Kdy přejít ze spotřební na výkonovou dvousložkovou cenu tepla v Praze

ekonomika a obchod

V poslední době byla řada objektů z řad SVJ a BD oslovena Pražskou teplárenskou a.s. nabídkou možnosti přechodu ze stávající množstevní dvousložkové ceny tepla na dvousložkovou výkonovou. Dvousložková cena znamená, že jednu složku tvoří skutečně odebrané teplo, druhou pak buď sjednané množství v GJ/rok na další topnou sezonu, nebo výkon v kW. Cílem článku je proto odpovědět na otázku, zda bude přechod z množstevní na výkonovou složku dvousložkové ceny tepla v Praze pro objekt výhodný, případně za jakých předpokladů by výhodný být mohl.

Větší část odběratelů tepla má v současnosti tzv. množstevní smlouvy, u kterých byly odběrové diagramy navrhovány na základě skutečně odebraného množství tepla z posledního topného období během měsíců říjen až květen. Pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, je uzavřená smluvní hodnota závazná po celou dobu trvání smlouvy. Bylo ale možné, po vyhodnocení poslední sezóny, požádat PT a.s. o změnu smluvní hodnoty. Pokud objekt nežádal o úpravu, mohl v některých případech zbytečně platit až o 30 % víc za sjednané množství tepla. V případech, kdy byla smlouva uzavřena na dobu určitou, zasílala PT a.s. každoročně nový návrh smlouvy.

Představu o tom, který z obou způsobů se jeví pro objekt výhodnější, si můžeme udělat ze vztahu, který převádí sjednanou spotřebu na výkon.

kde:

Q [GJ·rok^–1] roční spotřeba tepla pro vytápění

Q [kW] přepočtený výkon otopné soustavy

Hr [h·rok^–1] doba využití maximálního výkonu

Důležitou úlohu má doba využití maximálního výkonu. Je to doba, za kterou by bylo do objektu dodáno stejné množství tepla, jako za celou topnou sezónu. PT a.s. provádí přepočet s hodnotou Hr = 1600 h·rok^–1. V praxi bylo zjištěno, že skutečná doba využití maximálního výkonu je obvykle vyšší, např. 2000 až 2200 h·rok^–1. Jaký tím může vzniknout rozdíl ve smluvním výkonu, vidíme z následujícího příkladu. Předpokládejme sjednané množství tepla 1400 GJ·rok^–1. Přepočet podle PT a.s. dává výkon:

Podle ceníku PT a.s. na rok 2015 zahrnující i DPH, by objekt se spotřební smlouvou zaplatil:

1400 GJ·rok^–1 x 275,31 Kč·GJ^–1 = 358 434,– Kč·rok^–1

Po přepočtu na výkonovou smlouvu by objekt zaplatil:

243 kW × 1486,67 = 361 261,– Kč·rok^–1.

Rozdíl je menší než 0,8 %, což vede k prakticky stejné roční platbě.

Úpravou technologie předávací stanice tepla je možné dosáhnout optimální doby využití, například 2150 h·rok^–1. Pak bude přepočtený smluvní výkon nižší:

Rozdíl 243 kW – 181 kW představuje úsporu

62 kW·1486,67 = 92174,– Kč·rok^–1.

Investice do vhodnějšího technologického zařízení, odhadem okolo 150 000,– Kč, se vrátí za velmi krátkou dobu cca 1,6 roku.

Smluvní výkon navrhuje zákazníkovi přednostně dodavatel tepla. Pokud objekt akceptuje návrh PT a.s., nevstupuje do vyhodnocování výkonu a nehrozí mu žádná sankce.

Zákazník má možnost své zařízení zmodernizovat a nastavit, smluvně sjednat výkon nižší. V takovém případě vstupuje objekt do vyhodnocování. Dodavatel tepla v období prosinec až únor aplikuje měření, při kterém sleduje případné překročení smluvního výkonu a stanoví sankci.

Zákazník se může sankcím za překročení výkonu vyhnout v případě, kdy do svého zařízení instaluje měřič spotřeby tepla, pomocí kterého bude svůj odebíraný výkon vytápění regulovat. Je k tomu potřeba vhodný software a technologické řešení, které zabezpečí nepřekročení smluvního maxima, aniž by došlo k nedostatečnému vytápění.

Na úspoře plateb za teplo se podílí nižší smluvní výkon, který je umožněn přesným vyladěním topné křivky, využití akumulace stavby a rozdílu v cenách na vstupu do a na výstupu z předávací stanice. U výměníkových stanic napojených na horkovod také nesoučasnost potřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. U vlastních stanic je fakturována nižší cena na vstupu do stanice.

U směšovacích stanic se investice může pohybovat od 0,15 do 0,4 mil. Kč, u výměníkových stanic napojených na horkovod 0,5 až 1,0 mil. Kč. V obou případech lze v současnosti uvažovat s dobou návratnosti 1,4 až 2,0 roky, ve speciálních případech i nižší.

V loňském roce byla u konkrétního nezatepleného panelového domu v Praze se 62 byty provedena rekonstrukce systému zásobování teplem. Původní 4trubkový rozvod byl nahrazen výměníkovou stanicí napojenou na horkovod v majetku objektu. Při investici 450 tis. Kč vznikla roční úspora přes 471 tis. Kč a doba návratnosti byla kratší jak 1 rok.

Obr. • Realizovaná stanice

Investice zahrnovala:

• Technologie předávací stanice
• Doprava na místo určení
• Napojení na rozvody ÚT, TV+C, SV
• Kompletní zaizolování stanice rozebíratelnou izolací
• Zásobník teplé vody
• Systém měření a regulace
• Oživení stanice
• Vzdálený přístup do regulátoru pro ovládání s využitím sítě internet
• Nastavení a zprovoznění vzdáleného přístupu do regulátoru
• Instalace SW z optimalizačního projektu pro hlídání smluvního maxima

Pouhý přechod z množstevní na výkonovou smlouvu úsporu objektu nepřinese. Za důležité považuji získat zařízení pro regulaci vytápění do vlastnictví domu. Takovým příslibem by bylo vhodné podmínit případný souhlas s přechodem ze spotřební na výkonovou smlouvu.