Nové hygienické požadavky na provoz vnitřních vodovodů – 2. část

V druhém díle seriálu MUDr. Kožíška jsou prezentovány další legislativní novinky dané novelizovanou vyhláškou MZd. č. 252/2004 Sb., která pro prosincové změně vyhláškou č. 371/2023 Sb. vešla v platnost v lednu tohoto roku. Jedná se o hygienické požadavky, četnost i rozsah kontrol pitné a teplé vody – tentokrát primárně se zaměřením na eliminaci bakterie Legionella ve vodě teplé. Příspěvek prezentuje legislativní požadavky jasně, detailně a osvětovou formou tak, aby všichni, kteří mají po odborné stránce co dočinění s vodou v objektech, si jednoznačně uvědomili změny oproti původnímu znění vyhlášky. Všechny dotčené osoby kolem vnitřních vodovodů (investoři, projektanti, stavební/instalační firmy, provozovatelé) by se měli doslova „ponořit“ do předkládaného příspěvku a nastudovat si, co je čeká s plným zavedením novelizovaných hygienických požadavků. Cílem novely je trvalé zabezpečení kvality dodávané pitné a teplé vody ve všech distribučních bodech. V dalším období pak osoby zodpovědné za provoz vnitřních vodovodů v prioritních prostorách budou Krajské hygienické stanici předkládat vlastní hodnocení provozu a stavu vnitřního vodovodu ke schválení. Je důležité zdůraznit, že požadavky dané touto vyhláškou se nyní týkají prioritních prostor v nemocnicích, zařízeních sociálních služeb a ubytovacích zařízení nad 50 osob. Zároveň se ale předpokládá, že shodné nároky z hlediska zabezpečení zejména mikrobiologické kvality studené i teplé vody dodávané vnitřním vodovodem budou později požadovány i po bytových domech. Článek je tím pádem přínosem i pro dotčené zodpovědné osoby v bytových družstvech a SVJ.

Všechny dotčené osoby kolem vnitřních vodovodů (investoři, projektanti, stavební/instalační firmy, provozovatelé) by se měli doslova „ponořit“ do předkládaného příspěvku a nastudovat si, co je čeká s plným zavedením novelizovaných hygienických požadavků.

Cílem novely je trvalé zabezpečení kvality dodávané pitné a teplé vody ve všech distribučních bodech. V dalším období pak osoby zodpovědné za provoz vnitřních vodovodů v prioritních prostorách budou Krajské hygienické stanici předkládat vlastní hodnocení provozu a stavu vnitřního vodovodu ke schválení.

Je důležité zdůraznit, že požadavky dané touto vyhláškou se nyní týkají prioritních prostor v nemocnicích, zařízeních sociálních služeb a ubytovacích zařízení nad 50 osob. Zároveň se ale předpokládá, že shodné nároky z hlediska zabezpečení zejména mikrobiologické kvality studené i teplé vody dodávané vnitřním vodovodem budou později požadovány i po bytových domech. Článek je tím pádem přínosem i pro dotčené zodpovědné osoby v bytových družstvech a SVJ.

Recenzent: Zdeněk Pospíchal

Úvod

V prvním díle tohoto seriálu, který vyšel v Topin č. 2/2024, jsme si připomněli, z jakých důvodů došlo nedávno ke změně legislativy pitné a teplé vody (transpozice směrnice EU 2020/2184) a jaké byly ty hlavní změny. Dále jsme se již podrobně zaměřili na posouzení a řízení rizik vnitřních vodovodů, a to především v tzv. prioritních prostorách (budovách), které si Česká republika definovala v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Seznámili jsme se obecně s metodikou posouzení a řízení rizik, což je sled osmi kroků šetření a hodnocení, ale stejnou strukturu má mít i dokument, který z tohoto procesu vznikne. Provozovatelé prioritních prostor mají podle uvedeného zákona povinnost zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky nejpozději do 30. června 2028 a jeho výsledky čili nápravná a kontrolní opatření, zapracovat do provozního řádu budovy a oboje do uvedeného termínu předložit orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanici). V budoucnu pak musí posouzení a provozní řád přezkoumat a případně aktualizovat nejpozději jednou za šest let.

