Otázky 2012/2
Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout
Otázka:
Máme rodinný dům napojený na malou biočistírnu dimenzovanou na 5 EO (pozn. red.: EO = ekvivalentní obyvatel). Objem vodního prostoru čistírny je asi 2,5 m3, naše průměrná spotřeba vody je cca 0,3 m3/den a tedy celý vodní objem čistírny se vymění přibližně za 8,3 dne.
Voda z naší studny je relativně hodně tvrdá, okolo 20 st. německých, a proto jsme instalovali automatický změkčovač vody pracující na bázi iontoměniče.
Vzhledem k tomu, že se ke změkčování vody používá NaCl, se však nyní obáváme, zda zvýšené množství chemických látek, obsahujících sodík a chlór, v odpadní vodě negativně neovlivní aktivitu bioprocesů probíhajících v čistírně. Celoroční spotřebu NaCl odhadujeme na 70 kg. Při uvedeném zdržení vody v čistírně to znamená trvalou přítomnost asi 1,6 kg NaCl v čistírně.
Odpověď:
Základní systém tedy tvoří studna pro zásobování nemovitosti pitnou vodou a domovní čistírna odpadních vod. Studniční voda může vykazovat tvrdost v různém rozsahu a vždy se jedná o rozpuštěné kyselé karbonáty Ca a Mg, které v roztoku udržuje přítomnost CO2. Za vyšších teplot z vody uniká CO2 a vytváří se ve vodě nerozpustné uhličitany. Proto se zařazuje před spotřebou vody do linky katexový filtr (kyselý katex, pracující v Na+ cyklu). Průtokem přes tento iontoměnič se na něm zachycují Ca2+ a Mg2+ ionty výměnnou za ionty Na+, které nastupují na jejich místo v hydrogenuhličitanech. Důvodem je to, že sodný hydrogenuhličitan je rozpustný. Čas od času dojde k vyčerpání kapacity katexu, tedy obsahu iontů Na+ na něm vázaných a katex se musí zregenerovat. Provádí se to roztokem NaCl, obvykle to bývá 10% roztok. Při regeneraci katexu dojde k obrácenému jevu, při kterém katex zachycuje Na+ ionty z roztoku NaCl a odtéká roztok obsahující chlorid vápenatý CaCl2 a hořečnatý MgCl2. Pokud uvažujeme, že regenerace katexu probíhá s dostatečně velkou účinností a do čistírny při regeneraci odtéká jen minimum nevyužitého roztoku NaCl, tak pro ovlivnění bioprocesů v čistírně připadá v úvahu rozpuštěný hydrogenuhličitan sodný a chloridy vápníku a hořčíku.
Obecně můžeme říci, že kationty Ca2+ a Mg2+ biocenózu nepoškozují. Koncentrace chloridů se v nátoku na biologické čistírny větších výkonů pravidelně sleduje. U městských odpadních vod je průměrná roční koncentrace chloridů mezi 100 mg/l až 200 mg/l naprosto bez negativního vlivu. Pro zajímavost lze uvést, že u průmyslových odpadních vod, které se čistí biologicky, nebyl zjištěn negativní vliv dokonce ani při koncentraci chloridů 10 g/l, (tedy 10 000 mg/l).
Druhým průběžně vznikajícím a rozpustným produktem změkčování je hydrogenuhličitan uhličitan sodný, který rovněž v dané koncentraci biocenózu nepoškozuje. Také ani nemění pH, a to již z toho důvodu, že v aerací čištěné odpadní vodě je dostatek volného CO2 zajišťujícího hydrogenuhličitanovou rovnováhu. Hydrogenuhličitan se navíc uvolňuje postupně, podle průtoku vody změkčovačem, zatímco při regeneraci dochází k vyplavení chloridů nárazově.
Obecně důležitý je však vztah mezi objemem odpadní vody natékající na domovní ČOV a nárazovým přítokem vody z regenerace, aby nedošlo k nárazovému zaplavení aktivního kalu s mikroorganizmy zvýšenou koncentrací jim nepříznivých látek nebo naopak k zaplavení čistírny vodou bez obsahu organicky rozložitelných látek a k vyplavení mikroorganizmů. Pro správnou činnost čistírny je důležitým faktorem i čas, po který se odpadní voda v čistírně zdrží (doba zdržení). Ten musí být dostatečně dlouhý k tomu, aby se během této doby voda činností mikroorganizmů vyčistila.
