Hlídání limitu dodávaného výkonu a přechod na výkonovou smlouvu

centrální zásobování teplem

Otázky - vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:
Vážená redakce,

jsem předseda výboru SVJ osmipodlažního panelového domu v Praze na Chodově. V minulých letech jsme realizovali několik opatření proti úniku tepla, máme vyměněná okna, zateplený plášť i střechu, vlastní otopnou soustavu máme osazenou prvky regulace a hydraulicky vyváženou. Pro ilustraci, v roce 2021 (rok „netypicky“ chladný) jsme spotřebovali 501 GJ, vztaženo na vytápěnou plochu 0,19 GJ·m^–2. Nyní chceme předložit vlastníkům návrh na realizaci ekvitermní regulace na vstupu do domu a řešíme otázku, jestli má být součástí této regulace zařízení na hlídání limitu dodávaného výkonu – jinými slovy, zda se vyplatí uvažovat o přechodu na výkonovou smlouvu (dodavatelem tepla je Pražská teplárenská a. s.).

Na stránkách www.topin.cz jsem narazil na skvěle napsaný článek Ing. Bajgara z čísla 6/2015 s názvem „Kdy přejít ze spotřební na výkonovou dvousložkovou cenu tepla v Praze“. K tomu mám pár otázek:

1. Od napsání uplynulo 7 let. Samozřejmě kromě uvedených cen – článek mi připadá stále aktuální. Je to tak?
   
2. Klíčový parametr pro posouzení, zda se dá změnou smlouvy uspořit, je doba využití maximálního výkonu. Používá PT pro smluvní přepočet stále hodnotu 1600 h za rok? A lze údaj z praxe uváděný v článku (tedy 2000–2200 h za rok) použít pro náš typ domu?
3. Máte nějaký názor/radu/komentář pro náš případ?

Děkuji předem za reakci a přeji
hezký den.

Odpověď:

U 4trubkového rozvodu, u kterého nemáte možnost ovlivnit potřebu tepla pro přípravu teplé vody, postrádá výkonová smlouva smysl. Přesněji řečeno užití ceníku pro odběrná místa s platem za sjednanýb výkon a odebrané množství.

Většina domů v Praze na Chodově má pro každých 4 až 6 vchodů instalovanou směšovací stanici provozovanou dodavatelem tepla. U nich je teplo fakturováno podle ceníku pro odběrné místo za sjednané a odebrané množství tepla pro vytápění (sazba PM2) a pro teplou vodu na vstupu do objektu, sazba PJ3. Ceny podle nového ceníku platného od 1. 1. 2023 uvedené v tabulce níže jsou včetně DPH.

Výše zmiňovaný článek z časopisu Topin č. 6/2015 popisoval konkrétní situaci nově instalované výměníkové stanice (VS) 8podlažního panelového domu s 62 byty. Jednalo se o nezateplený dům, původně zásobovaný teplem z výměníkové stanice PT a. s., horká voda/voda čtyřtrubkovým rozvodem, 2 trubky pro vytápění a 2 trubky pro teplou vodu s cirkulací. VS byla umístěna v sousedním
domě. Stejně jako ostatní domy v Praze byl dům trvale přetápěn a nebylo možné přetápění zabránit.

Také příprava teplé vody ve VS byla navržena a provozována paralelně s okruhy vytápění. Je to jedno z nejhorších možných schémat zapojení VS, s nejvyššími tepelnými ztrátami a nevyšší spotřebou tepla.

Poté, co dosloužil venkovní rozvod teplé vody z pozinkovaného potrubí, nastal u dodavatele tepla problém. Pozinkované potrubí vedené v podzemním kanálu není možné jednoduše nahradit plastovým potrubím. Plastové potrubí má 13,5× větší tepelnou roztažnost a kompenzační útvary by se do stávajících podzemních konstrukcí nevešly. Ani varianta obnovení rozvodu trubkami z nerezového potrubí nebyla proveditelná. Tentokrát z důvodu, že se nepodařilo najít majitele pozemku.