I když posouzení a řízení rizik se primárně provádí s ohledem na možnou přítomnost olova v pitné vodě nebo legionel v teplé vodě, nemělo by se zapomenout ani na ostatní hlavní rizika vnitřního vodovodu, které naše legislativa označuje jako rizika „generická“. V minulé části jsme se podrobněji věnovali způsobu a hodnocení rizika přítomnosti olova v pitné vodě, v této části se budeme věnovat generickým rizikům a riziku přítomnosti bakterií rodu Legionella v teplé vodě.

Pro doplnění první části však ještě dodejme, že Státní zdravotní ústav vydal dne 10. 4. 2024 metodickou pomůcku k posouzení rizik vnitřních vodovodů z hlediska olova v pitné vodě, která je dostupná na webových stránkách SZÚ [1]. Součástí této pomůcky je i návrh pasportu budovy, který po vyplnění může sloužit jako dokument o provedení posouzení a řízení rizik z hlediska olova.

Prioritní prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella

Zákon č. 258/2000 Sb. definuje tyto prioritní prostory v § 3d odst. 2 následovně:
a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,
b) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo
c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob.

Zmíněný § 21a uvádí, že osoby poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jimi provozované hostinské živnosti a osoby provozující živnost ubytovací služby [2], s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád.

Zdroje kontaminace a zdravotní rizika legionel v teplé vodě

Legionella je rod (podmíněně) patogenních bakterií, které se běžně vyskytují ve vodním prostředí nebo aspoň vlhkém a teplém prostředí – zcela nezávisle na lidské činnosti. Člověk jim však svou infrastrukturou budov vytvořil nové, a to velmi vhodné, životní podmínky a prostory (voda v klimatizačním systému budov, a především v rozvodech teplé vody). Z více než 50 druhů je zejména druh Legionella pneumophila schopen vyvolat onemocnění, zvláště pak u imunitně oslabených jedinců. Zřejmě v závislosti na dávce (počtu vdechnutých bakterií), ale možná také na virulenci daného kmene bakterií, se onemocnění, které postihuje výhradně dýchací cesty, objevuje ve dvou formách. Lehčí průběh, symptomaticky podobný chřipce, mívá tzv. Pontiacká horečka. Naopak legionelóza, která je spojena se zápalem plic, je vážné a život ohrožující onemocnění, které má smrtnost okolo 10 %.

*) V případě, že se teplá voda ohřívá v místě spotřeby průtokovými ohřívači, považuje se riziko přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody za nízké a není potřeba identifikovat nebezpečí(rizikové faktory), charakterizovat riziko a přijímat kontrolní nebo nápravná opatření. V popisu systému zásobování se tato skutečnost uvede jako vysvětlení, proč pro hodnocení rizik legionel chybí kroky 3 až 6 z tabulky 1.
**) Za virulentní subtyp se považuje Legionella pneumophila sg 1 skupina Pontiac.

Až do novely EU směrnice v roce 2020 nebyly požadavky na legionely ve vodě v EU jednotně upraveny, resp. předešlá směrnice (98/83/ES) je vůbec neobsahovala. Důvod, proč byly nyní do směrnice zařazeny, je však nasnadě. Evropská komise (EK) si před zpracováním návrhu směrnice nechala vypracovat analýzu od Světové zdravotnické organizace (WHO), co by se mělo ve směrnici změnit, aby bylo lépe chráněno veřejné zdraví. WHO ve své zprávě [3] uvedla, že v EU je ročně hlášeno okolo 6 tisíc případů legionelózy (s desetiprocentní smrtností), a i když je toto číslo zřejmě značně podhodnoceno, stále to staví legionely na první místo co do příčiny úmrtí na nemoci související s vodou. Aby byla regulace aspoň trochu efektivní, nestačilo pouze stanovit ukazatel a jeho limit, ale „angažovat“ provozovatele budov, kterých se toto riziko týká. A za nejlepší nástroj k té angažovanosti považuje EK i směrnice rizikovou analýzu vnitřních vodovodů.
Také v ČR je zřejmé, že počet hlášených případů legionelózy neodpovídá skutečnému počtu, ale je podhodnocen. Nicméně spolehlivost hlášení se postupně zlepšuje a je pravděpodobně hlavním důvodem, proč počet případů v posledních letech roste, jak dokládá obr. 1.

