Rodinný dům v pasivním provedení – vzduchotechnika

mikroklima

obnovitelné zdroje energie

větrání a rekuperace

Autor ve svém článku předkládá projekt řešení v novostavbě energeticky pasivního domu, kde se vzduchotechnika stává velice stěžejní částí, jelikož i ve velmi dobře zatepleném objektu musíme větrat, tj. přivádět větrací vzduch z vnějšího okolí, který obsahuje minimum škodlivin v daném místě a ve větraném prostotu musí být zajištěno také hygienicky vhodné prostředí s ohledem na maximální přípustné koncentrace škodlivin. Větrání musí také zajišťovat tepelnou pohodu ve vytápěných místnostech a také vysokou energetickou účinnost (i s využitím rekuperace tepla). Větrací systém musí rovněž „spolupracovat“ s otopnou soustavou a proto jsou kladeny i vysoké nároky na měření a regulaci obou částí projektu (vytápění – vzduchotechnika). Zajisté bude zajímavé v určitých intervalech sledovat vývoj výstavby podle uvedeného projektu a ověřovat jeho výsledky.

Vladimír Galád

V čísle 8/2017 jsme uveřejnili první část krátkého seriálu na téma „Rodinný dům v pasivním provedení“, který byl současně jedním z příspěvků, jež zazněl v rámci Topenářského školení 2016 v Kutné Hoře. Ve spolupráci s jeho autorem nyní přinášíme další část věnovanou tentokrát vzduchotechnice. V přípravě je rovněž pokračování o samotném procesu realizace stavby se zaměřením na detaily, jakož i první zkušenosti získané při skutečném provozu a hospodaření s teplem. V poslední fázi předloží autor informace o vyhodnocení spotřeb energií za jeden rok provozu tohoto domu.

redakce

Dokumentace provedení stavby (DPS) byla vypracována na základě schválené dokumentace pro stavební povolení (DSP) a Předběžného energetického posudku. Energetický posudek měl prokázat splnění požadovaných kritérií, která byla zadána v rámci dotačního programu Nová Zelená úsporám 2015 pro oblast podpory B.2, tj. s dotací 500 000 Kč.

Základní údaje

Půdorys rodinného domu: 14,12 x 12,82 m = 181 m²
Užitná plocha dle NOZ: 288 m²
Výška místností: 2,6 m a 2,55 m
Objem místností: 750 m³

Problémy před zpracováním DPS

Komplikované bylo především sehnat od výrobců stavebních materiálů technické parametry jako:

• deklarovanou hodnotu součinitele tepelné vodivosti l_d,
• návrhovou hodnotu součinitele tepelné vodivosti l_u.

U všech výrobců stavebního materiálu se jednalo o certifikáty s prošlou lhůtou platnosti a rovněž všechny certifikáty byly vydány mimo Českou republiku.

Dle předloženého energetického posudku byl stanoven navržený součinitel prostupu tepla viz tab. níže.

Pro zajímavost uvádím také složení podlahy směrem k zemině:

• keramická dlažba 10 mm
• stavební tmely 5 mm
• beton hutný 80 mm
• extrudovaný polystyren 120 mm
• beton hutný 80 mm
• izolace proti vodě 9 mm
• železobeton 200 mm
• pěnové sklo 400 mm, 66 m³
  v ceně 80 000 Kč bez DPH

Za takovouto částku byl dodržen požadovaný součinitel prostupu tepla. Při použití sálavého vytápění nedává doporučený „U“ smysl, protože pro stacionární vedení tepla nám tloušťka tepelné izolace nepomůže, i kdyby byla sebe tlustší. Na základě těchto informací jsem poslal podnět na MŽP týkající se uvedeného problému s následující odpovědí:

„Dle našeho názoru jsou tak podmínky programu NZÚ stanoveny v souladu s platnými technickými normami a jsou realizovatelné, o čemž svědčí stovky podaných žádostí o podporu.“

