Elektrický proud: kolik za něj zaplatíme?

Na sociálních sítích se často setkáváme s humorně zpracovaným obrázkem porovnávajícím rizika minulosti a současnosti. Sloupec „hrozeb dnešních dnů“ čítá tři grafické symboly důvěrně známé především uživatelům moderních technologií – výpadek wi-fi signálu, ukazatel nedostatečné kapacity baterie a neúnavně se točící kroužek značící čas potřebný k načtení požadovaného souboru. Ačkoli se může zdát výběr těchto položek úsměvný, jejich výčet dokládá nezpochybnitelnou skutečnost – současná společnost je zcela závislá na elektrické energii. Kolik za ni coby běžní spotřebitelé ročně zaplatíte?

© Freepik

Využití elektrického proudu se pochopitelně neomezuje pouze na užívání elektronických zařízení. Neméně důležitým uplatněním je „pohon“ svítidel, přičemž nemalé procento domácností využívá tento typ energie nejen ke svícení, ale například i k ohřevu teplé vody či vytápění. K jakým účelům elektřinu užíváte právě ve vašem bytě či domě? Tato otázka má z naší strany čistě řečnický charakter, koho ovšem bude odpověď na ni bezpochyby zajímat, je dodavatel, od něhož budete chtít dodávky energie odebírat.

Zařaďte se!

Nechcete-li žít jako poustevníci a přejete si mít svou domácnost elektrifikovanou, nevyhnete se komunikaci s dodavatelem elektrické energie. Podle jakých kritérií vybrat toho nejvhodnějšího?

Jako první vás jistě napadne faktor ceny. Cena za dodávky energií je bezesporu velice podstatným, avšak nikoli jediným měřítkem. Důležitým parametrem jsou také obchodní podmínky, v nichž naleznete mimo jiné informace o výpovědní lhůtě a případných poplatcích, a jejichž součástí bývá i úplný a platný ceník pro konkrétní rok. K dobré vizitce také přispívá, je-li váš vybraný dodavatel přihlášen k etickému kodexu obchodníka a užitečnou službu mnohdy odvedou i reference jeho již stávajících či minulých zákazníků.

Ani odvětví energetiky se bohužel nevyhýbají nepoctiví prodejci. Pod záminkou „kontroly“ vyúčtování služeb se důvěřivým zákazníkům snaží vnutit změnu dodavatele. Takové podomní nabídky však málokdy vedou k úspěšnému konci – místo úspor se odběratelé často dočkají ještě vyšších nákladů a mnoha komplikací. Mějte tedy na paměti, že nejen léčivé deky či hrnce s doživotní zárukou vás mohou dostat do nesnází – dnes už je stejným rizikem i „výhodná“ elektřina. Snažte se tedy podobné nezvané návštěvníky od svých dveří co nejrychleji vyprovodit.

Po výběru konkrétního dodavatele přichází na řadu podpis smlouvy. Ta kromě nezbytných identifikačních údajů obsahuje mimo jiné specifickou kolonku s názvem distribuční sazba. Co si pod tím představit?

Distribuční sazba v případě dodávky energií značí předpokládaný odběr proudu v závislosti na typech zapojených spotřebičů. Jedná se tedy o jakési zařazení do určité kategorie podle toho, zda elektřinu užíváte pouze ke svícení, nebo i k ohřevu vody či vytápění objektu. Sazby lze obrazně přirovnat k tarifům telefonních operátorů – s tím rozdílem, že místo minut čerpáte kilowatt­hodiny.

Aby se ve zmíněných kategoriích lépe vyznali i běžní odběratelé, je značení distribučních sazeb unifikované. Ať tedy máte smlouvu s kterýmkoli dodavatelem, rozlišení kategorií je stejné pro všechny na trhu.

Označení každé sazby se skládá z kombinace písmen a čísel, přičemž pro vás coby koncové zákazníky z řad domácností je směrodatné počáteční písmeno „D“ představující právě jednotku typu domácnosti. Následné číslice pak reprezentují účel využití elektrické energie. Setkat se tak můžete například s těmito distribučními sazbami:

D01d a D02d 

jsou nejnižší distribuční sazby s jednotarifní strukturou. To znamená, že cena energie není závislá na aktuálním čase, a vy tak za odebíranou elektřinu zaplatíte v kteroukoli denní či noční hodinu stejnou cenu. Sazby jsou vhodné pro domácnosti, které elektřinou pouze svítí a užívají běžné spotřebiče.

D25d 

se hodí pro domácnosti, které mimo svícení a napájení běžných spotřebičů užívají elektřinu i k ohřevu teplé vody (formou bojleru). Sazba je dvoutarifní, díky čemuž poskytuje zákazníkům levnější proud po dobu osmi hodin denně.

D26d 

již počítá i s akumulačním ohřevem vody a vytápěním objektu. Odběratelé této sazby mají rovněž k dispozici levnější proud osm hodin denně.

D35d, D45d a D56d

jsou sazbami, které si zákazníci dnes již zvolit nemohou. Zůstávají sice stále v platnosti, ale jen odběratelům, kteří si je přihlásili do 31. března 2016 – po tomto datu již být přiznány nemohou.

D57d 

je odběratelům přiznávána od 1. dubna 2016 a platností tak víceméně nahrazuje výše uvedené sazby. Je taktéž sazbou dvoutarifní, určenou domácnostem se systémem vytápění pomocí hybridních či přímotopných elektrických zařízení nebo tepelným čerpadlem. Levnější proud mají klienti po dobu 20 hodin.

D61d 

bývá označována jako sazba „chalupářská“. Doba platnosti cenově výhodné elektřiny je totiž celoročně stanovena od pátku 12 hodin do neděle 22 hodin – tedy v časech víkendu, kdy mnoho odběratelů vyráží na své chalupy.

