K navrhovanému snižování teploty v panelových domech

V nastávající topné sezoně zřejmě zažijeme to, s čím se zatím drtivá většina z nás nikdy nesetkala, a to enormním tlakem na snižování teploty ve vytápěných objektech z důvodu úspory tepelné energie. V následujícím příspěvku je popsaná řada situací, kde smysluplné úspory tepla, díky zamezení přetápění, není technicky možné dosáhnout. Dále je (podloženo výpočtem) předpovězeno chování otopné soustavy, pokud bude regulace vnitřní teploty řešenapouze omezením nastavení teploty na termostatických hlavicích a nebude provedena úprava teplotních parametrů otopné vody. Zatím tedy bylo řečeno pouze za a) a to, šetřit teplo snížením vnitřní teploty ve vytápěném prostoru. Příspěvek se snaží srozumitelně vysvětlit, že bez opatření typu domovní směšovací stanice, a tedy lokální úpravy parametrů otopné vody, přinese snaha o úspory i řadu negativních důsledků včetně praktické nemožnosti tyto požadované úspory rozumně realizovat.

Recenzent: Zdeněk Číhal

Úvod

Přibližně čtyři miliony uživatelů jsou dnes napojeni na dálkové zásobování teplem. Až do minulé topné sezony 2021/2022 byla teplota ve vytápěných bytech panelových domů klidně 24 nebo i 26 °C.

Již zhruba týden po Ruské invazi na Ukrajinu doporučila Evropanům Mezinárodní agentura pro energii (IEA) snížit teplotu ve svých domovech o 1 °C – to nejen s cílem srazit náklady za energie, ale také obecně snížit závislost na dodávkách ruského plynu.

S tím, jak se před začátkem nové topné sezony prohlubuje energetická krize, přituhuje i v přípravách na možný stav nouze v teplárenství. Srpnový návrh vyhlášky z dílny MPO stanovuje zvláštní pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody, která by měla vstoupit v platnost v případě předcházení nebo rovnou vyhlášení stavu nouze v teplárenství. Vyhláška stanovuje hranici, kterou by teplota ve specifikovaných místnostech (tab. 1) měla přesáhnout maximálně o 1 °C (v pobytových místnostech podle počtu venkovních stěn až o 2 °C).

Změna průměrných teplot vnitřního vzduchu se bude tam, kde to bude možné, provádět změnou ekvitermní křivky. Tedy ve výměníkových, nebo směšovacích stanicích tepla.

Jestliže byla otopná tělesa v obývacích místnostech dimenzována na výpočtovou vnitřní teplotu 20 °C a v koupelnách na výpočtovou vnitřní teplotu 24 °C (rozdíl 4 °C), může při poklesu teploty v místnosti na 18 °C klesnout teplota v koupelně také jen o 2 °C, tj. na teplotu 22 °C.

Vedlejší místnosti (dnes 15 °C) mají mít nově teplotu také 15 °C, i když sousedí s obývacími místnostmi, u kterých má teplota klesnout o 2 °C.

Teploty uvedené v tabulce v příloze návrhu vyhlášky by bylo vhodné korigovat tak, aby na první pohled nebylo zjevné, že tabulku navrhoval někdo, kdo o prostupech tepla mezi místnostmi s rozdílnými teplotami nikdy neslyšel.

Regulace otopné soustavy panelového domu

Jsou snad provozovatelé soustav zásobování teplem připraveni garantovat požadovanou teplotu? Nejsou, ani nemohou.
Podle představ MPO má být za dodržování vyhlášky zodpovědný vlastník budovy pod pokutou až 200 000 Kč.

Na teplotu ve vytápěných místnostech má vliv:

• teplotní oblast (v Praze –12 °C),
• teplota otopné vody podle původního projektu (u nezateplených domů obvykle 90/70 °C),
• výpočtová teplota v místnostech (v obývacích pokojích +20 °C)

Stručně jsou tyto parametry zapisovány – 12/90/70/20 °C.

