Centralizované zdroje jsou za svým vrcholem.

kotle a kotelny

Nahradit je mohou kaskádové kotelny.
Vytápění v bytových a panelových domech se řeší buď dodáním tepla ze vzdálené teplárny, nebo lokálně. Centralizované zdroje přinášely za minulého režimu výhody v podobě levného tepla. Prosazovaly se také díky co do pohodlí neexistující konkurenci – jejich alternativou byly v podstatě jen sdílené kotelny na uhlí. Technologie v oblasti topné techniky se ale vyvíjí překotným tempem a teplo z centrálních zdrojů přestává být konkurenceschopné nejen v ceně, ale i uživatelském komfortu a v neposlední řadě i ekologii.

Neefektivita centrálních zdrojů tepla

Čím větší je vzdálenost mezi místem vzniku teplonosné látky a místem její spotřeby, tím větší jsou i tepelné ztráty spojené s distribucí. Ztráty v rozvodech tvoří až 20 % energie a snaha o jejich snižování vede k náročným investicím v podobě přestavby na parovody a kvalitní izolace. Další nezanedbatelné ztráty vznikají mezi patou domů a místem spotřeby. Vzhledem k minimálním možnostem regulace dodávaného výkonu a spotřeby dochází nevyhnutelně k přetápění objektů. Jelikož se s těmito ztrátami počítá, je třeba centrální zdroj naddimenzovat, tak aby přinášel dostatečný tepelný komfort až k poslednímu odběrnému místu soustavy. Vyjádřeno v průměrných číslech, množství tepla nutné k ohřevu kubického metru vody kolísá u centrálních zdrojů tepla mezi hodnotami 0,4 a 0,5 GJ, zatímco v případě domovní kotelny se pohybuje mezi hodnotami 0,25 a 0,28 GJ. Toto naddimenzování výkonu se samozřejmě zpětně započítává do cen dodávaného tepla. Jednotliví odběratelé, nejčastěji SVJ, se tak snaží ušetřit a přejít na jiné zdroje tepla. Tím ale dochází ke zdražení dodávek tepla zbývajícím odběratelům, protože se fixní náklady rozpočítávají mezi méně domácností.

Decentralizace zdrojů tepla jako cesta k úsporám

Pro bytové domy se používají buď speciální kotle s vysokým výkonem, nebo soustava menších kotlů, které se zapojí do takzvané kaskády. Kotle spolu vzájemně komunikují prostřednictvím spe­ciálních řadičů, jež přijímají informace o aktuálních potřebách tepla, a podle toho kotle spínají, či naopak odpojují. Výhodou tohoto řešení, v porovnání s jedním velkým kotlem, je zejména široký rozsah výkonu, který je k dispozici podle aktuálního odběru tepla nebo teplé vody. Nejvyšším stupněm decentralizace je provozování individuálních zdrojů tepla a ohřevu vody v každé domácnosti zvlášť. Vzhledem k vyššímu počtu kotlů je zde ale třeba počítat s vyššími pořizovacími a servisními náklady.

Kaskádové kotelny představují ideální kompromis

Z čistě ekonomického hlediska jsou ideální volbou k zajištění tepelného komfortu v bytových a panelových domech kaskádové kotelny. Díky moderním technologiím zajišťují plynové kaskádové kotelny maximální tepelný komfort s nižšími vstupními i provozními náklady, než je instalace kotlů do všech bytových jednotek, a zároveň jsou schopny dodávat levné teplo bez ztrát a s možností regulace. „Vždy záleží na situaci v místě konkrétní instalace, dá se říci, že každá kaskádová kotelna je originál, sestavený podle potřeb zákazníka. Ale základní stavební prvky jsou většinou stejné, průměrná domovní kotelna má tři až čtyři kotle o výkonech 45, 60 nebo 80 kW, podle požadovaného výkonu. Použití standardních kotlů nám umožňuje snížit celkovou cenu kotelny při zachování širokého spektra výkonového rozsahu,“ uvedl Radovan Fila, spolumajitel firmy ­Thermona, která se realizací kaskádových kotelen zabývá.

Případová studie SBD Studénka – Butovice: Sdílené kotelny se SVJ vyplatí

SBD Studénka začalo přecházet na vlastní kaskádové kotelny v roce 2011, dnes jich provozuje 16. Podle posledních propočtů jsou náklady na výrobu tepla v domovních kotelnách včetně vedlejších nákladů a daní 420 Kč·GJ^–1. Pro porovnání: Náklady na teplo z teplárny v dané lokalitě jsou 735 Kč·GJ^–1 včetně DPH. Náklady na samotný zemní plyn tvoří v domovních kotelnách cca 75 % nákladů na výrobu tepla a 25 % jsou tzv. ostatní náklady: provoz, servis, opravy, rozvody. Úspora nákladů se výrazně zvyšuje při důsledném využívání možné změny dodavatele zemního plynu, což také výrazně zrychluje návratnost investice do kotelny. Se stále vzrůstající cenou tepla z centrálního zdroje se zvyšuje provozní úspora. V současné době je tak rozdíl cen tepla v lokalitě mezi centrálním zdrojem a domovní kotelnou téměř 40 %, což představuje návratnost investice tři až čtyři roky, podle výše spotřeby.

Závěr

Jak vyplývá z modelového příkladu i z dalších, již realizovaných referencí, využití sdílené kaskádové kotelny je ve většině lokalit ekonomicky nejvýhodnější způsob, jak pokrýt spotřebu tepla všech domácností v bytovém domě. Kromě čistě ekonomického pohledu nelze opomenout ani environmentální stránku, kdy kondenzační plynové kotle představují jeden z nejúčinnějších a nej­ekologičtějších zdrojů vytápění a přípravy TV. V neposlední řadě vlastnictví kaskádové kotelny přináší SVJ také svobodu výběru, od koho a za jakou cenu budou plyn na liberalizovaném českém trhu odebírat. „Ochotně se podělíme o nabyté zkušenosti se všemi zájemci. Nabízíme bezplatnou konzultaci a místní šetření s možnými investory. Výsledkem bude návrh technického řešení a studie návratnosti a přínosu,“ dodal Radovan Fila.