Smrtnost je i u nás přibližně desetiprocentní, takže každý rok zemře na legionelózu v ČR minimálně 20 až 30 osob. Případy jsou hlášené napříč republikou a nejedná se tedy o nějaký lokální, endemický výskyt.

Způsob a hodnocení šetření rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v teplé vodě

Zatímco obecný postup či strukturu posouzení a řízení rizik sestávající z osmi kroků udává tabulka č. 1 přílohy č. 8 vyhlášky č. 252/2004 Sb., otištěná v první části tohoto článku [6], specifický postup v případě šetření rizika legionel u kroků č. 3 „Identifikace nebezpečí“ a č. 4 „Charakterizace rizika“ poskytují tabulky 4 a 5 téže přílohy. Tabulka 4 (zde publikována jako tab. 1) uvádí seznam patnácti hlavních rizikových faktorů či nebezpečných událostí, kritéria rizikovosti a bodové hodnocení vztahující se ke každému kritériu.

Zpracovatel posouzení a řízení rizik bude tedy po jmenování týmu (či osoby za zpracování odpovědné) a popisu vnitřního vodovodu postupovat ve třetím kroku tak, že prošetří všech 15 rizikových faktorů uvedených výše a podle jejich stavu jim přiřadí příslušné bodové hodnocení. Body pak sečte a míru rizika si vyhodnotí podle tabulky č. 5, přílohy č. 8 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. (zde publikována jako tab. 2). Vyhláška č. 252/2004 Sb. považuje za nepřijatelnou míru rizika vysokou a střední. To znamená, že vyjde-li celkový počet bodů 26 a více, musí být míra rizika legionel považována za nepřijatelnou a je nutné přistoupit k naplánování a přijetí opatření ke snížení tohoto rizika, která se pak promítnou do provozního řádu, pokud nepůjde o jednorázově provedené opatření (to se pak objeví jen v dokumentu o zpracování posouzení a řízení rizik, včetně plánovaného termínu jeho splnění a včetně osoby odpovědné za splnění).

Generická rizika vnitřního vodovodu

Česká legislativa nad rámec směrnice EU obsahuje požadavek, aby se posouzení a řízení rizik vnitřních vodovodů nezaměřilo úzce jen na olovo nebo legionely, ale když už se jednou zpracovává, aby se zaměřilo také na tzv. generická rizika – tedy nebezpečí, která se mohou vyskytnout (skoro) u všech vnitřních vodovodů a která mohou negativně ovlivnit kvalitu vody „na kohoutku“.
Tento přístup však nelze chápat jako rozpor se směrnicí, jelikož ta po členských zemích požaduje propagaci a podporu zpracování posouzení a řízení rizik vnitřních vodovodů u všech budov, tedy nejen těch prioritních. Seznam generických rizik, která se mají brát v úvahu a jejich hodnocení je rovněž uveden v příloze vyhlášky a reprodukován v tabulce níže.

(*) Ne každá pitná voda je vhodná pro dopravu měděným potrubím. Některé vody jsou pro měď příliš agresivní a korozivní. Požadavky na vodu vhodnou pro měděné potrubí definuje vyhláška č. 409/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(**) Ve vyhlášce je chybně uvedeno slovo „úprava“, má být správně: kontaminace.
Poznámka: Pokud u daného vnitřního vodovodu v době hodnocení určitá nebezpečná událost neexistuje, uvede se do dokumentu posouzení a řízení rizik, že tato událost není toho času relevantní.

