pokud by voda v expanzní nádobě delší dobu stála.
Poznámka: Pro bližší seznámení s danou problematikou doporučuji prostudovat firemní materiály společnosti Reflex CZ.
Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 93 Ústřední vytápění a příprava teplé vody; člen redakční rady Topenářství instalace