Otázky 2016/5
Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka
Otázka:
V naší firmě se připravujeme na zkoušky osob oprávněných k instalaci zdrojů OZE. V materiálech, které jsme dostali k nastudování, se objevují pojmy topný systém, otopná soustava, tepelná soustava. Můžete nám poradit, jaký je v tom rozdíl a kde se to můžeme dočíst? Třeba normu?
Odpověď:
Tepelná soustava je základní pojem:
Soustava, ve které se teplo vyrábí a dopravuje kapalinami nebo parami potrubím ke spotřebičům.
Tepelnou soustavu tvoří: zdroje tepla, rozvody tepla a spotřebiče tepla.
Tepelné soustavy rozdělujeme z hlediska použité teplonosné látky na:
a) Vodní (s přirozeným nebo nuceným oběhem vody):
- teplovodní s nejvyšší dovolenou teplotou otopné vody do 110 °C včetně;
- teplovodní nízkoteplotní s nejvyšší pracovní teplotou otopné vody do 65 °C;
- horkovodní s nejvyšší dovolenou teplotou otopné vody nad 110 °C).
Teplovodní soustavy mohou být otevřené nebo uzavřené, horkovodní soustavy jsou vždy uzavřené (viz norma ČSN 06 0830).
b) Parní:
- podtlakové s provozním tlakem páry nižším než tlakem atmosférickým (prakticky se nepoužívají);
- nízkotlaké s přetlakem páry do 0,07 MPa;
- středotlaké s přetlakem páry od 0,07 MPa do 1,6 MPa.
Na tepelnou soustavu se obvykle napojují následující soustavy:
otopná soustava, soustava přípravy teplé vody, větrací a klimatizační soustavy a technologická zařízení.
Otopná soustava je část tepelné soustavy určená pouze pro vytápění, která prostřednictvím otopných těles, případně jiných spotřebičů tepla, zajišťuje v jednotlivých místnostech předepsaný teplotní stav vnitřního prostředí. V případě, že zdroj tepla dodává teplo pouze pro vytápění, je otopná soustava totožná s tepelnou soustavou.
Poznámka
Výraz „topný systém“ je naprosto nevhodný stejně jako „topná soustava“. V kamnech či v kotli se topí, ale kamna nebo kotel vytápí či ohřívají. V průmyslu nebo u technologických spotřebičů se používá někdy spojení „vytápěcí systém“, ale to je ve zcela jiné souvislosti, zpravidla se jedná o sestavu hořáků, rekuperaci, přepouštění spalin apod.
Prameny
- [1] ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž
- [2] ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení
Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 93 Ústřední vytápění a příprava teplé vody; člen redakční rady Topenářství instalace
Otázka:
Jakou navrhnout tloušťku izolace pro zabránění zamrznutí potrubí?
Odpověď:
Pokud je nebezpečí, že teplota vody ve vodovodních potrubích klesne pod 0 °C, je nutné zajistit prevenci proti zamrznutí. Krátkodobě může zamrznutí zabránit izolace potrubí. Samotná izolace však zamrznutí nezabrání, jen jej oddálí. Podzemní rozvody je nutné izolovat, pokud neleží v nezámrzné hloubce. V případech vodovodních potrubí bez odběru, technologických rozvodů při odstávce, apod. je jediným funkčním řešením současné použití izolace a vytápěcího kabelu.
Potrubí s elektrickým přídavným vytápěním se musí nejprve obalit hliníkovou fólií, aby se teplo od topného drátu rovnoměrně dostávalo k potrubí. Pak se montuje izolace, nejlépe dvouvrstevně, aby se eliminovaly tepelné mosty vlivem spár. Na závěr se izolace na venkovním potrubí musí opatřit ochranou proti povětrnostním vlivům – plechem hliníkovým nebo pozinkovaným.
Pro plastové potrubí se doporučují samoregulační dvoužilové topné kabely do teploty 65 °C, které se regulují podle teploty povrchu potrubí. Max. teplota topného kabelu musí být dodržena, aby nedošlo k mechanickému poškození potrubí (z toho důvodu nesmí být použit odporový topný kabel či samoregulační topný kabel pro teploty vyšší než 65 °C =>> nebezpečí měknutí potrubí způsobené příliš vysokou povrchovou teplotou kabelu). Potrubí se většinou ošetřuje topným kabelem přiloženým podélně. Pokud jsou výkonové nároky vyšší, použijí se dva a více paralelně vedené kabely podél potrubí. Následně se přes kabely obtočí hliníková fólie, aby nedošlo k zamáčknutí kabelů do izolace.
Tloušťka izolace se navrhuje podle maximální tepelné ztráty na metr čtvereční nebo běžný, případně podle celkové ztráty celé potrubní větve. Je na projektantovi, aby podle teploty vody, rychlosti proudění, délky potrubí, okrajových podmínek vně potrubí a výkonu topné smyčky, navrhnul minimální nutnou tloušťku izolace. K návrhu je dnes možné s výhodou použít na trhu dostupné výpočtové programy (např. www.isodim.cz). Pokud v potrubí studená voda nebude proudit, voda zamrzne v závislosti na tloušťce izolace a průměru potrubí.
Odpovídal: Ing. Vít Koverdynský, Ph.D., Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize ISOVER
Otázka:
Definujte prosím rozdíl mezi rodinným a bytovým domem.
Odpověď:
Rodinný dům podle §2 odst a) bod (1) vyhlášky č. 501/2006 Sb. je stavba pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty; nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Stejná definice je i ve slovníčku k NV ČR č. 284/ 2011 Sb. i ve výkladu pojmů Českého statistického úřadu.
Ve výkladu pojmů podle Českého statistického úřadu je bytový dům stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům pro trvalé bydlení a je k tomu účelu určena; počet samostatných bytů je čtyři a více, počet podlaží není určující.
Stejná definice je i ve slovníčku k NV ČR č. 284/ 2011 Sb.
Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 93 Ústřední vytápění a příprava teplé vody; člen redakční rady Topenářství instalace