V praxi bývá nejvyšší teplota otopné vody na vstupech do domů při –12 °C jen cca 70–72 °C. Znamená to, že výkon otopné soustavy (OS) je o 30 % nižší, než se kterým uvažoval projektant podle výsledku výpočtu tepelných ztrát.

Snížit teplotu z 24–25 °C na 18 °C může jen ten objekt, který má směšovací stanici.
Kolik domů má vlastní směšovací stanici? V Praze to závisí na tom, zda byl dům postaven na levé nebo pravé straně Vltavy. Na té levé, která je zásobována teplem z plynových sídlištních kotelen, je to 100 % díky tomu, že rozvod tepla byl realizován dvoutrubkovým systémem. Každá OS domu má vlastní směšovací sta-nici, i vlastní přípravu teplé vody. Výstavba na pravé straně Vltavy je starší. Zdrojem tepla je teplárna Mělník. Rozvody tepla jsou zde řešeny 4trubkovým rozvodem – tedy 2 trubky pro vytápění, 2 trubky s teplou vodou do každého napojeného domu.

Počet OS, které jsou vybaveny směšovacími stanicemi, není snadné odhadnout. Mohlo by jít o 2 až 4 % domů. Jedná se pouze o budovy, kde je jedna OS pro jeden dům (jeden vchod s vlastním č. p.). V méně obvyklých případech může jít o 2 domy, u kterých se dvě SVJ/BD spolu na dodatečné instalaci stanice dohodli.
Zbývající převážná většina budov je mít nemůže z legislativních důvodů, jak uvidíme níže.

Směšovací stanice

Směšovací stanice je okruh podle obr. 1, ve kterém se otopná voda, vracející se ze zpátečky, směšuje s menší částí otopné vody s vyšší teplotou přes regulační ventil. Tím se snižuje teplota vody na vstupu do OS a zabraňuje se tím přetápění. Za současné situace je to jediná možnost, jak snížit teplotu ve vytápěném prostoru na nebo pod hodnotu 20 °C.

Podle čidla venkovní teploty ovládá regulátor regulační ventil tak, aby v průběhu topné sezony byla teplota otopné vody v závislosti na venkovní teplotě podle tab. 2 pro nezateplené, a podle tab. 3 pro zateplené domy:

V topenářské praxi je možné červeně označené hodnoty teploty otopné vody na vstupu do OS na regulátoru upravovat tak, aby byla dosažena požadovaná teplota vzduchu ve vytápěném prostoru.

O směšovacích stanicích toho bylo jen v časopise Topin napsáno již hodně. Projektový návrh stanice se může lišit podle toho, komu má přinášet prospěch. Zda dodavateli tepla, nebo odběrateli. Závisí na společenství vlastníků nebo bytových družstev (SV/BD), od koho si stanici nechá nevrhnout, kdo ji instaluje a kdo ji bude provozovat.

Tolik teorie. V nastávající situaci nás bude zajímat, zda bude či nebude možné směšovací stanice do našich panelových domů instalovat. Nepůjde o rozměry stanice, ty jsou v rámci daných možností minimální, ale o legislativní předpoklady, které by mohly instalaci stanic umožnit, nebo v technické praxi spíš znemožnit.

Chyby a omyly našich zákonodárců

Návrh vyhlášky, která upravuje pravidla vytápění a dodávky teplé vody za specifické situace předcházení stavu nouze v teplárenství a ve stavu nouze v teplárenství možná není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ovšem zcela určitě je v rozporu s:

• S fyzikálními zákonitostmi vytápění.
• Se stávající legislativou, která umožnila, aby jednu OS vlastnilo více společenství vlastníků jednotek nebo bytových družstev.
• Se stávající legislativou, která umožnila, aby jedna OS se stejnou teplotou vody zásobovala teplem jak zateplené, tak i nezateplené domy.

