Jak se dá znehodnotit otopná soustava ještě před uvedením do provozu

Následující příspěvek podrobně popisuje poměrně častou situaci, kdy, ať vinou neznalosti montážní firmy, tlaku na nižší cenu díla, změny hydraulických vlastností použité armatury dané časovou prodlevou mezi zpracováním projektové dokumentace a vlastní realizací, dojde k tomu, že reálný průtok jednotlivými koncovými body otopné soustavy (v našem případě otopné těleso) je naprosto odlišný od hodnot, na které byla soustava vyprojektována. To v konečném důsledku vede ke špatné funkci části otopné soustavy, a ta je pak jako celek považována za nevyhovující. Dalším nešvarem, a pro mne jako projektanta nepochopitelným řešením, je realizace díla na základě zpracované dokumentace pro výběr zhotovitele (mnohdy ve smlouvě s dodatkem – v podrobnosti realizační dokumentace), kde ale nesmí být uveden konkrétní výrobek, je uveden pouze jeho technický popis. Zde pak dochází velice často k záměně armatur a prvků otopné soustavy s důsledky výše uvedenými.

Recenzent: Zdeněk Číhal

Úvod

Autoři odborných článků z praxe, kteří popisují nedostatky některých realizací, se při popisu zjištěných skutečností často nevyhnou konkrétnímu označení jednotlivých součástí instalace. To v sobě pro autory ukrývá jedno riziko. Riziko, že se ozve jejich výrobce nebo firma uvádějící určité výrobky na trh s výtkou, že tím byla poškozena dobrá pověst takového výrobku, poškozeno dobré jméno firmy, nebo že existují jiné výrobky, které mají lepší vlastnosti než výrobky popisované.

Ve snaze co nejvíce omezit následné spory s autory, jsou z tohoto článku odstraněny, pokud možno všechny názvy součástí popisovaného zařízení, stejně jako jména zhotovitelů.

Od projektu přes realizaci k reklamaci

Pečlivost projektantů otopných soustav je v převážné většině případů příkladná. Oproti tomu vlastní funkce těchto soustav bývá topenářskými firmami znehodnocena dříve, než dojde k jejímu napuštění a uvedení do provozu. Řekněme si něco o příčinách, které k tomu vedou.

Firma, která si nechává vypracovat realizační dokumentaci, ji požaduje předat v papírové podobě a ve formátu PDF. To je zcela legální požadavek. Dokumentace v PDF může být následně předána uživateli objektu. Jako méně legální se může jevit požadavek na předání výkresové části projektu v editovatelném formátu, například ACAD nebo jemu podobném. Projektant sice má možnost takovou žádost odmítnout, ale je více než jasné, že si zadavatel vybere jiného – přístupnějšího odborníka, který s předáním díla v takovém formátu problém mít nebude.

Takový požadavek mívá i druhou stranu mince – firma nikdy, nebo téměř nikdy neobjedná u projektanta autorský dozor. Nepotřebuje nikomu sdělovat, k jakým záměnám materiálu došlo. Často je samozřejmě volen materiál levnější, jindy může jít o inovaci stejného výrobku.

Po dokončení díla je potřeba zhotovit dokumentaci skutečného provedení zakázky, aby mohla být zkolaudována a předána investorovi. Jak se vypracovává dokumentace skutečného provedení? Způsoby mohou být dva.

V prvním případě registruje projektant, pověřený autorským dozorem, všechny změny, ke kterým v průběhu stavby došlo. Následně tyto změny zakreslí do původní realizační dokumentace a předá objednateli. Ve druhém případě zneužije realizační firma výkresovou dokumentaci v editovatelném formátu a razítkem „Realizační projektová dokumentace“ jednoduše přepíše na „Dokumentace skutečného provedení“. A je vyděláno. Kromě toho, že se jedná o podvod, má taková situace dalekosáhlé následky.

Vyhláška č. 193/2007 Sb., požadující měření a nastavení průtoků na vyvažovacích ventilech a vyhotovení měřicích protokolů má jeden nedostatek. Nestačí mít zajištěny jmenovité průtoky na topných okruzích, musí být zajištěny i u všech otopných těles v domě.

