Otázky 2017/2
Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka
Otázka:
Ze zpátečky elektrokotle je provedena odbočka, na které je uzávěr – kulový kohout, pojistný ventil a expanzní nádoba. Je toto zapojení správné? Může být mezi zdrojem tepla a pojistným ventilem uzávěr?
Odpověď:
Norma ČSN 06 0830 rozlišuje pojistné a zabezpečovací zařízení.
Pojistné zařízení
Pojistné zařízení chrání zdroj tepla proti překročení maximálního dovoleného přetlaku v otopné soustavě. V tomto případě je pojistným zařízením pojistný ventil. Ten se umísťuje do pojistného místa.
Pojistné místo je horní část zdroje tepla a část výstupního potrubí ze zdroje tepla končící ve vzdálenosti nejvýše 20 DN od hrdla výstupního potrubí. V pojistném místě musí být osazen minimálně teploměr a manometr.
Pojistný ventil se umísťuje na výstup otopné vody ze zdroje tepla. Mezi zdrojem tepla a pojistným ventilem nesmí být uzávěr.
Zabezpečovací zařízení
Zabezpečovací zařízení umožňuje vyrovnat změny roztažnosti vody v otopné soustavě bez její ztráty a udržet přetlak v otopné soustavě v předepsaných mezích. Jedním z druhů zabezpečovacích zařízení je tlaková expanzní nádoba s membránou – viz obrázek. K otopné soustavě se může připojit v kterémkoliv místě přes uzávěr. Za uzávěr se osadí vypouštěcí kohout, aby se při kontrole a doplňování tlaku na vzduchové straně expanze nemusela vypouštět celá otopná soustava. Při doplňování vzduchu nesmí být na straně vody žádný přetlak.
Jak byly splněny podmínky normy?
- Pojistný ventil není připojen v pojistném místě, tj. v nejvyšším místě výstupního potrubí ze zdroje tepla.
- Vzdálenost mezi výstupním potrubím a umístěním pojistného ventilu je vyšší než normou požadovaných 20 DN.
- V pojistném místě není osazen teploměr a manometr.
- Mezi zdrojem tepla a pojistným ventilem je osazen uzávěr.
- Aby se dal kontrolovat a nastavit tlak vzduchu v expanzi, musí se tento kulový kohout uzavřít a voda mezi uzávěrem a expanzí vypustit. V tom okamžiku není zdroj tepla chráněn proti překročení maximálního přetlaku. Stejně tak není chráněna ani otopná soustava, hrozí nejenom destrukce zdroje tepla a otopné soustavy, ale i celého rodinného domku.
6. Umístění expanze je nevhodné. Plnicí ventilek pro doplňování vzduchu je tak blízko země, že se nedá doplňovat vzduchem.
Jak byly splněny podmínky energetického zákona a prováděcích vyhlášek
- Dva okruhy pro podlahové a radiátorové vytápění nejsou vybaveny vyvažovacími ventily podle vyhlášky č. 193/2007 §7 odstavec (6). Není tak zajištěno, že mají dostatečný, projektovaný výkon.
- Doplňující otázkou redakce na tazatele bylo zjištěno, že vůbec nedošlo k vypracování dokumentace pro realizaci stavby.
Realizace podle všech zjištění proběhla zcela amatérským a negramotným způsobem, s porušením bezpečnostních norem i právních předpisů. Takovým firmám by mělo být dle mého názoru odebráno živnostenské oprávnění z důvodu obecného ohrožení, neplnění základních kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti a v neposlední řadě jsou to samozřejmě desetitisícové škody na majetku zákazníků.
Odpovídal: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace
Otázka:
Vyhláška č. 193/2007 Sb. ve svém §7, odst. 6 uvádí:
- „U rozvodu tepelné energie a vnitřního rozvodu vytápění a teplé vody se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální odchylkou ± 15 %. Seřízení průtoků se prokazuje měřením v jednotlivých větvích otopné soustavy. Měření se provádí při uvádění do provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném zásobování nebo přetápění u některého odběratele či spotřebitele a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu.“
Podle názoru jednoho znaleckého ústavu ČVUT se tento požadavek nevztahuje na rodinné domky, u kterých je více topných okruhů.
Otázka tedy zní:
- Je takový názor v souladu s právním předpisem?
- Pokud ano, jakým jiným způsobem se dá dosáhnout hydronického vyregulování otopné soustavy? Podle názoru špičkových odborníků v oboru tepelné techniky žádným.
Odpověď:
Podle mého názoru je podstatná věta v ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu:
- „Seřízení průtoků se prokazuje měřením v jednotlivých větvích otopné soustavy“.
Bohužel se v právních předpisech setkáváme s pojmy, které nejsou vymezeny, a předpokládá se jejich všeobecná znalost. Pojem jednotlivé větve otopné soustavy obsahovala i předchozí právní úprava, a to vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie. Takže pojem „Jednotlivá větev otopné soustavy“ pokud je technikům zcela jasný, potom podle mého názoru není rozdíl, zda se jedná o rodinný dům nebo o jinou stavbu bytovou nebo stavbu s nebytovými prostory. Tento svůj názor opírám o text několika podstatných právních předpisů, např. občanský zákoník, ale především stavební zákon, který v ustanovení § 121 odst. 2 stanoví:
- „Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční …“
a nerozlišuje, zda jde o bytový objekt nebo o rodinný domek. Pokud tedy po technické stránce
má rodinný domek jednotlivé větve otopné soustavy, potom by se na tento případ vztahovalo ustanovení §
7 odst. 6 výše citované vyhlášky.
Odpovídal: JUDr. Zdeněk Karfík, CSc. advokát, Praha
Otázka:
Naše bytové družstvo se chystá odpojit od centralizovaného zásobování teplem a zřídit si vlastní plynovou kotelnu, při jejímž provozu prokazatelně ušetří více jak 30 % nákladů.
Dříve byla cena tepla jednosložková, dnes zůstala jen pro dodávku teplé vody. Spotřeba tepla pro vytápění je fakturována cenou dvousložkovou, kdy jednu složku tvoří skutečně odebrané a naměřené teplo, druhou složku tvoří buď předpokládaná smluvní roční spotřeba tepla, nebo odběratelem požadovaný smluvní výkon.
Odběr tepla by měl být po vzájemné dohodě ukončen k 30. 4. 2017. To však za podmínky, že jako odběratelé uhradíme doplatek stálého platu (smluvní spotřeby tepla) za období od 1. 3. 2017 do 31. 8. 2017, tedy i za čtyři měsíce, kdy už se teplo odebírat nebude.
Je možné požadovat úhradu za teplo, které pravděpodobně nebude nikdy dodáno? Teoreticky by mohlo být dodáno jen v případě, že by se posunul termín uvedení nové plynové kotelny do provozu. Jinými slovy řečeno, je možné fakturovat na základě smlouvy, která se odvolává na skutečnosti v budoucnu nejisté?
Odpověď:
Obecně platí, že dodavatel nemá nárok na úhradu „něčeho“ co nedodal. Dodavatel mohl za dodávky účtovat zálohy, které budou k termínu ukončení dodávek zúčtovány. Jinak by se jednalo o neoprávněný majetkový prospěch.
Odpovídal: JUDr. Zdeněk Karfík, CSc. advokát, Praha