Dodavatelé tepla obhajují přetápění domů tím, že musejí dodávat teplo tak, aby byla i v nejvzdálenějším nezatepleném domě dodržena dostatečná teplota. Na jedné straně mají pravdu, na straně druhé je tak přetápěna většina napojených domů. K přetápění dochází z toho důvodu, že se zde nedají instalovat směšovací stanice s individuální regulací teploty otopné vody. Vlastníci domů se spolu nedomluví, v případě kombinace zateplených a nezateplených domů to ani není možné. Každá sekce domu má jiný požadavek na teplotní křivku ekvitermní regulace. Vlivem přetápění je vstupní teplota do OS zateplených domů až o 10 K vyšší, než u nezateplených domů. Tím se snižuje dosažitelná úspora zateplení o cca 18 % a doba návratnosti do nenávratna.

Vidíme rozpor mezi stávající a nově navrhovanou legislativou, obecně pak rozpor mezi legislativou a fyzikálními zákonitostmi vytápění. Čemu dát přednost?

Jak vůbec kontrolovat a vymáhat povinnosti vyplývající z legislativního paskvilu, které nejsou v topenářské praxi realizovatelné? Proč mají být postihováni vlastníci budov nebo statutární orgány SVJ/BD statisícovými pokutami za něco, co nemohou ovlivnit?

Jedna OS měla mít už od prvopočátku jen jednoho vlastníka. To by umožnilo i dodatečnou instalaci směšovací stanice. Jen pomocí ní se dá snižovat teplota otopné vody a tím i teplota ve vytápěných místnostech. Ale jen v případech, kdy jsou všechny sekce domu nezateplené, nebo zateplené. U jejich kombinace budou zateplené domy logicky vždy přetápěny. Nezateplené domy zatím není možné k zateplení donutit.

Proč mají zateplené i nezateplené domy stejnou teplotu otopné vody?

Dodavatelé tepla až do nedávna razili heslo, že teplo je potřeba vyrobit a dodat ve více jak dostatečném množství a s více jak dostatečnou teplotou pro zateplené i nezateplené domy. Logická úvaha obchodníka.Dodávka provozovatelů soustav zásobování teplem končí na vstupu do OS, za fakturačním měřičem tepla. V době navrhování OS nikdo nemohl tušit, že by mohl každý vchod vyžadovat vlastní směšovací stanici – s vlastním, byť podružným měřičem spotřeby tepla. Tenkrát s cenou tepla 35 Kč/GJ to ani nebylo třeba. Takový požadavek začal vznikat až při ceně překračující cca 1000 Kč/GJ.

Ležatý rozvod potrubí, vedený obvykle pod stropem suterénu, napojuje jednotlivé stoupačky.
Některé vícevchodové domy to již dnes mají vyřešeno tak, že před každou dvousekcí je v suterénu odbočka ke směšovací stanici, která napojuje jen tyto dvě sekce a má tak vlastní regulaci teploty v bytech. Jak se těmto domům povedlo u 10 vchodů instalovat 5 směšovacích stanic? Měli jedno společenství vlastníků!

Bude někdy možné chyby z dob minulých napravit?

Upravovat stávající OS bez dohody mezi jednotlivými společenstvími je v praxi nemožné. Zejména proto, že každé z nich by muselo úpravy odsouhlasit na shromáždění vlastníků. Stávající vedení společenství, často bez ekonomických a technických znalostí, složené z různých profesí bez potřebné kvalifikace, má silně limitované argumentační možnosti jak shromáždění vlastníků k potřebné investici přesvědčit.

Lepší pozici by mohl mít profesionální správce se znalostmi v oboru technického zařízení budov. To předpokládá nejenom vzdělání v části stavební, vytápění, plyn, zdravotní technika, elektroinstalace, měření a regulace, vzduchotechnika, požární bezpečnost, obnovitelné zdroje energie, ale také znalost ekonomie.S(vé)právný investor by měl vždy znát nejen konečnou cenu, ale také návratnost, životnost jednotlivých zařízení, předpokládané náklady na údržbu (revize) a opravy.

