Mýty a fakta o Legionelle

Kdo z vás ještě neslyšel o legionelle?
Nebo ještě lépe o chraně před legionellou v souvislosti s přípravou teplé vody? Je to reálný problém nebo marketingový trumf, který spolehlivě vyvolá emoci strachu? Odpověď na poslední otázku není jednoznačně černobílá a v dalším textu se pokusím pomoci projektantům s nalezením nejen uspokojivé odpovědi ale i návrhu řešení.
Na závěr článku jsou shrnuta jednoduchá doporučení pro projektanta.

Legionella

Nejčastěji pod pojmem legionella rozumíme bakterii legionella pneumophila, která se “proslavila“ roku 1976. Tohoto roku se ve Philadelphii nakazilo 221 osob na srazu amerických legionářů. Tehdy zemřelo celkem 36 lidí. Nákaza se tehdy nešířila v teplé vodě, ale v systému VZT. Po této události nese jméno jak bakterie tak nemoc, která se označuje jako legionářská nemoc. Dnes známe již cca 60 druhů těchto parazitických bakterií. Jak se nákaza šíří? Nejčastější je vdechnutí aerosolu (drobných kapiček) s legionellou např. při sprchování, výjimečně při požití kontaminované tekutiny či potraviny.

Předpisy

Pokud jste postaveni před rozhodnutí, jak naložit s ochranou před legionellou u vaší stavby, pak doporučuji začít u legislativy a předpisů, které se k tématu vztahují. Ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. jsou stanoveny limity legionell a to pro dva případy:

• zdravotnická pracoviště s pacienty se sníženou imunitou (nulová tolerance) 
• pro nemocnice a ubytovací zařízení (limit 100 KTJ/100 ml).

Tzn. v rodinných a bytových domech není povinnost řešit ochranu proti legionelle. Výjimkou je příprava TV pro osobní hygienu zaměstnanců (umývárny a sprchy).

Jak se chránit?

A teď konečně k tomu, jak se proti této bakterii v systému přípravy a distribuce teplé vody chránit. Jak jste si asi všimli, nehovořím o akumulaci teplé vody („bojleru“) a pravidelné termické dezinfekci. To je nejčastěji skloňovaná metoda dodavatelů těchto prvků. Ale řetěz je tak silný, jako je jeho nejslabší článek. Proto je vhodné řešit vždy celý systém a ne pouze jeden jeho prvek. Výsledkem je pak řešení a ne pouze „nefunkční funkce“.

Na prvním místě je vhodné si nepřítele proklepnout, ideální podmínky pro jeho život jsou teploty vody 25–45 °C, stojatá voda (slepé a málo využívané potrubí a biofilm v potrubí zpomalující proudění po obvodu průřezu a poskytující vhodné prostředí pro kolonizaci). Doporučená metoda termické dezinfekce používá teplotu 71 °C na zdroji a při otevřených výtokových armaturách alespoň 5 minut propláchnout celý systém. Toto lze zajistit provozním řádem u objektů s nejpřísnějším limitem, ale málokdo si to dokáže představit v bytovém domě, kdy by si obyvatelé v neděli odpoledne naráz roztočili kohoutky. Co z toho plyne? Legionella je a bude součástí většiny systémů přípravy teplé vody. Běžná opatření legionellu neeliminují, pouze snižují její koncentraci.

teplota vody	vliv na legionellu
t < 20°C	nemnoží se
20°C < t < 40°C	množí se
t = 55°C	umírá do 6 hod
t = 60°C	umírá do 0,5 hod
t > 70°C	umírá ihned

Metody zamezující množení

Řečeno s nadsázkou, některé věci si za peníze nekoupíš. Nejjednodušší a nejúčinnější obrana není o výši investice, ale o nastavení systému tak, aby voda co nejvíce proudila a co nejméně stagnovala. Toho lze dosáhnout rozumným návrhem topologie rozvodu teplé vody a cirkulace s eliminací slepých ramen a rozumným plánováním výtoků. Podstatné je ochránit rozvod studené vody, aby nebyl teplotně ovlivňován a nedosáhl teploty přes 20 °C. Rovněž akumulační objem teplé vody je vhodné volit tak akorát, aby díky velké rezervě nebyla velká stagnace nebo rovnou použít negativní zásobník s minimálním objemem teplé vody (více o tématu dimenzování akumulačního objemu naleznete ZDE).

Pro mě překvapivým bylo zjištění, jak moc závisí množení na volbě materiálu potrubí. Třeba takové PE potrubí (polyethylen) je legionella friendly = umožňuje tvoření biofilmu a tedy spokojený život nejen pro tuto bakterii. Naopak měděné potrubí je osidlováno 33x méně, PB potrubí (polybutylen) 12x méně než PE potrubí.

Nyní už se konečně dostáváme k teplotám v systému. Je doporučeno udržovat systém nad teplotou vhodnou pro množení 25–45 °C, tedy nad teplotami 45 až 55 °C (některé zdroje uvádějí nad 60 °C). Pokud zapátráme po smyslu těchto teplot, tak zjistíme, že podstatné je, aby v žádném místě systému teplota neklesla pod 50 °C. Pokud tedy navrhneme řádně cirkulaci teplé vody s poklesem teploty o 3 K, je teplota 55 °C pro běžný provoz systému dostačujícím termickým opatřením.