Z položené otázky a uvedených parametrů lze odvodit, že z dlouhodobého hlediska činností změkčovače nedojde k mimořádnému překročení obvyklého maximálního denního nátoku vody do čistírny, které u dané velikosti a typu čistíren může být odhadem mezi 0,5 až 0,8 m3 denně. V této souvislosti tedy nárazový přítok regeneračního roztoku v objemu cca 0,1 m3 není hydraulickým problémem. Jak je výše uvedeno, nejedná se v regeneračním odtoku o roztok NaCl, ale jen o chloridy. Koncentrace kationtů Ca a Mg je irelevantní. Při regeneraci jednou za 4 dny roztokem NaCl o koncentraci 700 g ve 100 litrech (včetně proplachu), vyplavíme v těchto 100 litrech cca 425 g chloridů, ty se smísí s denní produkcí odpadních vod, tedy dalšími 300 litry a do biočistírny se dostane koncentrace asi 100 mg/l chloridů. To je neškodné množství. A to ještě dojde k naředění do celého objemu (2,5 m3) vody v biočistírně. I když přítok kolísá a regenerace se provádí pravidelně, nedojde prakticky v systému k vyšší koncentraci chloridů než je bilancovaných 100 mg/l.
Z uvedených důvodů v daném případě nedojde k narušení biologického čisticího procesu.
Bohužel, lze těžko vygenerovat obecnou formuli pro soulad obou procesů, když uvážíme širokou nabídku domovních čistíren odpadních vod s různou kapacitou a hydraulickým zatížením, a k tomu širokou nabídku změkčovacích stanic také s různou kapacitou. Nelze jinak, než tyto systémy posuzovat individuálně. V případě pochybností by bylo nutné provést detailní analýzu. V každém případě je žádoucí prověřovat kvalitu vody odtékající z domovní čistírny pravidelnými rozbory, podle vydaného vodoprávního rozhodnutí a ověřovat tak účinnost čištění.
Odpovídal: Ing. Josef Kutil, člen-expert Asociace pro vodu ČR (CzWA), Poděbrady
Otázka:
Můžete mi poradit, kdo má dozor nad prací kominíků? Mám chatu v chatové lokalitě u Ostravy. V jedné části lokality prohlédl komíny kominík a sepsal revizi za 300 Kč. V naší části působil jiný kominik, který tutéž práci provedl za 500 Kč a navíc všem nařídil navýšit komín dozděním v průměru o metr, přestože výška komína nad střechou splňuje předepsaný limit. Pominu cenový rozdíl za práci daný trhem kominických služeb. Rád bych však věděl, zda existuje nějaká norma, která umožňuje, aby revizí komínů prošly i komíny, ktere jsou viditelně nižší než ty, které musí být navýšeny. Prosím o radu, na koho se mám obrátit, kdo by nám pomohl tento problém vyřešit. Jistě se dovedete představit, jak asi vypadá chata s komínem, který ční i více než 2 metry nad její střechou.
Odpověď:
Kominická činnost, stejně jako další živnostenská podnikání, se v současné době řídí zákonem č. 427/2010 Sb., který vstoupil v platnost dne 4. 1. 2011. Pokud máte výhrady k praci konkretního kominíka, je nejlépe se obrátit na příslušné krajské Společenstvo kominíků ČR.
Ve svém dotazu máte zřejmě na mysli kontrolu spalinových cest (revize se provádí pouze při prvním uvádění spotřebiče do provozu, jeho výměně nebo po úpravě spalinové cesty). Kontroly se provádí opakovaně a pravidelně v termínech určených NV ČR č. 91/2010 Sb.
Kontrola spalinových cest se provádí podle technických pravidel TPK (K91-01) „komíny a kouřovody“ (spalinové cesty), schválených dne 25. 11. 2010 a registrovaných u Hospodářské komory ČR – HK ČR/4/10/03. Tato pravidla uvádí kromě toho, co je třeba konkrétně kontrolovat, postup kontroly a vzor zápisu o kontrole, který je nutné sepsat.
K vlastnímu technickému problému Vašeho dotazu: Požadavky na materiály a provedení spalinových cest stanovuje ČSN 734201:2010. Ta určuje nejen minimální výšky ústí komínů s přirozeným tahem nad střechou (65 cm nad hřebenem sedlové střechy a 1 m nad plochou střechou), ale i minimální účinné výšky komínů (pro komíny na tuhá paliva je to 5 m a pro spotřebiče na plynná paliva 4 m), pakliže jsou tyto výšky nižší, musí být funkčnost spalinové cesty doložena výpočtem, popř. doplněn umělý tah, obě podmínky musí být splněny současně!!
Zde tedy může být příčina požadavku zvýšení výšky komínů. Ve druhém případě mohl být kominík pečlivější a zkontroloval obě výšky. Pokud by kominík vystavil zprávu o kontrole spalinové cesty bez závad, přestože by tam závady byly, přebírá za stav spalinové cesty plnou zodpovědnost. V ostatních případech odpovídá buď majitel nebo provozovatel nemovitosti.
Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 105 Komíny; člen redakční rady Topenářství instalace