Jako SVJ jsme nabídli dodavateli tepla oboustranně prospěšné řešení s tím, že do domu přivedou na vlastní náklady horkovod z blízké šachty (2 plastové trubky o vnitřním průměru cca 3,5 cm) a SVJ si na vlastní náklady nechá zhotovit tlakově závislou předávací stanici tepla dle vlastního projektu.

Výpočtem bylo zjištěno, že potřeba tepla pro vytápění není hodnota z projektu, kterou používá dodavatel tepla, ale hodnota o 30 % nižší. Jak se to dalo zjistit? Stačilo se zeptat dodavatele tepla, jaká maximální teplota otopné vody odchází z VS. Odpověď? Při venkovní výpočtové teplotě, v Praze –12 °C je to jen 70 až 72 °C. Není to tedy 90 nebo 92,5 °C z původního projektu vytápění.

Nyní stačilo zjistit skutečný výkon otopné soustavy při vstupní teplotě jen 70 °C, při venkovní výpočtové teplotě –12 °C v případě, že zůstane zachován jmenovitý průtok. Ten je potřeba zachovat z důvodu, že se nezměnila otopná plocha. Také proto, že zůstane funkční vyvážení otopné soustavy, pokud bylo provedeno podle projektu autorizované osoby.

Výkon z potřeby tepla pro přípravu teplé vody vychází z počtu zásobovaných osob. Není ale potřeba její 100% hodnotu přičítat k výkonu otopné soustavy. Závisí to na zvoleném schématu VS. S hlídáním smluvního maxima obvykle stačí přičíst jen výkon v rozmezí 6 až 50 %. Takže smluvní výkon připravované stanice se diametrálně lišil od toho, který by nám původně nabízel dodavatel tepla. Vlastní měřič tepla a SW zhotovitele výměníkové stanice se postaral o to, aby nebyl překročen smluvní výkon dojednaný s dodavatelem tepla.

Jak to mohlo fungovat?

Přednostně se dohřívá teplá voda. Tím, že se voda dohřívá celým smluvním výkonem, je doba ohřevu velmi krátká. Po tuto krátkou dobu se uzavře přívod tepla do výměníku vytápění. Se stoupající teplotou teplé vody se se začne pomalu otevírat regulační ventil do výměníku vytápění. Teplota ve vytápěném prostoru se po dobu krátkého výpadku ohřevu nezmění. O to se postará tepelná akumulace budovy.

Smluvní výkon by se mohl překročit teoreticky jen v případě chyby SW, nebo v případech nočního vypínání cirkulačního čerpadla nebo vytápění. Otopná přestávka, neboli noční útlum, má nezřídka za následek stav, kdy se při ranním ohřevu buď překročí smluvní maximum, nebo se nepřiměřeně prodlouží doba ohřevu jak vody, tak i vzduchu ve vytápěném prostoru.

U panelových domů mohou nastat dva případy. Směšovací stanice je ve vlastnictví dodavatele tepla, nebo si ji pořídí SVJ/BD ve vlastní režii.

Každý, kdo se rozhodne pro vlastní směšovací stanici, by se měl obrátit na autorizovaného projektanta, který je schopen přepočítat výkon otopné soustavy na výkon minimálně potřebný. To je výkon, snížený nejenom vlivem nižší teploty otopné vody při venkovní výpočtové teplotě, ale i vlivem zateplení. Pro takový výkon je potřeba spočítat individuální topnou křivku a nastavit ji na regulátoru.

Ovládáním směšovací stanice v domě (stabilizace jmenovitého průtoku a úprava teploty na vstupu do otopné soustavy) bývá pověřen nejčastěji technicky vzdělaný pracovník domu, který k tomu bude ještě zaškolen dodavatelem stanice. Topná křivka má být nastavena tak, aby nebylo nutné zcela uzavírat termostatické ventily.

Zaškolený pracovník by měl čas od času sledovat na vodoměru měřiče tepla jmenovitý průtok. Jakmile začne klesat o více jak cca 15 %, je potřeba snížit topnou křivku. Nižší průtok znamená, že je dům přetápěn a uživatelé bytů uzavírají termostatické ventily. To by následně vedlo k hluku těchto armatur.