Ušetřit za teplo je značně komplikovanou záležitostí. Určitě nestačí jen pootočit hlavicí termostatického ventilu, jak jsme často mohli vidět v televizi.
Možná se předpokládá, že každý odběratel tepla má na vstupu do každého vchodu nastaven a udržován výpočtový průtok otopné vody, dodavatelem tepla garantovaný přetlak vody, nastaveny ventilové spodky termostatických ventilů a vyvažovacích armatur na patách stoupaček. I kdyby tomu tak bylo, jako že není, podívejme se na to, co se stane, když se začnou uzavírat hlavice termostatických ventilů. Hlavně z důvodu přetápění, které není možné eliminovat jinak než směšovací stanicí.

Jak vzniká hydronický hluk termostatických ventilů?

Uživatelé bytů uzavírají hlavice termostatických ventilů (TRV) zejména při přetápění, a také ve staze dosáhnout nižšího náměru dílků na rozdělovačích topných nákladů. Nejsou ojedinělé případy, kdy vytápí jen jeden radiátor v bytě, nejčastěji v obývacím pokoji.

Při uzavírání hlavic TRV se snižuje průtok v OS. O kolik? Může to být tak významné, aby bylo potřeba se takovým stavem zabývat v odborném časopise? Snížení průtoku je často o 50 %, někdy i o 75%. Čemu to může vadit?

Někdo by se mohl domnívat, že kolísání průtoku mohou vyřešit regulační ventily na patách stoupaček. Není tomu tak z prostého důvodu. Nejedná se o regulační ventily, ale o omezovače průtoku. Klasický regulační ventil musí umět regulovanou veličinu nejenom snížit, ale i zvýšit. Omezovač průtoku umí průtok udržovat na snížené, nastavené výpočtové hodnotě. Co se děje na stoupačce za ním nemůže ovlivnit. A že se tam toho v topenářské praxi děje hodně.

Jak již bylo uvedeno, vlivem uzavírání TRV klesá průtok o desítky procent. Ve ventilových spodcích TRV se začne generovat hydronický hluk, který se potrubím přenáší do celé OS. Od té doby se už většina lidí nevyspí. Proč tomu tak je? Přetlak, který lze maximálně přivést na TRV, aby nehlučel, je měřen na zkušebně výrobcem. U dokonalé, tj. vakuově odplyněné OS se uvádí hodnota do 28 kPa. V našich podmínkách se soustava s vakuovým odplyněním prakticky nevyskytuje, obvykle je jen odvzdušněna. Tím se snižuje hodnota přetlaku působícího na TRV jen na cca 20 kPa.

Při jakém přetlaku začne termostatický ventil hlučet?

Předpokládejme stav, kdy je dispoziční přetlak otopné vody na patě domu jen 40 kPa. Ve skutečnosti je tento přetlak podstatně větší. Jeho hodnotu se od dodavatele tepla nedozvíme. Nemá o něm představu z jednoduchého důvodu. Na rozvodné síti nemá provedenu meziobjektovou regulaci, ani nemá diferenční manometr u svého měřiče tepla na vstupu do domu.

Z těch 40 kPa jsou při výpočtovém 100% průtoku tlakové ztráty v rozvodu OS odhadem 25 kPa, ve stoupačce 5 kPa a u TRV v hydronickém středu stoupačky 10 kPa. V případě, že se uzavře ½ TRV, klesne průtok na cca ½ a tím tlaková ztráta rozvodu OS na (25 + 5): 4 = 7,5 kPa. Přetlak oběhového čerpadla v sídlištní výměníkové stanici, nastavený na konstantní tlakovou diferenci 40 kPa, zůstane stejný. Kam se nám přesunul tlakový rozdíl mezi čerpadlem a tlakovou ztrátou domu (40 – 7,5 = 32,5 kPa)?
Pokud hádáte, že do ventilových spodků TRV, hádáte správně. Je tento rozdíl přetlaku větší, jak cca 20 kPa u OS bez vakuového odplynění? Ano, o celých 12,5 kPa.
Vidíme, že ventily by začaly hlučet i v případě vakuového odplynění.

Můžeme snížit teplotu v bytech na 18 °C aniž bychom se dokázali vyhnout hlukovým projevům TRV? Nemůžeme. Teplotu otopné vody může snížit jen dodavatel tepla nebo individuální směšovací stanice.

