Historie solárních termických kolektorů a soustav – mimořádné pokračování. Zemřel pan Jaromír Sum

obnovitelné zdroje energie

historie

Je velmi smutné, že pětidílný seriál o historii solárních termických kolektorů a soustav má jedno nečekané pokračování a věřme, že už poslední. Obsahem nejsmutnější, ale velikostí díla Jaromíra Suma nejprůkaznější. Potvrdilo, že energetika planety Země může být zajištěna z našeho Slunce.

Dne 21. dubna 2017 zemřel v Kroměříži ve věku 83 let Jaromír Sum, který si zvolil celoživotní cestu Slunce – Via Solis. Energetický a ekologický vizionář na tuto dráhu přiváděl svým zápalem stále nové zájemce. Známý u nás a přes své výrobky ve střední Asii, Africe i Antarktidě. Poznal jsem ho osobně na veletrhu Pragotherm v roce 1979. V následujících 80. letech byl jeho stánek doslova obležen davy. Jaromír Sum svou postavou vyčníval, silným hlasem od rána do večera a stále dokola přesvědčoval, že solární kolektory dovedou ohřát vodu. Nebylo snad ročníku, aby nepředstavil něco nového a neobdržel hlavní veletržní medaile. To bylo ještě za Okresní podnik služeb Kroměříž. Později za JZD Družba Kroměříž a naposledy za jeho firmu Ekosolaris Kroměříž. Přes další aktivity, např. mezinárodní solární konference, se Kroměříž stala Mekkou československých solárníků, když ta druhá byla, a stále zůstává, ve Žiaru nad Hronom.

Ještě ke konferencím. První svolal již v roce 1975, ale nevěřil v úspěch. Přijelo však tolik účastníků, že to byl moment, kdy se sluníčku upsal definitivně. Té druhé mezinárodní v roce 1984 se zúčastnili přednášející z mnoha zemí včetně delegáta z USA! Poslední se uskutečnila v roce 2016, ale shodou náhod se jí Jaromír Sum nemohl zúčastnit, protože den předem musel být na pár dní převezen do nemocnice. Tam slíbil, že na příští, v roce 2018, po 43 letech od první konference, určitě opět bude…

Obr. 1 • Solární konference Kroměříž 2010 – Jaromír Sum v rozhovoru s doc. Ing. Tomášem Matuškou, Ph.D.

Podívejme se na jeho solární dílo podrobněji. Jak to občas bývá, náš život zcela změní náhoda. U Jaromíra se jí stal v roce 1974 malý novinový článeček Slunce dokáže i topit. Protože byl konstruktér a probíhala světová ropná krize, navrhnul, sestrojil a odzkoušel snad první československý solární kolektor (tato doba ještě čeká na profesionální badatelské zpracování).

Obr. 2 • Solární konference Kroměříž 2014 – zády vlevo Ing. Miloslav Mužík, čelem Jaromír Sum, zády vpravo Ing. Milan Novák

První velký solární systém pionýrsky zapojil v chatě Energetik (později jménem Úsvit, dnes již zbouraná) v Krkonoších. Ohříval 1 000 litrů vody a vytápěl velkou společenskou halu.

V roce 1976 realizoval druhý veliký solární systém pro ohřev vody a vytápění hal v Kojetíně. V té době se spojil s významným odborníkem Ing. Milanem Ogounem (1921–2009) a později si ještě přibral doc. Karla Brože (1939–2008) a doc. Josipa Kleczeka (1923–2014).

Obr. 3 • Tři velcí českoslovenští solárníci – zleva doc. Ing. Karel Brož, CSc., Ing. Milan Ogoun, Jaromír Sum

Již v roce 1981 jsem mu z jeho kolektorů SP 80/08 osobně navrhnul velký solární systém pro ZPA Děčín, neboli 48 kolektorů tehdy ještě s ocelovým absorbérem a zasklením 5 mm. Zajímavostí bylo, že investor kolektory v zimě neprovozoval a nechal na ně ušít nepromokavé fólie. Přesto jich bylo v této době vyrobeno na 6 000 m².

