V nemocnicích se mohou skrývat odolné mikroorganizmy
Zásadní vliv na bezpečnost pacientů má kvalita výstavby i chování personálu, zjistil výzkum FAST VUT.
Odejít z nemocnice se zdravotním problémem, se kterým pacient vůbec nepřišel. Tento paradox popisuje, podle odborníka z Ústavu technických zařízení budov FAST VUT Aleše Rubiny, v řadě případů zcela reálnou situaci. Dva specifické výzkumy, které v posledních čtyřech letech vedl, ukázaly, že snaha nemocnic o čisté vnitřní prostředí je často neefektivní. Rozhodovat totiž může i způsob výstavby nových prostor, použité dezinfekční prostředky či chování a pohyb personálu. Výsledky měření také upozornily na problém rezistentnosti mikroorganizmů. Některé zapojené nemocnice tak až díky výzkumníkům z FAST VUT zjistily, že jsou domovem pro odolné mikroby. Ti podle Rubiny mohou zhoršovat hojení ran, způsobovat záněty a přispívat k mnohem delší a složitější rekonvalescenci pacientů. Že člověk může z nemocnice odejít s onemocněním, kterým při příchodu netrpěl, není podle Aleše Rubiny z FAST VUT fáma, ale fakt. V rámci Evropské unie se to týká až 10 % pacientů. Na to, jak je problém rozsáhlý a co je jeho příčinnou, se rozhodl zaměřit ve dvou na sebe navazujících výzkumech i Aleš Rubina s kolegy. „Ve dvouletých specifických výzkumech jsme mezi lety 2015 a 2018 zkoumali vnitřní prostředí nemocnic. Zaměřili jsme se zejména na složku mikrobiální a aerosolovou,“ přiblížil Rubina, který se většinu profesního života věnuje vzduchotechnickým systémům a tvorbě čistých prostor ve zdravotnictví.
Díky spolupráci se specializovanou firmou a se Státním zdravotním ústavem mohli měření příměsí ve vzduchu provádět výzkumníci na operačních sálech a v prostorách několika nemocnic po Brně. „Zajímalo nás, jak se mění kontaminace při různých systémech vzduchotechniky. Také jak se mění s ohledem na denní a noční dobu, jaký vliv má pohyb personálu a jeho chování. Navíc jsme se zaměřili i na stavební připravenost a vliv výstavby na čistotu prostředí v budoucnu,“ popsal Rubina. Konkrétně prozkoumali čtyři zdravotnická zařízení a okolo čtyřiceti čistých prostor.
Výzkum Ústavu technických zařízení budov FAST VUT ukázal, že právě samotná výstavba nových nemocničních prostor má zásadní vliv na budoucí kvalitu vnitřního mikroklimatu. „Zjistili jsme, že v momentu, kdy se při výstavbě zanedbá adekvátní postup prací a ochrana zejména montovaných vzduchovodů a dalších vzduchotechnických prvků, tak je velmi těžké a časově i finančně náročné zjistit a eliminovat tyto ložiska kontaminace,“ potvrdil Rubina. Jedním z výstupů výzkumů je proto metodika, jak postupovat při výstavbě čistých prostor z pohledu eliminace kontaminace vzduchotechnických systémů, které následně zajišťují požadované čistoty prostředí. „Naše zjištění a doporučení jsme prezentovali i na odborných konferencích,“ podotkl Rubina.
Dále odborníci potvrdili i to, že mikrobiální znečištění se z velké části v daných prostorách šíří pomocí člověka. „Mikroorganizmy jsou efektivní ve svém množení a přežívání, takže využívají personál ke svému šíření. Kázeň zaměstnanců v převlékání, zavírání dveří a podobně má pak zásadní vliv na čistotu prostředí,“ dodal Rubina.
Díky výzkumu některé nemocnice zjistily, že se i přes přísná opatření potýkají se specifickými mikroorganizmy. „Ukázalo se, že mikroorganizmy si budují rezistenci vůči čisticím prostředkům. Ačkoliv tedy personál prostory pravidelně dezinfikoval, některé mikroorganizmy tam dlouhodobě přežívaly a prosperovaly. I pro nemocnice byly tedy některé naše poznatky zajímavé. Zjistily, že se potýkají s problémem, o kterém se domnívaly, že ho nemají,“ upozornil Aleš Rubina.
Kontaminace zdravotních zařízení vždy byla a bude
Podstatný vliv na kvalitu čistoty prostorů má i provoz, servis a údržba vzduchotechnických zařízení. „Bylo prokázáno, že trvalý chod daného vzduchotechnického zařízení je nezbytným předpokladem pro zajištění dostatečného provětrávání, a tím i ředění koncentrací jednotlivých sledovaných škodlivin. Také má vliv na takzvané “stárnutí vzduchu“, které při absenci řízeného větrání způsobuje zvyšování koncentrací škodlivin v prostorách. Vypínání systémů vzduchotechniky i mimo pracovní dobu tedy může vést až k výraznému zhoršení kvality čistoty vnitřního prostředí, růstu kolonií mikroorganizmů do velkých struktur a k následným zdravotním komplikacím pacientů“, popsal Rubina.
I proto doporučuje pacientům zajímat se o čistotu prostor, ve kterých mají například podstoupit operaci. Podle něj ale veřejnost o případných problémech vlastně ani příliš vědět nechce. „Každé zdravotnické zařízení se s těmito obtížemi potýká. Živé mikroorganizmy jsou všude okolo nás, i v nás, a bez nich by život člověka neexistoval. Cílem je udržet tyto mikroorganizmy v přijatelných koncentracích tak, aby jimi pacient při nemoci či lékařském zákroku nebyl nadměrně zatížen. I profesor Prymula ve svém článku napsal, že kontaminace zdravotních zařízení vždy byla a bude. Je to pouze o tom, aby nemocnice situaci udržely v přijatelných mezích. Já, jako pacient, se ale zajímám o to, kde mě budou operovat, a jestli tam probíhají pravidelné kontroly. Bylo by dobré, kdyby to zdravotnická zařízení uváděla například na svých stránkách. Otázka ale je, zda je na to veřejnost v současnosti připravená,“ uzavřel Aleš Rubina.
Foto: archiv Aleše Rubiny
Zdroj: https://zvut.cz/