Pomohou nám rozdělovače topných nákladů (RTN)?

RTN pracuje na principu snímání charakteristické povrchové teploty na otopném tělese a na rozdílu teplot mezi touto teplotou a teplotou v místnosti. Teplota v místnosti není ovšem klasicky snímána kulovým teploměrem ve středu místnosti, ve výšce 1,1 m nad podlahou, tedy ve výšce hlavy sedícího člověka, jak by předpokládal člověk s fyzikálními znalostmi tepelné techniky.
Je umístěn jen cca 1 cm od čidla RTN na otopném tělese. Vnitřní teplota snímaná na tomto čidle se může významně lišit od teploty snímané ve středu místnosti.

A tak se nám, podle neznámého algoritmu, vygenerují na RTN nějaké dílky, podle kterých se nám přidělí platba za teplo. Navíc jsou ty dílky ovlivněny tzv. polohovými koeficienty, které měly eliminovat přirozené rozdíly v energetické náročnosti jednotlivých bytů. Jak byly stanoveny takové koeficienty? Údajně empiricky.

Porovnají-li se v dané lokalitě, u stejného objektu, denostupně z jednotlivých let jdoucích po sobě, zjistí se, že RTN žádné úspory nepřinesly. Drobné rozdíly mohou vznikat v důsledku skutečností popsaných dále.

Obvyklou praxí je umísťování RTN v první polovině délky otopného tělesa (OT), jinak řečeno, co nejblíž k přívodnímu potrubí a v 70 % jeho výšky. Proč až v 70 % výšky OT, když skutečná poloha střední povrchové teploty je v polovině výšky OT?

Rozdíl v údaji dílků na RTN, ve výškovém umístění RTN v rozmezí 45 % až 90 % výšky OT u stejného bytu a při stejném provozu, byl při měření více jak dvojnásobný [12].

Je neobyčejně obtížné hodnotit výpočtové postupy jednotlivých firem provádějících rozúčtování, protože ty je vedou jako své „know-how“ a z logiky věci je odmítají zveřejňovat.
Některé firmy např. uvádějí výsledky přepočtů, kdy z údajů dvoučidlových indikátorů počítají množství dodaného tepla a teploty v jednotlivých místnostech, jichž by mohlo být za těchto předpokladů dosaženo.
V jedné zúčtovací jednotce se tak může objevit rozmezí tzv. indikovaných vnitřních teplot od +9 °C do +50 °C. Je na první pohled jasné, že takovýchto teplot nelze dosáhnout ani prakticky ani teoreticky. V tomto případě jde evidentně o chybu výpočtové metody, kterou ovšem nelze konkretizovat bez podrobné známosti výpočtového programu [12].

Tím, že nám byly do panelových domů legislativně vnucely RTN, bylo uživatelům bytů umožněno skrytě soutěžit, kdo od koho, slušně řečeno, získá víc tepla zadarmo přes tepelně neizolované stěny, podlahy a stropy. To v samém počátku narušilo představu o nepřerušovaném vytápění. Soutěž vyhrává ten, kterému nebude nízký počet naměřených dílků na RTN násoben sankčním koeficientem za příliš nízkou spotřebu.

Praktikující topenáři na to půjdou jiným způsobem. Otočí deskové těleso o 180°. Při připojení z pravé strany, proti směru hodinových ručiček, při připojení z levé strany ve směru ručiček. RTN se tím přemístí do 30 % výšky OT, navíc blízko ke zpátečce, ne k přívodu, jak to bylo předtím. RTN to nevadí. Dál bude odečítat nějaké dílky a umožní jejich dálkový odečet.

V poslední době se na internetu objevila i firma, která prodává lištu s několika malými ventilátory na 12 V, které se umísťují pod OT. Při jejich provozu se zrychluje proudění kolem OT a ochlazuje se kontaktní bod umístěného RTN. Tím dávají ventilátory v liště RTN najevo, že teplota otopné vody je nižší, než před zapnutím ventilátorů a měly by proto přičítat menší počet dílků než před tím. Dá se předpokládat, že v dohledné době drastických úspor všech energií budou takové „zlepšovací“ návrhy přibývat.