Jak má fungovat otopná soustava, když došlo k částečné nebo úplné záměně ventilových spodků termostatických ventilů nebo armatur u topných žebříků? Namontované armatury, které mají jiné hydraulické vlastnosti, než se kterými počítal projekt, nemohou fungovat.

A jsme opět u dokumentace skutečného provedení, která je nepravdivá a jen velmi těžko se následně hledá příčina nedostatečného vytápění, jak ukážeme na následujícím příkladu.

Z rozdělovače a sběrače v každém podlaží je napojeno přes bytové měřiče tepla a vyvažovací ventily celkem 7 bytů (obr. 1). Jak je vidět, přívody do bytů jsou vedeny v podlaze. Jako první otopné těleso je napojen koupelnový topný žebřík o výkonu 224 W. Podle projektu měl být připojen pomocí připojovací armatury s nastavením 2,5 (obr. 2).

Jmenovitý průtok je:

K_v hodnota pro zvolenou tlakovou diferenci 5,0 kPa je:

Podle tab. 1 je v projektu správná hodnota nastavení 2,5.

Při montáži změnil zhotovitel typ připojovací armatury na jiný typ (obr. 3).

Pro již dříve spočtenou hodnotu K_v = 0,0479 je nejbližší K_v hodnota 0,09 s nastavením č. 0.

Přepočet nastavení realizační firma neprovedla. V důsledku toho zůstala namontovaná armatura otevřena na stupeň č. 4, tedy na stupeň nejvyšší. Díky tomu protéká armaturou topného žebříku 13,5x vyšší průtok, než je ten potřebný – jmenovitý.

Topnému žebříku to nevadí, vadí to však dalším deskovým otopným tělesům napojeným na stejném topném okruhu. Podívejme se na armatury deskových otopných těles.

V realizační dokumentaci byla otopná tělesa se středovým připojením. Pro vestavěný termostatický ventil, je pro každé otopné těleso vyznačeno výpočtové nastavení.

Termostatické vložky měly původně 6 možností přednastavení, později měly 8 možností plynulého přednastavení (obr. 4).

Zatímco u vložky z projektu známe přesný typ, u skutečně instalované vložky jej s určitostí nevíme. Typ je nutné zjistit podle kódu (obr. 5). Mohou to být 4 typy (obr. 6).

Každý z uvedených typů ventilových vložek má jiné hydraulické vlastnosti. Znamená to, že je nutné provést přepočet nastavení ventilových vložek všech otopných těles.

Kdo provede přepočet hydraulických vlastností, aby otopná soustava mohla začít fungovat jak má? Původní projektant? Podle čeho? Podle zfalšované dokumentace skutečného provedení stavby, na které byl jen protiprávně připsán? Protože předal objednateli výkresy v editovatelném formátu?

Takové příběhy nemívají dobrý konec. Reklamované nedostatky se sice pomalu nějak odstraňují, ale podle projektu na zcela jiný objekt. Tabulky nového nastavení jednotlivých prvků otopné soustavy, které se vydávají jako dokumentace skutečného provedení, nemůže zkontrolovat původní projektant, protože neexistuje. Je to jako s vyšetřovací komisí ve státní správě. Její výsledky se taky nikdy nedohledají.

Neměl by protokol o vyvážení otopné soustavy obsahovat například i typy termostatických ventilů a jejich nastavení? Pak by bylo možné projektové nastavení snadno kdykoliv prověřit. Nesoulad by bylo možné reklamovat jako skrytou vadu a vadu následně nechat odstranit. Neskončilo by vše ve slepé uličce, jako to často v dnešní době končí.

Není už po 10 letech čas původní vyhlášku č. 193/2007 Sb. upravit a doplnit?

Použitá literatura

1. Vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
2. ČSN 06 0310 Tepelné soustavy b budovách – Projektování a montáž
3. ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení

---

Impairment of the heating system even before commissioning

The article as follows describes in detail relatively frequent situation in which, either due to ignorance of an assembly company, pressure to lower the work price or changes in the hydraulic properties of the fitting used due to the time lag between project documentation and actual realization, the real flow rate by the individual end points of the heating system (radiator in our case) is totally different from values on which the system was designed. This, in the end, leads to malfunctioning of a part of the heating system, which is then as a single unit considered unsuitable.

Keywords: Commissioning, implementation documentation, documentation of actual design, material change, hydraulic properties, insufficient heating.