Jednou za čas je vhodné množství legionelly redukovat termickou dezinfekcí, kdy přehřejeme vodu na 70 °C. Měření, která zkoumala účinnost tohoto opatření, ale vždy byla spojená s proplachem výtokových míst po dobu 5 a více minut a teplota na výtoku neklesala pod 60 °C. Po týdnu od provedení opatření byla naměřena snížená koncentrace na výtoku téměř k nule a po měsíci až dvou se vrátila na původní úroveň. Pokud je zdrojem tepla běžné tepelné čerpadlo s max. výstupní teplotou kolem 60 °C, je nutné pro zvýšení teploty použít bivalentní zdroj, nejčastěji elektrickou topnou patronu. Daleko elegantnější řešení je použít vysokoteplotní tepelné čerpadlo pro přípravu TV, které zvládá teploty až 90 °C.

Dnes už existují termostatické ventily, které běžně směšují na požadovanou teplotu 55 °C, ale při teplotě nad 65 °C na vstupu otvírají a regulují do 75 °C. Tyto ventily umožní zajistit automatickou desinfekci páteřních rozvodů a cirkulace (ideálně 1x týdně v nočních hodinách např. 2–3 hod). Bez zásahu uživatele a otevření výtokových armatur se účinnost opatření snižuje, ale pro bytové domy je to optimální řešení z možných alternativ.

Mezi další metody se řadí chemická dezinfekce (používaná především tam, kde nelze rozumně provést termickou dezinfekci) a dezinfekce UV zářením (umísťuje se těsně před odběrová místa).

Má to smysl?

Můžeme alibisticky konstatovat, že ochrana před legionellou je nezbytnou součástí každého systému ZTI v dnešní době. Nebo naopak furiantsky prohlásit, že představuje zanedbatelný problém a nemá smysl ji vůbec řešit. Dle informací HSHMP: „riziko spočívá ve vdechnutí kontaminované vody pro osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem (AIDS, rakovina, chronická onemocnění). Děti nejsou ohroženou skupinou.“ Vzhledem k tomu, že se toto vyjádření shoduje s postojem řady dalších odborných institucí, tak si dovolím napsat, že legionellu je potřeba řešit především ve zdravotnických zařízeních, domech s pečovatelskou službou a podobných provozech s ohledem na zdraví uživatelů, dále je to legislativní povinnost pro ubytovací zařízení a pro přípravu TV pro osobní hygienu zaměstnanců. V ostatních případech doporučuji probrat s investorem, zda a v jakém rozsahu má o řešení ochrany proti legionelle zájem, protože se jedná o jeho volbu, aniž by měl právní povinnost.

Dle dat SZÚ stoupá každoročně počet hlášení onemocnění legionellou v ČR, např. v roce 2015 bylo dokumentováno 9 případů, 2017 už to bylo 56 a v roce 2019 celkem 280 hlášených případů.

Pohled projektanta TZB

V případě nemocničních a ubytovacích zařízení je povinnost zajistit ochranu systému před legionellou (tu nelze vymýtit, pouze snížit její koncentraci). V ostatních případech je použití ochrany systému dobrovolné a záleží na rozhodnutí investora.

• Nejúčinnějším je zamezení stagnace vody v systému = voda má co nejvíce proudit.
• Druhým důležitým opatřením je zamezení vzniku biofilmů, kalů a inkrustací. Doporučuje se potrubí PB nebo Cu, nedoporučuje se PE. Zásobník TV má mít možnost pravidelného odkalování nebo se použije negativní zásobník.
• Udržování teploty v celém systému TV a cirkulace nad 50 °C. Tedy teplota při přípravě TV 55 °C a ztráta v cirkulaci do 3 K.
• Pravidelná termická dezinfekce nejen akumulace, ale i rozvodu TV a cirkulace (ideálně včetně výtokových armatur). Doporučuje se teplota 71 °C při přípravě TV, aby na výtokových armaturách bylo min. 60 °C po dobu 5 minut.

Zdroje:

(1)    Bc. Jan Turek. Jak zamezit množení legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov. České Budějovice 2016. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta
(2)    Legionella. cit. 8.3.2021. https://legionella.cz/
(3)    Termická dezinfekce. 23.10.2012. cit. 8.3.2021. https://euroclean.cz/slovnik/termicka-desinfekce/
(4)    MUDr. Vladimíra Zárubová. Problematika legionell v teplé vodě bytových domů. Praha 7.12.2016. cit. 8.3.2021 http://hygpraha.cz/dokumenty/problematika-legionel-v-teple-vode-bytovych-domu-2833_2833_475_1.html
(5)    Wikipedie. 8.3.2021. https://cs.wikipedia.org/wiki/Legionella
(6)    Ing. Jakub Vrána, PhD. Rozvody teplé vody II. Brno 20.7.2009. cit. 8.3.2021 https://voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody/5786-rozvody-teple-vody-ii 
(7)    Multifunkční termostatický cirkulační ventil MTCV z mosazi neobsahující olovo. Danfoss 2019. Datový list.
(8)    IVT FW negativní zásobník teplé vody. IVT 2021. Technický list.
(9)    Q-ton ESA 30E-25. GT Energy 2021. Technický list.