U domů, u kterých není možné stabilizovat jmenovitý průtok do otopné soustavy a snižovat teplotu otopné vody směšovací stanicí, je hluk průvodním jevem takového stavu. Pravá příčina se hledá často dlouho a leckdy marně. Škrcení průtoku na vstupu do domu někým, kdo se nevyzná v hydraulice otopných soustav, a navíc nemá průtok čím měřit, může stávající stav jen zhoršit. Naruší se tím pracné vyvážení otopné soustavy. Stejně tak se hydraulika otopné soustavy naruší v případě, kdy ke snižování průtoku dochází při přetápění, vlivem uzavírání termostatických ventilů.

K optimální spotřebě tepla pro vytápění je kromě směšovací stanice potřebné i výpočtové nastavení všech ventilových spodků termostatických ventilů v domě i vyvažovacích armatur na patách stoupaček. Samotná instalace těchto prvků topenářem bez výpočtového nastavení degraduje namontované regulační armatury na úroveň mnohem levnějšího kulového kohoutu.

Životnost směšovací stanice se předpokládá v rozmezí 15 až 20 let. Poté se vymění jen ty prvky, které to potřebují.

Se směšovací stanicí dostanete do ruky nástroj, který můžete vlastními silami ovládat. Už nebudete závislí na tom, kolik tepla do soustavy dostanete ať už zvýšeným průtokem nebo vyšší teplotou vody při přetápění.

Jak zjistit, jestli je dům přetápěn a na jakou hodnotu?

Pořiďte si a použijte registrační teploměr. Umístěte teploměr v některé místnosti ve vybraném bytě a zajistěte, aby se s ním po dobu měření (max. 24 hodin) nedalo manipulovat. V bytě pak sejměte termostatické hlavice u všech otopných těles. Pokud byste je nechali nastavené na nějakou hodnotu, pak budou škrtit průtok, snižovat tím teplotu v místnostech a nikdo se pak nedoví, jaký je vliv přetápění na skutečnou teplotu v bytech.

Pokud někdo bude chtít měření zmanipulovat otevřením oken po delší dobu, registrační teploměr to zaznamená. Pak jděte měřit do jiného bytu. Někdo ze zasvěcených odborníků by mohl namítnout, že je rozdíl mezi Kvs a Kv2k v nastavení ventilového spodku termostatického ventilu. To má do jisté míry pravdu, výsledek měření však bude ovlivněn jen nepatrně.

Za stávajícího stavu Vaší otopné soustavy, ať už máte nebo nemáte směšovací stanici od dodavatele tepla, při stejném množství sjednaného i odebraného tepla ve výši 501 GJ za rok zaplatíte v roce 2023 za vytápění 139 167 kWh · ((1,8968+1,5696)/2) = = 241 204 Kč plus za teplou vodu na vstupu do objektu měřenou v centrální předávací stanici tepla.

Snížení teploty ve vytápěných prostorách z 25 na 20 °C představuje úsporu cca 30 % nákladů na vytápění, tj. částku 72 361 Kč.

Směšovací stanice jsou dodány na místo v domě určené projektantem v souladu s vedením SVJ/BD. Stanice jsou dodávány kompletní, včetně tepelné izolace, měření a regulace, elektrického rozvaděče s napojením všech prvků i se zaškolením obsluhy. Stanici stačí napojit na potrubí, elektrickou energii a kabel od dodaného čidla venkovní teploty. Teplotní čidlo se montuje na neosluněnou severní stranu domu.

Na závěr k položeným otázkám:

1. Ano, text je stále aktuální. Platí to však jen pro tlakově nezávislé předávací stanice tepla, jinými slovy řečeno, pro výměníkové stanice horká voda/voda.
2. Změna smlouvy není možná, jak bylo uvedeno v úvodu.
3. Pokud zjistíte, že jsou byty přetápěny, požádejte dispečink JIH PT a. s. o snížení topné křivky. V závislosti na typu regulační armatury ve stanici a schématu zapojení to však nemusí být vždy možné.