Závěr

Evropská směrnice požaduje, aby bylo v prioritních budovách provedeno posouzení a řízení rizik legionel, a zároveň definuje limitní hodnotu pro ukazatel Legionella (v ČR jako Legionella spp.) ve výši 1000 KTJ/1 litr (v ČR 100 KTJ/100 ml – viz příloha 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb.). Nicméně s poznámkou, že nápravná opatření by se měla zvažovat nejen při překročení tohoto limitu, ale také v případě, že vznikne nákaza legionelou nebo dokonce epidemie legionelózy a je důkaz či podezření, že se nemocný nakazil z vody v dané budově. V takových případech by měl být odhalen či potvrzen zdroj infekce, pro což je nutné udělat ne skupinové stanovení všech legionel, ale určit konkrétní druh bakterie Legionella, včetně sérotypu.
Stanovený limit 1000 KTJ/1000 ml totiž není zdravotně odvozený limit (teoreticky totiž jedna virulentní legionela může u vnímavého jedince způsobit infekci a onemocnění, byť s nízkou pravděpodobností), ale je nutno ho chápat jako společensky kompromisní řešení, kdy na jednu stranu arbitrárně nastavujeme určitá pravidla pro nebezpečí, které nelze zcela eliminovat nebo jen za cenu zcela neúměrných nákladů, ale na druhou stranu je nezbytné činit určitá opatření k zmírnění rizika, které je s tímto nebezpečím spojené.
Proto i způsob šetření rizika legionel, jak byl výše popsán, nelze chápat jako vědecky precizní metodu, které stoprocentně zaručí ochranu zdraví a předejde každé nákaze legionelou. Jedná se sice o z odborné diskuze vzešlou a o mnohé vědecké poznatky i praktické zkušenosti opírající se metodiku, ale v konečné podstatě se jedná o arbitrárně nastavená pravidla, která mají několikerý účel:

a) zvýšit povědomí o důležitosti tohoto nebezpečí a faktorech, které ho ovlivňují;
b) poskytnout metodiku uchopitelnou provozovateli budov, kteří jsou laici v oboru hygieny vody;
c) přimět provozovatele přemýšlet o vhodnosti a dostatečnosti jimi aplikovaných nápravných a kontrolních opatření;
d) přimět provozovatele zvolit dlouhodobá udržitelná opatření a zabudovat je do provozního řádu (s nadějí, že budou podle provozního řádu skutečně realizována).

A to vše proto, abychom jako společnost riziko nákazy legionelou snížili a průběžně a dlouhodobě udržovali na únosné míře, alespoň ve vybraných (prioritních) prostorách. Tím, že jsme legionelám ve vodních instalacích připravili nové a kvalitní životní prostředí k jejich rozvoji, nám vyvstal nový a nikdy nekončící úkol je přiměřenými způsoby „držet na uzdě“. Tento „boj“ sice nemůžeme nikdy zcela vyhrát, ale neměli bychom v něm ani příliš prohrávat.

