O budoucnosti teplárenství

vzdělávání

společnost

22. ročník Dnů teplárenství a energetiky, který se konal ve dnech 26. a 27. dubna v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové, nabídl diskuzi o budoucnosti teplárenství, trhu s elektřinou a o energetickém využití odpadů.

Ostře sledovanou byla přednáška výkonného ředitele evropské asociace teplárenství Euroheat & Power Paula Vosse. Evropská komise si konečně uvědomila, že kromě dopravy a elektroenergetiky je nutné začít koncepčně řešit také strategii vytápění a chlazení a strategii schválila Komise v únoru.

„Strategie se dá shrnout zhruba do čtyř hlavních bodů,“ uvedl Paul Voss. „Za prvé, vytápění a chlazení bude i nadále představovat největší sektor spotřeby energie. Za druhé, strategie předpokládá významný posun k využívání tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z průmyslu, které nahradí z velké části uhlí. Za třetí, spoléhat se na staré kotle a spalování fosilních paliv je do budoucna naprosto neudržitelné. A za čtvrté, dálkové vytápění bude hrát ve vytápění v EU zásadní roli.“

Přijetí strategie pro vytápění a chlazení ocenil i předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány ­vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov,“ řekl ke strategii Topolánek.

Bývalý český premiér byl ale jinak vůči působení Komise kritický. Kritika se týkala především konceptu tzv. Energetické unie, který označil za mrtvý projekt. Například výstavba plynovodu Nord Stream II jde jasně proti cílům této unijní koncepce. Evropská komise sklidila kritiku i za svůj postoj vůči kapacitním trhům, kterými se jednotlivé státy snaží řešit svou výkonovou přiměřenost. Komise, podle Mirka Topolánka, ví o problémech s kapacitními mechanizmy, ale není dostatečně silná, aby vůči nim byla schopna efektivně zasáhnout.

V panelové diskuzi, moderované Danielou Písařovicovou, došla řada také na budoucnost emisních povolenek, které zatím nesplňují očekávání, která do nich byla vložena. Jako mnohem účelnější se jeví, podle švédského experta na energetiku a odpadové hospodářství Johna Johnssona, systém tzv. uhlíkové daně, který významným způsobem pomáhá snižovat emise CO₂ ve Švédsku.

Jaromír Manhart z Ministerstva životního prostředí moderoval sekci Odpady a jejich využití v energetice. Ve své přednášce nejdříve představil připravovanou novou legislativu v oblasti odpadů, která by měla vstoupit v platnost od roku 2018. Proti ní se ve své přednášce naopak vymezil Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Ten je přesvědčen, že nové zákony, především však krajské Plány odpadového hospodářství (POH), příliš preferují energetické využití odpadu před jeho tříděním a materiálovým využitím, jak požaduje Evropská komise. Plán na vybudování pěti nových spaloven odpadu považuje za nerealistický, protože Česká republika by v takovém případě nemohla splnit cíl požadovaný Evropskou komisí – zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 70 % do roku 2030.

Na téma recyklace odpadů hovořil i Milan Chromík ze společnosti ­Veolia Waste line CZ & SK. „Bylo by naivní si myslet, že odpady vznikat vůbec nebudou. Pokud už ale vzniknou, je třeba se pokusit materiálově je využít, recyklovat, případně zužitkovat jinak, například energeticky. A jen ten, který nemá materiálové ani energetické vy­užití, by měl jít na skládku. Jinými slovy řečeno, na skládku by se v ­zásadě nemělo dostat nic jiného než inertní materiál,“ konstatoval Chromík.

Ne všechny materiály však lze re­cyklovat. Některé recyklovatelné jsou, ale za takových nákladů, že je levnější koupit materiál nový, mnohdy zároveň kvalitnější. Jiné mají svou „recyklační životnost“. Například papírové vlákno lze recyklovat maximálně sedmkrát. Obecně je však potřeba materiály pro opětovné využití nebo recyklaci chránit a dodržovat hierarchii nakládání s odpady podle zákona. „Největším nesmyslem je recyklovat materiál, o který na trhu není zájem.“

O přípravách těžby za limity na lomu Bílina hovořil Ivo Pěgřímek, generální ředitel společnosti Severočeské doly. Do konce letošního roku musí firma zpracovat detailní báňskou studii podpořenou odbornými posudky a náležitými technickými dokumenty, které vycházejí z vládního usnesení. To mimo jiné stanoví, že hranice těžby musí být 500 metrů od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice.

„Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních jsou uloženy vytěžitelné zásoby v objemu kolem 120 milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí s širokým uplatněním – od tepláren přes moderní nízkoemisní kotle lokálního vytápění až po velké elektrárny, zejména pak pro nový ekologický zdroj o výkonu 660 MW sousední elektrárny Ledvice,“ konstatoval Ivo Pěgřímek.

Teplárenské sdružení ČR letos slaví 25. výročí. Organizátorem Dnů teplárenství a energetiky byla opět společnost Exponex.

podle TZ