3000. kogenerační jednotka pomáhá udržet příznivou cenu tepla
Diskuze o tom, zda setrvat u CZT nebo přejít na jiný způsob zásobování teplem, má být vždy racionální a komplexní.
V jihomoravském městě Tišnov se rozhodli CZT zachovat a dále rozvíjet. Základní podmínkou zájmu obyvatel domů napojených na tišnovskou soustavu CZT je, jako všude, přiměřená cena tepla a jeho trvalá dostupnost. Letošních 650 Kč/GJ, včetně DPH, v Tišnově odpovídá republikovému průměru. Na této ceně je zajímavé to, že zdrojem energie není nejlevnější uhlí, ale vysoce ekologické palivo – zemní plyn. A také to, že jde o cenu v plně modernizované dvoutrubkové soustavě pracující s plynovými kotli, objektovými a bytovými stanicemi tepla a od letošního září i s kogenerační jednotkou Quantum 770 o výkonu 800 kW elektrických. Slavnostní zahájení provozu této kogenerační jednotky mělo mimořádný podtext, neboť šlo o kogenerační jednotku s výrobním číslem 3000 dodanou společností TEDOM.
Rozvoj CZT, a jeho provoz, v Tišnově zajišťuje společnost TEPLO T s.r.o. Požádal jsem proto Ing. Josef Vrbu, jednatele této společnosti a Radka Slámu, který je manažerem střediska energetika této společnosti, o bližší informace.
Redakce Topin:
Od kdy společnost TEPLO T s.r.o. pečuje o CTZ v Tišnově?
Josef Vrba:
Společnost TEPLO T byla založena městem Tišnov v roce 1998 s hlavním zaměřením na správu nemovitostí a provozování tepelného hospodářství v Tišnově. V roce 2002 se nám podařilo zvítězit v privatizačním procesu tohoto tepelného hospodářství města Tišnov, čímž jsme se smluvně zavázali pečovat o kotelny, rozvody tepla, napojení objektů atd. včetně splnění zásadní podmínky, tj. provést jejich modernizaci. Modernizaci soustavy CZT jsme ve spolupráci s Městem Tišnov, SBD Květnice a majiteli jednotlivých objektů provedli v roce 2004. V rámci modernizace jsme čtyřtrubkové rozvody zrekonstruovali na dvoutrubkové, v bytových domech byly osazeny tlakově nezávislé předávací stanice i s přípravou teplé vody. Smlouvy na dodávky tepla byly uzavřeny dlouhodobě, první z nich končí k 31. 12. 2019. Tento termín považujeme za zásadní, nicméně hledáme neustále možnosti pro zvýšení konkurenceschopnosti s cílem smlouvy s našimi zákazníky prodloužit. Případné odpojování od CZT by vyvolalo lavinu sociální nejistoty, nekontrolované zvýšení ceny tepla pro zbývající uživatele CZT, což by mělo jednoznačně velmi nepříznivý dopad nejen na naše zákazníky, ale i pro město Tišnov a jeho hospodaření.
Redakce Topin:
Jak vypadá soustava CZT v Tišnově?
Josef Vrba:
V Tišnově žije asi 8500 obyvatel. Tišnov je plynofikován takřka z 84 %. Na takto vysokém zastoupení odběru zemního plynu se podílí i naše soustava CZT. Je tvořena třemi navzájem nepropojenými tepelnými sítěmi s plynovými kotelnami. Do provozu nově uvedená kogenerační jednotka je zapojena v části sídliště Pod Květnicí a sídliště Hony za Kukýrnou. Zdrojem tepla v této síti byla až dosud plynová kotelna K 30 se třemi kotli s celkovým výkonem 4,2 MW. Nyní k nim přibyl tepelný výkon kogenerační jednotky až 950 kWt a elektrický výkon až 830 kWe.
Redakce Topin:
Instalace dalšího tepelného výkonu do sítě přinese snížené zatížení kotelny. Nesníží se účinnost?
Josef Vrba:
Právě naopak, v síti nám dlouhodobě chyběl potřebný výkon. Máme v CZT na jedné straně napojeny objekty, které procházely modernizací, ale souběžně se na síť připojovaly a dále připojují objekty nově stavěné. Klesající odběr tepla v zateplovaných a revitalizovaných domech byl tak kompenzován napojováním objektů nově stavěných. Připravujeme i napojení dalších objektů, které nemají samostatné kotelny. Proto je i navýšení výkonu zdroje žádoucí. Po nynějším zprovoznění kogenerační jednotky počítáme s tím, že všechny kotle nepojedou na plný výkon. Jsou však tři, takže máme dostatečný regulační rozsah pro jejich efektivní provoz. Nové možnosti přináší zdroj s kogenerační jednotkou.