Literatura

[1] Metodická pomůcka k posouzení rizik vnitřních vodovodů z hlediska rizika olova v pitné vodě (online). Státní zdravotní ústav, Praha 2024 (cit. 22. 4. 2024),17 s. Dostupné z https://bit.ly/3JNIF9S>.
[2] Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností – znění od 1. 8. 2006. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 22. 4. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000–469/zneni-20060801#f2115637>.
[3] Drinking Water Parameter Cooperation Project. Support to the revision of Annex I Council Directive 98/83/EC on the Quality of Water Intended for Human Consumption (Drinking Water Directive). Recommendations (online). WHO Europe, Bonn 2017 (cit. 22. 4. 2024), 240 s. Dostupné z https://bit.ly/3wrJCBF>.
[4] Počty případů hlášených infekcí v České republice vykázané v letech 2008–2017, vybrané diagnózy dle MKN 10 (online). Epidat 2008–2017. Státní zdravotní ústav. Dostupné z https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/12/Tabulka_2008–2017_absolutne.pdf>.
[5] Výskyt vybraných hlášených infekcí podle věkových skupin v České republice v letech 2018–2023 (online). ISIN 2018–2023. Státní zdravotní ústav. Dostupné z szu.cz/wpcontent/uploads/2024/03/Vekove_skupiny_2018–2023.pdf>.
[6] KOŽÍŠEK, F.: Nové hygienické požadavky na provoz vnitřních vodovodů – 1. část. Topenářství instalace, 2024, roč. 58, č. 2, s. 52–58. ISSN 1244–0906. Dostupné z https://www.topin.cz/clanky/legislativa-934>.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (online). Úřední věstník Evropské Unie, 23. 12. 2020, L435/1–62, (cit. 22. 4. 2024). Dostupné z https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020L2184>.
[8] Vyhláška č. 371/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů – znění od 4. 1. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 22. 4. 2024). Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023–371#f7823090>.
[9] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů – znění od 1. 1. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 22. 4. 2024). Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000–258#f2066813>.

[10] úvodní fotografie: Ralf Liebhold / Shutterstock.com

Poznámka recenzenta

Seriál MUDr. Františka Kožíška, CSc. prezentuje osvětově pojatou formou nové legislativní požadavky na pitnou a teplou vodu, a to z hlediska koncového uživatele vnitřního vodovodu. Druhá část seriálu čtenáři překládá novinky v problematice výskytu a eliminace bakterií Legionella ve vodě teplé. Specifikuje požadavky jako vymezení prioritních prostor, pravidla rizikové analýzy včetně identifikace nebezpečí a charakterizaci rizika, kritéria rizikových faktorů pro legionely atd.

Rizikové faktory jsou soustředěny do tabulky. Jejím vyplněním s bodovým hodnocením vnitřního vodovodu dle rizikových faktorů získá provozovatel prioritního prostoru jasnou informaci, o jaký stupeň rizika se z hlediska bakterie Legionella jedná. Provozovatel musí vzít do úvahy také požadavky technických norem v této časti – tedy mít k dispozici projektovou dokumentaci současného stavu vnitřního vodovodu. Tímto postupem si v souhrnu připraví a nadále bude udržovat pasport budovy, jehož součástí bude provozní řád vnitřního vodovodu, monitorovací plán mikrobiologických vyšetření a další informace.

Tato osvětová informace je z hlediska zabezpečení souhrnné kvality vody dodávané konečnému spotřebiteli naprosto zásadní a pro současné provozovatele prioritních prostor velmi potřebná. Tedy co a jak je třeba pro bezproblémový provoz vnitřního vodovodu z více hledisek řešit, evidovat, sledovat a organizovat.

Řetězec účastníků investor-projektant-realizační/instalační firma-provozovatel by měl v případě nové stavby či rekonstrukce již na začátku projektu postupovat a vše připravovat s dokonalou znalostí požadavků novelizované vyhlášky. Ať už se jedná o bezproblémový provoz po realizaci nové stavby nebo zejména při rekonstrukci, bude nutné zohlednit pozdější požadavky na rizikovou analýzu u prioritních prostor.

---

New hygienic requirements for the operation of internal water supply – Part 2

Dr. Frantisek Kozisek's series presents new legislative requirements for potable and hot water in an educationally conceived form, from the point of view of internal water supply end user.

Second part of the series provides readers with news on the issue of the occurrence and elimination of Legionella bacteria in hot water. It specifies requirements such as delineation of priority areas, risk factor criteria, hazard identification, risk analysis and risk characterization.

Keywords: internal water supply, hygiene requirements, legislation, water quality, potable water, hot water, Legionella bacteria, priority areas, risk factor criteria, hazard identification, risk analysis, Decree No. 371/2023 Coll.

❏❏❏