Neplacení zdravotního pojištění přináší podnikatelům a živnostníkům finanční problémy

Zaměstnanci si sami zdravotní pojištění neplatí, za výpočet a odvod zdravotního pojištění za zaměstnance je zodpovědný jejich zaměstnavatel. Naproti tomu osoby samostatně výdělečně činné, tedy i topenáři, instalatéři, samostatní projektanti či soudní znalci, si musí zdravotní pojištění platit osobně. Neplacení zdravotního pojištění je zdravotními pojišťovnami sankciováno.

Minimální měsíční vyměřovací základ (v letech 2011–16)

Placení zdravotního pojištění by tedy měli obě skupiny věnovat dostatečnou pozornost. Při opožděné úhradě zdravotního pojištění, nebo platbě v nižší částce, je příslušnou zdravotní pojišťovnou předepsáno penále, které činí 0,05 % denně z dlužného pojistného. Neplnění zákonných povinností se tedy značně prodraží.

Platby zaměstnavatelů na zdravotním pojištění

Zaměstnavatelé odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovny zdravotní pojištění v souhrnné výši 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance, přičemž z této částky je jedna třetina přímo sražena zaměstnanci a zaměstnavatel odvádí za zaměstnance další dvě třetiny.

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel na účet příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnance do 20. dne následujícího měsíce. V současné době působí na trhu 7 zdravotních pojišťoven, přičemž lze zdravotní pojišťovnu změnit. Případnou změnu zdravotní pojišťovny musí zaměstnanec oznámit mzdové účetní svého zaměstnavatele. Zaměstnavatelé si musí plnit své zákonné povinnosti vůči všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci. V praxi tedy zasílají zaměstnavatelé zdravotní pojištění měsíčně na bankovní účet více zdravotních pojišťoven.

Praktický příklad

Pan Novák dostává hrubou mzdu 22 000 Kč. Panu Novákovi je jeho ­zaměstnavatelem sraženo z jeho hrubé mzdy na zdravotním pojištění 990 Kč (22 000 Kč × 4,5 %) a dalších 1 980 Kč (22 000 Kč × 9 %) na zdravotním pojištění za pana Nováka zaplatí jeho zaměstnavatel. V souhrnu tedy zdravotní pojišťovna obdrží 2 970 Kč (990 Kč + 1 980 Kč).

Platba OSVČ na zdravotním pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být zdravotní pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu. Od vypočteného zdravotního pojištění za celý kalendářní rok se odečtou zaplacené měsíční zálohy na zdravotním pojištění během roku. Měsíční zálohy na zdravotním pojištění odvádí OSVČ do 8. dne následujícího měsíce.

Praktický příklad

Topenář pan Novotný dosáhne za rok 2016 hrubého zisku (příjem – výdaj) 494 500 Kč. Skutečný vyměřovací základ 247 250 Kč (494 500 Kč × 50 %) je vyšší než minimální vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 162 036 Kč. Zdravotní pojištění za celý rok 2016 se tedy vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu a bude činit 33 379 Kč (247 250 Kč × 13,5 %).

Od vypočteného zdravotního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. Pan Novotný platil během celého roku 2016 minimální měsíční zálohu ve výši 1 823 Kč, neboť samostatnou výdělečnou činnost zahájil 1. ledna 2016. Nedoplatek na zdravotním pojištění ve výši 11 503 Kč (33 379 Kč – (1 823 Kč × 12 měsíců) doplatí pan Novotný do 8 dní od podání „přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016“.

Novou měsíční zálohu 2 782 Kč (33 379 Kč: 12 měsíců) bude muset pan Novotný poprvé zaplatit za měsíc, ve kterém „přehled o příjmech a výdajích za rok 2016“ na příslušné zdravotní pojišťovně odevzdá. „Přehled o příjmech a výdajích“ musí být na příslušnou zdravotní pojišťovnu doručen do jednoho měsíce po termínu pro doručení daňového přiznání na finanční úřad.

Penále zdravotní pojišťovny důsledně vymáhají

Zdravotní pojišťovny si rok od roku lépe hlídají své pohledávky a k vymáhání přistupují velmi rychle. Protože je pro u zdravotního pojištění stanovena desetiletá promlčecí lhůta, tak v praxi k promlčení zdravotního pojištění dochází pouze výjimečně.

Zdravotní pojišťovny vymáhají po zaměstnavatelích a OSVČ nejenom dlužné pojistné, ale i penále. Sazba penále u zdravotního pojištění je vysoká, proto je potřeba placení zdravotního pojištění věnovat dostatečnou pozornost, aby k vyměření penále nedošlo z důvodu nedbalosti a při finančních problémech je vhodné s příslušnou zdravotní pojišťovnou spolupracovat. Při včasné komunikaci se zdravotní pojišťovnou lze nepříznivé finanční dopady snížit. Dlužné pojistné je dobré co nejdříve uhradit, aby se již nezvyšovalo penále. Pouze z dlužného penále již k nárůstu penále nedochází.

Dlužné pojistné nemůže být nikdy prominuto nebo sníženo, je však možné uhradit dlužné pojistné např. ve splátkách. Na uzavření splátkového kalendáře však není právní nárok, a proto je potřeba aktivní přístup dlužníka. Každá zdravotní pojišťovna má vlastní interní pravidla pro uzavírání splátkového kalendáře.

Podání žádosti o prominutí penále

Zaměstnavatelé i OSVČ si mohou požádat o prominutí nebo snížení vyměřeného penále. Základní podmínkou je uhrazení veškerého dlužného pojistného. Při dluhu na pojistném nelze žádosti ani částečně vyhovět.

Žádost o prominutí penále musí být vždy podána v zákonné lhůtě. Když je dlužné penále vyměřeno platebním výměrem, tak musí být žádost podána do 15 dní od doručení platebního výměru. Jestliže je dlužné penále vyměřeno výkazem nedoplatků, tak musí být žádost podána do 8 dní od obdržení.

Žádost o prominutí penále musí být podána v zákonné lhůtě, i když je na úhradu dlužného pojistného sjednán splátkový kalendář, příslušnou žádostí o prominutí se bude zdravotní pojišťovna zabývat až po splnění splátkového kalendáře.