Vzduchotechnika

Dle metodického pokynu NZÚ vycházelo podle zpracovatele Předběžného energetického posudku nucené větrání RD ve výši V = 250 m³·h^–1, což neodpovídalo Požadavkům na větrání budov. Z tohoto důvodu jsem podal podnět na MŽP a bylo mi sděleno následující:

„Výpočet dle výše uvedené vyhlášky je určen pro stanovení energetické náročnosti budovy, neslouží však pro návrh systémů větrání nebo vytápění.“

S ohledem na výše uvedenou odpověď MŽP bylo větrání místností rodinného domu provedeno dle požadavků ČSN EN 15 665/Z1. Stanovení objemového průtoku vzduchu pro návrh větrací jednotky s rekuperací tepla byl na základě pohybu osob v rodinném domě stanoven objemový průtok V_d = 265 m³·h^–1 pro denní dobu a V_n = 215 m³·h^–1 pro noční dobu (5 x 25 m³·h^–1 ložnice a 1 x 90 m³·h^–1 koupelna s WC).

Obr. 1 • Schéma zapojení čidel koncentrace CO2 a vlhkosti v návaznosti na funkci klapek

Návrh řízení chodu větracího zařízení

V každé místnosti bude probíhat řízená výměna vzduchu v závislosti na koncentraci CO₂ nebo v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu. V závislosti na koncentraci CO₂, nebo relativní vlhkosti vzduchu, se budou uzavírat/otevírat těsné klapky osazené na podstropních rozdělovacích komorách prostřednictvím servopohonu s ovládáním otevřeno – zavřeno.

Chod větrací jednotky bude řízen vestavěnou regulací s internetem. Regulace RD5 bude ovládána dotykovým barevným ovládacím panelem CP Touch umístěným v technické místnosti č. 109.

Provoz teplovodního ohřívače čerstvého vzduchu bude řízen kanálovým čidlem teploty zabudovaným do potrubí za teplovodní ohřívač vzduchu. Na ovládacím panelu se nastaví výstupní teplota vzduchu dle přání majitele v rozsahu 20 až 23 °C.

Rekuperační větrací jednotka obsahuje ventilátory vybavené Ec technologií s funkcí regulace na konstantní průtok. Vzhledem k tomu, že má rekuperační větrací jednotka vlastní regulaci, bylo nutné najít propojení větrací jednotky s kotlem v době, kdy VZT zařízení potřebuje dodávku tepla a kotel je mimo provoz. Propojení s regulací kotle Vitotronic bylo nalezeno přes přídavný modul EA1 tak, aby byla zajištěna komunikace s kotlem týkající se jeho sepnutí pro potřeby dohřevu vzduchu.

Investiční údaje

Celková délka potrubí od o 80 do o 200 mm L = 200 m.

Investiční náklady: 200 000 Kč bez DPH, cena uvedená dodavatelem dle SOD (smlouvy o dílo); 200 000 Kč cena uvedená v DPS!

Vzhledem k množství, velikosti a s ohledem na čitelnost souvisejících schémat, půdorysů apod. jsou tyto uveřejněny jakou součást elektronické verze předchozího dílu článku na stránkách www.topin.cz/clanky. Čtenáři Topinu zde mají přístup k veškerým textům zdarma bez nutnosti přihlášení.

Passive House – Ventilation

In his article, the author presents a project of solution in the new building of an ­Energy-Passive House, where ventilation becomes a very important part.

Even in a well-insulated building, we have to ventilate, i.e. to bring ventilation air out of the surrounding area, which contains minimum of pollutants in a given location.

Ventilation must also ensure thermal comfort in heated rooms as well as high energy efficiency (even with the use of heat recovery). The ventilation system must also „co-operate“ with the heating system and therefore there are high demands on the measurement and regulation of both parts of the project (heating – ventilation).

Keywords: passive house, ventilation, pollutants, thermal comfort, energy efficiency, measurement, regulation