Obr. 4 • První prospekt na kolektor SP 80/08, Pragotherm 1980

Obr. 5 • První prospekt na textilní absorbér TSA 1, Pragotherm 1984

Jaromír Sum ale nečekal a hledal další vhodnější řešení. Navázal na výsledky práce Výzkumného ústavu textilních vláken z Moravské Třebové, který vyvinul unikátní dutou látku ve stylu šachovnice. Tu v Technoplastu Chropyně (později Gumotex Břeclav) laminovali zevně černým měkčeným PVC a z něho vyráběli v tehdejším JZD Družba Kroměříž novou konstrukci kolektorů, přesněji nezasklených absorbérů. V roce 1985 zde vyrobili prvních 2000 m². Šlo vlastně o nepropustný hadr a doslal lidové jméno „hadrák“ nebo „plasťák“. To byl již výrobek s cenou do 100 Kč za m2 pro velký export do evropských zemí, např. i do Švédska. Výrobky se použily pro nemocnici v Lambaréne nebo pro československou expedici v Himalájích. O těchto svých výrobcích Jaromír Sum referoval i na solárních konferencích v Ašchabadu v Turkmenistánu a v Jerevanu v Arménii. I z těchto absorbérů jsem Jaromírovi v roce 1986 navrhnul velké solární pole pro letní ohřev bazénu v Melchiorově Huti u Plzně.

Po roce 1989 se pokusil s prvními podnikateli založit své vlastní firmy, což se mu podařilo pod názvem Ekosolaris Kroměříž, kde vyvinul kolektor Ekostart. Jak vzpomínal, bylo to v té nepřehledné době i díky velmi silné podpoře jeho manželky.

V roce 1998 se v Kroměříži konala významná mezinárodní konference za účasti 330 lidí z osmi zemí, která opět posunula vývoj solárních kolektorů o stupeň výš. Jaromír Sum byl ve svém živlu. Využívání sluneční energie se stávalo podle jeho představ novým podnikatelským záměrem i výrobním odvětvím. Vyvinul větší solární systém pro poutní dům Velehrad, který slouží našim poutníkům ve Vatikánu. Dále se věnoval vývoji kapalinových lamel do vakuových trubic.

Obr. 6 • Školení projektantů Kroměříž 2011 – solární zkušenosti, které předával Jaromír Sum mladším, byly neocenitelné, a mohlo to být kdekoliv a kdykoliv

Ani v pozdějším věku nesložil ruce v klín. Své dlouholeté zkušenosti zúročoval všude, kde byla příležitost, anebo byl o ně požádán. Vymýšlel nové solární koncepce, přednášel i studentům. Věřil ve správnost využívání Slunce, které se pro něho stalo „darem“. Věřil i dalším obnovitelným zdrojům energie, větru, biomase, fotovoltaice. Přesto „jeho fototermika“, prověřená desítkami let a stále schopná vývoje s ekonomickou, energetickou a ekologickou návratností mu byla nejmilejší. Měl tajné přání, aby Kroměříž sehrála významnou roli průkopníka solárních systémů nejen doma, ale i ve světě, aby k přízvisku Hanácké Athény přibylo i další, a to „solární“. Můžeme jen potvrdit, že Kroměříž je pro solární příznivce pomyslnou Mekkou již dlouhou, velmi dlouhou dobu.

Obr. 7 • Solární konference Kroměříž 2012 – Jaromír Sum v popředí

Jaromír Sum byl i velmi milý společník. Nejkrásnější byly závěrečné párty po solárních konferencích. Při víně neboli slunečním nápoji, se s ním tak krásně o všem diskutovalo. Ať to bylo v Květné zahradě nebo později v zámeckých vinných sklepích při cimbálové muzice a mešních vínech. Zde je jedna místnost, ve které založil v 70. letech se svými kolegy Egyptologickou společnost, což bylo krycí jméno akce (v době normalizace) pro budoucí využívání sluneční energie.

Obr. 8 • Solární konference Kroměříž 2014 – vinné sklepy pod zámkem

Nikdy jsem ho nezažil protivného, vždy vyzařoval láskou k bližním, pro které se obětoval. Jeho krédem bylo: nebojte se, radujte se, milujte se…

Obr. 9 • Solární konference Kroměříž 2010 – zleva: Ing. Milan Novák, Jaromír Sum, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.

V době před smrtí na tom byl už fyzicky špatně, přesto do poslední chvíle dával úkoly. Veřejnost se s ním rozloučila na smuteční mši dne 27. dubna 2017 ve 13 hodin v přeplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži. Přítomna byla i početná skupina jeho kolegů z Československé společnosti pro sluneční energii z Čech i Slovenska.

Obr. 10 • Temná obloha nad Kroměříží podtrhovala smuteční rozloučení s Jaromírem Sumem

Tvé nadšení, Jaromíre, nám bude chybět, o zpěvu ani nemluvě. Tvoji vizi solárního světa však poneseme a budeme realizovat dál – a po nás přijdou další... Čest Tvé velké památce od nás všech.