Nastavení webserveru Siemens OZW672/772
V několika předchozích článcích jsme si představili možnosti nových webserverů Siemens OZW672/772. Ale jak takový server nastavit a zprovoznit? To už může být docela složitá věc, pokud nejste IT specialista. V následujícím článku si vysvětlíme jak takový webserver jednoduše zprovoznit.
Počítačová síť a její prvky
Počítačová síť se ve zjednodušení dá rozdělit na dvě části. Síť, která pokrývá značnou část zeměkoule a umožňuje velice rychlou komunikaci v podstatě po celém světě. Označuje se anglickou zkratkou WAN (Wide Area Network). Její součástí jsou výkonné počítače nazývané servery. Ty mohou být použity k různým účelům. Jeden je určen pro publikování webových stránek, další pro odesílání, jiný zase pro přijímání e-mailů. Při práci na internetu (otevírání webových stránek) používáme takzvaný DNS server (Domain Name System). Ten je poměrně dost důležitý a funguje jako obsáhlé zlaté stránky. Pokud tedy zadáme do internetového prohlížeče adresu, prohlížeč se zeptá DNS serveru na IP adresu (něco jako telefonní číslo), na které najde webserver a rovnou se s ním spojí a zobrazí vám žádané informace. Nezáleží tedy, zda do prohlížeče zadáme například www.centrum.cz nebo přímo IP adresu 46.255.224.60, v obou případech se nám zobrazí stejná stránka.
Druhou částí sítě je takzvaný LAN (Local Area Network), což je v překladu místní síť. V podstatě je to síť u vás doma od zařízení, které umožňuje přístup na internet (například kombinovaný ADSL modem, router atd.). Toto oddělení sítí je důležité, neboť všichni máme v počítači nějaké osobní informace a nechceme, aby byly volně dostupné z WAN sítě (internetu). Například když přijdete domů, připojíte počítač do místní sítě pomocí síťového kabelu nebo Wifi, počítač se připojí k routeru, který mu automaticky přidělí IP adresu a další potřebná nastavení. Tak máme zabezpečenu bezpečnou komunikaci s WAN sítí (internet). Zjednodušeně řečeno, modem respektive. router umožňuje komunikaci směrem PC->Router->Internet. Opačným směrem jdou jen odpovědi na dotazované informace. Směr Internet->Router->PC pro nevyžádané informace je standardně zablokován. V těchto případech využíváme automatické připojení pomocí tzv. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) a konfigurace může být při každém připojení jiná, což zvyšuje bezpečnost vašeho připojení (je to jako by nám někdo každý den měnil telefonní číslo).
Nastavení webserveru
Pokud ale chceme připojit webserver, musí být toto nastavení neměnné a nastavíme jej proto ručně. Pro ruční nastavení je nutné zadat tato čísla:
IP adresa – adresa v místí síti (LAN), která je neměnná v rozsahu
10.0.0.0—10.255.255.255
192.168.0.0—192.168.255.255
172.16.0.0—172.255.255.255
Toto číslo musí být ve stejném rozsahu jako je router.
Maska podsítě
– číslo určující velikost sítě, max. počet účastníků, kteří teoreticky mohou být v síti (obvyklé nastavení 255.255.255.0), to znamená 254 účastníků.
Defaut gateway
– adresa, na které nalezneme zařízení připojené k WAN síti (internetu), obvykle router nebo ADSL modem.
DNS server
– adresa DNS serveru (obvykle zprostředkovává default gateway, takže adresa je shodná, lze však použít i veřejný DNS server například Google (adresa 8.8.8.8).
Všechna tato čísla nám předá místní IT specialista nebo je lehce zjistíme sami připojením počítače do místní sítě, kde se ve vlastnostech objeví všechna tato čísla automaticky (viz obr. 2).
Jediné číslo, které je nutné zvolit jinak je IP adresa, což však bývá tím největším problémem. Adresa musí být z vybraného rozsahu ohraničeného maskou sítě, nesmí být v rozsahu automatického přidělování IP adres (DHCP) a ani v kolizi s adresou jiného zařízení. Tyto informace zjistíme pouze od vlastníka sítě nebo od pracovníka IT. Když provedeme toto nastavení, je webserver nastaven pro komunikaci v místní síti. Můžeme jej do ní připojit a provést kontrolu tím, že se s PC připojíme do stejné sítě jako je webserver a do prohlížeče zadáme IP adresu webserveru. Pokud se nyní neobjeví úvodní stránka, je zapotřebí opravit konfiguraci webserveru.
V tuto chvíli nám webserver funguje v místní síti (LAN) a zbývá ještě nastavit jeho přístupnost ze sítě WAN (internetu), což provedeme v routeru. Z vlastností počítačové sítě se dozvíme (jak jsme si již vysvětlili výše) adresu Default gateway, což je obvykle adresa routeru. Tu zadáme do internetového prohlížeče. Objeví se úvodní stránka, zalogujeme se do routeru a provedeme nastavení, která umožňují komunikaci pouze s IP adresou našeho webserveru ve směru Internet > Router > Webserver. Toto nastavení se nazývá NAT (Network address translation) a v podstatě provede překlad z veřejné IP adresy na lokální a to pouze jedním kanálem, aby nebyla narušena bezpečnost celé místní sítě. (viz obr. 3). Tato nastavení by měl provádět IT specialista, aby nedošlo k narušení bezpečnosti místní sítě.
Po provedení všech výše popsaných nastavení, je webserver zpřístupněný z internetu. Otázka je, kde nalezneme webové stránky vašeho webserveru.
Stránky webserveru
V optimálním případě máme u poskytovatele internetu zakoupenu pevnou IP adresu a u registrátora domén registrovaný vlastní název webové stránky – například http://www.mujinternetovyserver.cz/. Pak už je to snadné, neboť webserver nalezneme na této adrese. Pokud vlastníme pouze pevnou IP adresu, tak ji zadáme do internetového prohlížeče.
Pokud však pevnou IP adresu nevlastníme, je to jako by nám někdo neustále měnil telefonní číslo. Po zadání takové adresy do vašeho prohlížeče se nám tak webové stránky mohou nebo nemusí zobrazit či naopak narazíme na úplně jiné zařízení.
Pro tento případ je na internetu poskytována služba DynDNS.com, která zaznamená změnu IP adresy a uloží ji tak, že pak zadáváme adresu ve tvaru mujserver.dyndns.com. Pro využití této služby však musíme být na serveru DynDNS.com zaregistrováni a router ji musí podporovat. V routeru pak provedeme ještě potřebná nastavení.
I když se zdají být tato nastavení na první pohled velice složitá, není tomu tak. Jedná se v podstatě o nastavení tří čísel ve webserveru a jednoho parametru v routeru. Navíc tato nastavení jsou standardizovaná a jsou shodná s jakýmkoliv běžným síťovým zařízením.
- Vzdálený odečet a sledování spotřeby energií
- Ventily a pohony Siemens Acvatix jako bezpečnostní výstroj tlakových zařízení
- Poruchová signalizace Kotelník 1
- Řízení aplikací s 6cestným kulovým ventilem regulátorem RDG160KN
- Regulátor prostorové teploty, který hlídá kvalitu vzduchu NOVINKA – RDG405KN s KNX komunikací od společnosti Siemens