Otázkou zůstává, zda se nevrátit do doby, kdy RTN ani údajně „empirické“ koeficienty neexistovaly a cena tepla nebyla zatížena firemním rozúčtováním. Protože rozúčtování podle m2 započitatelné podlahové plochy je nesrovnatelně jednodušší, levnější a může ho provádět kdokoliv z SV/BD, kdo má v počítači Excel. Nikoho v takovém případě nenapadne před odchodem do práce uzavírat TRV v bytě, když za m² zaplatí stejně, jako když je zavírat nebude. Teplo k němu stejně pronikne přes neizolované stěny.

Je stávající ekvitermní regulace u směšovacích stanic dostatečná?

U nepřerušovaného vytápění se nikdy nepochybovalo, že by spočtená ekvitermní křivka, s možností posunu teplotních křivek nefungovala. Je to tak i u přerušovaného vytápění? Vypadá to, že nikoliv. Uživatelé bytů praktikující otopné přestávky (během noci, před odchodem do zaměstnání) si stěžují na nízkou teplotu ve svých bytech a dožadují se navýšení topné křivky. K čemu to vede bylo popsáno v předchozích kapitolách.

Byl by možný jiný systém regulace, který by zabránil snižování průtoku v OS?

Stávající systém ekvitermní regulace je vyhovující, pokud dům není přetápěn. V opačném případě by se u směšovacích stanic hodila doplňková regulace, která by při poklesu průtoku snižovala teplotun otopné vody. Pokles průtoku signalizuje, že odběratelé v bytech nepotřebují tolik tepla a díky tomu uzavírají termostatické hlavice na svých OT. Když se sníží teplota ve vytápěných místnostech, termostatická hlavice se buď sama otevře, nebo to provede někdo z uživatelů bytů.

Nešlo by snižovat výkon OS omezováním průtoku, namísto teploty?

S neodborným omezováním průtoku na vstupu do OS nejsou dobré zkušenosti. Problémem je, že se omezením průtoku zruší jak regulace na patách stoupaček, tak i regulace na ventilových spodcích TRV. Dříve vyvážené vytápění se stane nevyváženým, s vyšší spotřebou tepla.

Závěr

Snižování teploty v bytových domech bez směšovací stanice může být od počátku topné sezony 2022/2023 nemalým problémem. Má-li být realizováno uzavíráním TRV, dá se očekávat hluk a rozpad hydroniky OS. Tu Vám v bytech s teplotou 18 °C nevrátí do funkčního a bezhlučného režimu žádný topenář, projektant, MPO, Státní energetická inspekce ani kouzelník. Jen znovu otevřené TRV.

Vše pak bude záviset na postoji dodavetelů tepla. Zda dokáží, v rozporu se svými ekonomickými zájmy, skutečně snížit teplotu otopné vody na vstupech do OS jednotlivých domů. Bez meziobjektové regulace u 4trubkových systémů a bez směšovacích stanic.

Nebo je do toho bude někdo nutit? Zasahovat do podnikání soukromému subjektu? Bez finanční náhrady? Nebo s náhradou ušlého zisku?

Dodavatelé tepla mohou i nadále prohlašovat, že technologie OS za fakturačním měřením spotřeby se jich netýká. Možná mají pravdu. Kdo by chtěl ručit za stav vytápění v panelových domech, u kterých každý vchod má jiného vlastníka, kde se jeden vlastník není schopen domluvit s druhým, kde není možné instalovat směšovací stanice, kde není možné snižovat teplotu vzduchu v bytech kvalifikovaným způsobem bez hluku, kde hluk ventilů nebude možné potlačit bez centrálního snížení teploty otopné vody již v místě její přípravy.

Budeme muset počkat, jak a zda vůbec se s novou situací vypořádají samozvaní odborníci. Ti, kteří nám dnes radí s uzavíraním termostatických ventilů jako všeléku na energetickou krizi.