Na burze

Sledujete-li alespoň čas od času zpravodajství, určitě jste si všimli, že světovou komoditou číslo jedna je bezpochyby ropa. Avšak nejen cena „černého zlata“ je pro obyvatele planety důležitá – neméně podstatná je také například aktuální hodnota černého uhlí, jež je klíčovou surovinou pro výrobu energií. Když se tedy na světových trzích navýší cena této horniny, dojde ke zdražení i samotné energie.

Nárůst ceny nejprve pocítí poptávající na energetické burze. Tu si lze představit jako pomyslnou platformu určenou k obchodování s různými energetickými produkty, kde jsou výrobci (či jiní obchodníci) v roli nabízejícího a vaši potenciální dodavatelé v roli poptávajícího.

Jak nákup samotné elektřiny probíhá? Jelikož se jedná o standardně obchodovatelnou komoditu, platí zde klasický zákon nabídky a poptávky. Pokud se poptávající straně zdá být cena energie výhodná, nakoupí příslušný objem kilowatthodin, s nímž pak může opět dále obchodovat. V tomto okamžiku se ovšem mění role smluvních stran – z burzovních odběratelů se stávají dodavatelé a z vás, tedy koncových zákazníků, naopak odběratelé.

Cena v režii nejen dodavatelů

Také patříte ke spotřebitelům skálopevně přesvědčeným o tom, že fakturovaná cena za dodávky energií je výhradním výplodem vašeho dodavatele? To vám musíme vyvrátit. Váš smluvní partner sice určuje finální částku za jednotku spotřeby, avšak výsledná cena se skládá z více složek, a dodavatel je ne všechny může ovlivnit. Jaké položky tedy částka na vyúčtování zahrnuje?

Cena za dodávky energií se skládá ze dvou základních složek:

• regulované části ceny,
• neregulované části ceny.

Je to právě první zmíněná – regulovaná část ceny, na jejíž určení je dodavatel „malým pánem“. Stanovuje ji totiž Energetický regulační úřad (ERÚ) v takzvaném cenovém rozhodnutí, které je každoročně vydáváno k 30. listopadu. Jeho obsahem jsou pevně stanovené ceny platné po celý následující kalendářní rok. Tyto hodnoty jsou v daném roce stejné pro všechny obchodníky na trhu a zároveň jsou pro ně závazné. To v praxi znamená, že si je dodavatelé nemohou nijak upravit, a to ani v neprospěch, ani ve prospěch zákazníka (například formou poskytnutí slevy).

Naopak neregulovaná část ceny je již plně v kompetenci každého obchodníka. To ale neznamená, že by celá její výše byla jeho ziskem. Tato složka je totiž tvořena několika položkami: kromě marže dodavatele zahrnuje především cenu za komoditu (silovou elektřinu), jež tvoří nejpodstatnější část ceny, a do třetice ji ještě doplňují vedlejší náklady v podobě daní.

Podstatným faktorem při stanovování této neregulované složky je cena, za kterou obchodník nakoupí elektřinu na burze, a také to, kolik se na jejím následném prodeji bude snažit vydělat. Podnikatelské ambice, logicky velící k získání co nejvyššího výdělku, totiž musí krotit kvůli konkurenci, neboť subjektů nabízejících totožnou komoditu působí na trhu celá řada.

Když peněz není nazbyt

Ušetřit na výdajích za elektřinu bychom chtěli pravděpodobně všichni. Málokterému uchu však lahodí rada o šetření, neboť snížení spotřeby by znamenalo do jisté míry i pokles stávajícího životního komfortu.

Nižších výdajů se však dá dosáhnout i bez zásadnějšího omezování se. Jak? Například pořízením spotřebičů s nižší spotřebou. Začít můžete třeba u lednice, která běžně spotřebuje až pětinu celkové čerpané energie. Za zvážení stojí nejen její energetická třída, ale také velikost – prázdná lednice spotřebuje více elektřiny než plná, jelikož je v ní méně potravin, které by chlad udržovaly.

Pokud užíváte elektrickou energii i k vytápění svého obydlí, pamatujte vždy na odvzdušňování radiátorů. Pro otužilce máme tip na mírné snížení teploty v bytě – jeden stupeň vám může ušetřit až 6 % energie na vytápění.

Další možností, ke které již však potřebujete i spolupráci protistrany, je jednání s dodavatelem. Napříč trhem je rozšířenou praxí, že noví zákazníci paradoxně mívají výhodnější ceny než klienti stávající. Důvodem není škodolibost na straně dodavatelů, nýbrž jen obyčejná obchodní taktika při získávání „nových duší“, přičemž na ty věrné je tak trochu pozapomenuto. Zkuste se tedy obrátit na svého stávajícího dodavatele s žádostí o poskytnutí výhodnějších podmínek. U mnohých požadavek obstojí, jiní ale vyhoví až v rámci takzvané retenční nabídky, kterou vám obchodník zašle po tom, co mu doručíte výpověď smlouvy.

V následujících tabulkách vám přinášíme srovnání ročních cen za elektrickou energii ve dvou různých typech domácností:

• Parametry výpočtu u 1. typu (sazba D02d): Středočeský kraj, jistič nad 3x25 A do 3x32 A včetně, roční spotřeba 2,5 MWh

• Parametry výpočtu u 2. typu (sazba D25d): Středočeský kraj, jistič nad 3x25 A do 3x32 A včetně, roční spotřeba 6 MWh (3 MWh ve vysokém tarifu, 3, MWh ve nízkém tarifu)

Zdroj: https://www.dtest.cz/, časopis dTest 7/2019