Redakce Topin:
Kdy jste začali uvažovat o kombinované výrobě tepla a elektřiny?
Josef Vrba:
O potřebě modernizovat zdroj tepla jsme věděli již řadu let. V roce 2006 jsme uvažovali o tehdy podporovaných zdrojích spalujících biomasu. Dokonce jsme si nechali zpracovat i projekt. Na výstavbu kotelny se nám ale nepodařilo získat dotaci, a proto jsme projekt odložili. Z dnešního pohledu to považuji za velké štěstí, protože mezitím se ceny štěpky zásadně zvedly a poklesla její dostupnost. V době úvah o biomase jsme navíc nebyli schopni konzistentně predikovat budoucí potřebu tepla a v takto proměnlivém prostředí se zvyšovalo i riziko ekonomického neúspěchu projektu. K úvahám o modernizaci zdroje tepla v lokalitě Hony za Kukýrnou jsme se vrátili v roce 2010. Tehdy se již daly dostatečně přesně odhadnout budoucí odběry tepla ve stávající zástavbě a odběry, které přibydou s napojením nově plánovaných bytových domů. A také se objevila možnost získat dotaci na kogenerační výrobu tepla a elektřiny ze zemního plynu. Návrh projektu počítal s 50% dotačním podílem.
Redakce Topin:
Podařilo se dodržet parametry záměru projektu?
Josef Vrba:
Především environmentální aspekty nás dovedly k tomu, že původní záměr s předpokládanou instalací kogenerační jednotky v místě stávající řídicí kotelny na ulici Králova jsme museli opustit a postavit pro ni novou budovu s vyvedením tepla do stávající soustavy CZT. Věřím, že jsme zvolili vhodný tvar objektu i jeho výšku tak, aby navázal na objekty v okolí. To se projeví po dostavbě bytových domů, pak půjde o ucelenou lokalitu. Výhodou umístění je rovněž to, že délky rozvodů tepla jsou relativně malé. Vyvolané zvýšení nákladů snížilo podíl dotace na cca 40 % z celkové hodnoty investice 27 mil. Kč.
Redakce Topin:
Proč jste volili relativně složitý, dvoulodní tvar objektu?
Radek Sláma:
Potřebovali jsme umístit nejen již zmíněnou kogenerační jednotku Quantum 770 TEDOM s unikátním výrobním číslem 3000 a její příslušenství, zejména dvojitý výměník spalin a tlumič spalin a doplňující malou kogenerační jednotku s výkonem 30 kWe pro pokrytí vlastní technologické potřeby elektřiny, ale především 6 akumulačních nádob po 35 m3, s celkovým akumulačním objemem 210 m3. Ve vyšší části objektu jsou právě tyto nádoby a v nižší je zbývající technologie. V nejnižší a nejmenší části objektu je skryto vybavení pro vyvedení vyrobené elektřiny.
Redakce Topin:
Proč právě 210 m3?
Radek Sláma:
Návrh akumulačního objemu vychází z průměrného letního odběru tepla v soustavě CZT napojených sídlišť. Počítá s 12hodinovým provozem kogenerační jednotky do sítě a akumulace a následně s 12 hodinami odběru tepla pouze z akumulace. Vše s malou, asi 5% rezervou. Našim cílem je maximálně využít dostupného elektrického a tepelného výkonu kogeneračních jednotek. Během léta, a částečně v přechodném období, proto nepočítáme s provozem kotlů v řídicí kotelně, která, společně se špičkovou kotelnou, v této síti CZT nadále zůstává. V zimě budou kotle podporovat činnost kogenerace, neboť ta má prioritu. Instalovaná akumulace umožní maximální nepřerušovanou dobu provozu kogenerace v létě, ale může pomoci i v zimě pro pokrytí odběrových špiček atp.
Redakce Topin:
Se kterými firmami jste spolupracovali?
Josef Vrba:
Projekt vznikal již v roce 2010 ve spolupráci se společností Atom consulting s.r.o. pana Marka Vykoukala, zajišťující podporu v oblasti financování i z fondů EU, s Krajskou energetickou agenturou s.r.o. Brno, zpracovávající energetický audit projektu a společností BRES spol. s r.o. Brno pana Romana Blaháka a Ing. Jiřího Reitknechta, kteří zajištovali kompletní projektovou dokumentaci a inženýrskou činnost.
Generálním dodavatelem stavby byla společnost TRASKO a.s. Vyškov. V rámci její činnosti dodala společnost TEDOM a.s Výčapy pro tento projekt jubilejní 3000. kogenerační jednotku.
Tímto bych velice rád případné zájemce o prohlídku a konzultace problematiky, nejen tohoto projektu, pozval k nám do Tišnova.
Redakce Topin:
Děkujeme za rozhovor.