Literatura

[1] Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 29. prosince 2000, částka 131, s. 7142. Dostupné z bit.ly/3dN12iL>.
[2] Vyhláška č. 193/2007 Sb. ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. In Sbírka zákonů České republiky. 31. července 2007, částka 62, s. 2398. Dostupné z bit.ly/36Pcx5A>.
[3] Vyhláška č. 237/2014 Sb. ze dne 4. listopadu 2014, kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. In Sbírka zákonů České republiky. 7. listopadu 2014, částka 101, s. 2706. Dostupné z bit.ly/3dT6znV>.
[4] Vyhláška č. 269/2015 Sb. ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. In Sbírka zákonů České republiky. 16. října 2015, částka 109, s. 3322. Dostupné z bit.ly/3yFgqEs>.
[5] Návrh vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze. Verze do připomínkového řízení (online). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 9. 8. 2022 (cit. 2022-08-25). Dostupné z bit.ly/3RjKuww>.
[6] ČSN 06 0310. Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž. 2014–8 (změna Z2. 2017–9). ÚNMZ. Praha.
[7] ČSN 06 0830. Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení. 2014–8 (změna Z1. 2014–11). ÚNMZ. Praha.
[8] ČSN EN 12828+A1.Tepelné soustavy v budovách – Navrhování teplovodních otopných soustav. 2014–11. ÚNMZ. Praha.
[9] ČSN EN 1490. Armatury budov – Kombinované teplotní a tlakové pojistné armatury – Zkoušky a požadavky. 2016–2. ÚNMZ. Praha.
[10] ČSN EN 1717. Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem. 2002–4. ČNI. Praha.
[11] ČSN EN 806–2. Vnitřní vodovod pro rozvody vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování. 2005–10. ČNI. Praha.
[12] CIKHART, J.: Měření a indikace tepla pro vytápění a příslušné přístroje III (online). Topinfo s. r. o. 19. 7. 2006 (cit. 2022-08-25). Dostupné z bit.ly/3LMEyLu>.
[13] BAJGAR, M.: Ještě k vyvažování otopných soustav. Topenářství instalace, 2016, roč. 50, č. 8, s. 38–41. ISSN 1244–0906. Dostupné z bit.ly/3dRYmjZ>.
[14] BAJGAR, M.: Statické a dynamické vyvažování otopných soustav. Topenářství instalace, 2017, roč. 51, č. 1, s. 26–29. ISSN 1244–0906. Dostupné z bit.ly/3CgMnWA>.
[15] MATĚJČEK, J.: Požadavky na kvalitu teplonosných kapalin. Topenářství instalace, 2017, roč. 51, č. 5, s. 38–40. ISSN 1244–0906. Dostupné z bit.ly/3fq4EI5>.
[16] VAVŘIČKA, R.: Povrchová teplota deskových otopných těles. Topenářství instalace, 2015, roč. 49, č. 2, s. 36–40. ISSN 1244–0906. Dostupné z bit.ly/3Rm1gem>.

---

To the proposed temperature reduction in apartment houses

In the current heating season, we will probably experience something that the vast majority of us have never encountered, namely enormous pressure to reduce the temperature in heated objects in order to save thermal energy.
The following post describes a number of situations where meaningful heat savings due to the prevention of overheating are technically impossible to achieve.
Furthermore, behavior of the heating system is predicted (supported by calculation) if the regulation of internal temperature is solved only by limiting the temperature setting on the thermostatic heads and temperature parameters of heating water are not adjusted.So far, only A) has been said, namely, to save heat by reducing internal temperature in the heated space.
The author's contribution tries to explain in a comprehensible way that without measures such as domestic heat substation and therefore local adjustment of heating water parameters, the pursuit of savings will bring a number of negative consequences – including the practical impossibility of realizing required savings reasonably.

Keywords: heating, temperature reduction, savings, overheating, heat substations, thermostatic valve, flow, flow limiters, equithermal regulation.